Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta odhalila dvojité jádro komety 67P

Rosetta odhalila dvojité jádro komety 67P

Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA
Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta
Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA
Sonda Rosetta je zase o něco blíže jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Detailnější snímky z 11. července přinesly velké překvapení. Vypadá to, že tu máme něco jako jádra dvě slepená uprostřed.

Jádro komety má podle očekávání velikost někde mezi 3,5 a 4 kilometry, což potvrzuje dřívější odhady učiněné pomocí Hubbleova a Spitzerova vesmírného dalekohledu. Ovšem poslední záběry jsou příjemným překvapením, protože ukazují vlastně dvě jádra, která jsou spolu v těsném kontaktu.


Série snímků jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko z 11. 7. 2014. ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA. Zde animace snímků.

Aby se prý obě jádra mohla spojit takovým způsobem, jak pozorujeme, musela by přijít do kontaktu vzájemnou rychlostí pouze 3 m/s. Jak uvádí francouzská kosmická agentura CNES, samotná navigace Rosetty kolem jádra se tím nekomplikuje, ale trochu to může omezit způsob přistání nebo místo přistání pouzdra Philae.

Ukazuje se, že dvojitost jader u komet není ničím neobvyklým, protože také jádra komet 19P/Borrelly, 103P/Hartley 2 a 8P/Tuttle jsou dvojitá (už 4 z celkem 7 komet, u nichž máme alespoň nějaké informace o tvaru jádra, jsou dvojitá).

Jistě se již také nemůžete dočkat dalších, detailnějších snímků. Rosetta se nyní pohybuje souběžně s oběžnou dráhou komety a jen velmi pomalu se k ní přibližuje. Za měsíc však už bude u jádra.

Zdroj:
The Planetary Society




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »