Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Perseverance našel zatím nejstarší jílovité usazeniny na Marsu

Perseverance našel zatím nejstarší jílovité usazeniny na Marsu

Nas nímku je výbrus hornin z jílovitých usazenin z velmi starého období geologického vývoje Marsu. Nachází se na náhorní plošině vnějších svahů kráteru Jezero, které zkoumá rover Perseverance. Pořízeno kamerou Right Mastcam-Z 8. června 2025 během solu 1529, tedy dne od jeho počátku mise na Marsu v roce 2021.
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASU

Rover Perseverance nyní na Marsu narazil na horniny, které vznikly v opravdu dávném geologickém období. Jde o nejstarší dosud nalezené jílovité minerály a vědecký tým právem dychtí po odběru vzorků. V jejich struktuře by totiž mohly být zachyceny organické materiály, pokud samozřejmě nějaké v takové době, kdy tyto minerály vznikly, existovaly. Mars byl každopádně v té době, asi před 4 miliardami let, vlhčí a teplejší.

Když se vozítko Perseverance nacházelo před měsícem na kopci Witch Hazel Hill, pořídilo zde selfie v místě, kde nalezlo sferuly, geologické útvary vzniklé nejspíš dopadem meteoroidu ve velmi dávné minulosti Marsu. Nyní zkoumá relativně nízko položený terén na vnějších svazích okraje kráteru Jezero, kde se nachází jílovité minerály. Poprvé je detekoval na dálku přístroj SuperCam. Tyto minerály, známé také jako „fylosilikáty“, jsou vzrušujícím nálezem, protože vznikají primárně rozsáhlými interakcemi mezi sopečnými čedičovými horninami a kapalnou vodou. Fylosilikáty jsou také vynikající pro konzervaci organických materiálů, tedy samozřejmě pokud tam nějaké v té době byly přítomny. Děje se tak buď jejich přichycením k horninám (adsorpcí) nebo zapouzdřením v jejich minerální struktuře. 

Selfie roveru Perseverance během 1500. dne na Marsu v květnu 2025. V pozadí větrný vír. Autor: NASA/JPL-Caltech
Selfie roveru Perseverance během 1500. dne na Marsu v květnu 2025. V pozadí větrný vír.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Navíc je možné, že tyto jílovité horniny patří k nejstarším horninám, které rover Perseverance prozkoumal a pocházejí z doby, kdy byl Mars teplejší a vlhčí než dnes. Jílovité horniny se v oblastech kolem kráteru Jezero hojně vyskytují a předpokládá se, že pocházejí z noachického období Marsu, tedy zhruba před 4 miliardami let. Vědecký tým samozřejmě dychtí po prozkoumání (a nakonec i odebrání vzorků) těchto materiálů. 

Perseverance provedl první průzkum této jílonosné jednotky v dubnu, když obrousil horniny v oblasti nazvané Strong Island. Pak se vrátil zpět na kopec Witch Hazel Hill, aby odebral vzorky hornin obsahujících sférule. Od té doby začal rover tuto jílonosnou jednotku zkoumat rozsáhleji a během 1526. solu vytvořil výbrus nazvaný Laknes, který vidíme na úvodní fotografii.  

První data shromážděná Perseverance naznačují, že jílovité horniny napříč náhorní plošinou mohou mít proměnlivé složení. Vědecký tým tedy plánuje provést další průzkum a vybrat vhodné místo pro odběr vzorků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Perseverance pořídila selfie s větrným vírem v pozadí

Převzato: Alex Jones, Imperial College London



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Perseverance


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »