Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Perseverance našel zatím nejstarší jílovité usazeniny na Marsu

Perseverance našel zatím nejstarší jílovité usazeniny na Marsu

Nas nímku je výbrus hornin z jílovitých usazenin z velmi starého období geologického vývoje Marsu. Nachází se na náhorní plošině vnějších svahů kráteru Jezero, které zkoumá rover Perseverance. Pořízeno kamerou Right Mastcam-Z 8. června 2025 během solu 1529, tedy dne od jeho počátku mise na Marsu v roce 2021.
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASU

Rover Perseverance nyní na Marsu narazil na horniny, které vznikly v opravdu dávném geologickém období. Jde o nejstarší dosud nalezené jílovité minerály a vědecký tým právem dychtí po odběru vzorků. V jejich struktuře by totiž mohly být zachyceny organické materiály, pokud samozřejmě nějaké v takové době, kdy tyto minerály vznikly, existovaly. Mars byl každopádně v té době, asi před 4 miliardami let, vlhčí a teplejší.

Když se vozítko Perseverance nacházelo před měsícem na kopci Witch Hazel Hill, pořídilo zde selfie v místě, kde nalezlo sferuly, geologické útvary vzniklé nejspíš dopadem meteoroidu ve velmi dávné minulosti Marsu. Nyní zkoumá relativně nízko položený terén na vnějších svazích okraje kráteru Jezero, kde se nachází jílovité minerály. Poprvé je detekoval na dálku přístroj SuperCam. Tyto minerály, známé také jako „fylosilikáty“, jsou vzrušujícím nálezem, protože vznikají primárně rozsáhlými interakcemi mezi sopečnými čedičovými horninami a kapalnou vodou. Fylosilikáty jsou také vynikající pro konzervaci organických materiálů, tedy samozřejmě pokud tam nějaké v té době byly přítomny. Děje se tak buď jejich přichycením k horninám (adsorpcí) nebo zapouzdřením v jejich minerální struktuře. 

Selfie roveru Perseverance během 1500. dne na Marsu v květnu 2025. V pozadí větrný vír. Autor: NASA/JPL-Caltech
Selfie roveru Perseverance během 1500. dne na Marsu v květnu 2025. V pozadí větrný vír.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Navíc je možné, že tyto jílovité horniny patří k nejstarším horninám, které rover Perseverance prozkoumal a pocházejí z doby, kdy byl Mars teplejší a vlhčí než dnes. Jílovité horniny se v oblastech kolem kráteru Jezero hojně vyskytují a předpokládá se, že pocházejí z noachického období Marsu, tedy zhruba před 4 miliardami let. Vědecký tým samozřejmě dychtí po prozkoumání (a nakonec i odebrání vzorků) těchto materiálů. 

Perseverance provedl první průzkum této jílonosné jednotky v dubnu, když obrousil horniny v oblasti nazvané Strong Island. Pak se vrátil zpět na kopec Witch Hazel Hill, aby odebral vzorky hornin obsahujících sférule. Od té doby začal rover tuto jílonosnou jednotku zkoumat rozsáhleji a během 1526. solu vytvořil výbrus nazvaný Laknes, který vidíme na úvodní fotografii.  

První data shromážděná Perseverance naznačují, že jílovité horniny napříč náhorní plošinou mohou mít proměnlivé složení. Vědecký tým tedy plánuje provést další průzkum a vybrat vhodné místo pro odběr vzorků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Perseverance pořídila selfie s větrným vírem v pozadí

Převzato: Alex Jones, Imperial College London



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Perseverance


24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha nad obzorem.

Širokoúhlý pohled na naši domovskou galaxii, jak se elegantně klene nad českým obzorem. Fascinuje mě, jak dokáže i běžný chytrý telefon z pevného stativu zachytit tak obrovské množství hvězd a prachových mračen, které jsou od nás vzdálené tisíce světelných let.

Další informace »