Rozhovor: Michal Sobotka - Největší sluneční dalekohled

Kdy se poprvé začalo mluvit o projektu nového evropského slunečního dalekohledu?
V roce 2006 se konala konference v Itálii v okolí Říma, kde se sešli astronomové z evropských zemí a diskutovali o budoucnosti evropské sluneční fyziky. Tou dobou se na jiném místě rozhodovalo o tom, kde bude umístěn velký americký sluneční dalekohled ATST. Bylo rozhodnuto, že bude postaven na Havajských ostrovech, což evropské astronomy nepotěšilo, protože doufali, že to bude blíž - na Kanárských ostrovech. A tak se začalo uvažovat o tom, že by si Evropa měla postavit něco podobného sama. Vznikl tak projekt Evropského slunečního dalekohledu (European Solar Telescope – EST).

Takže teď je dalekohled ve fázi plánování. Jak by měl být přibližně veliký a o kolik je to víc, než jsou dnešní největší sluneční dalekohledy?
Největší sluneční dalekohledy v současné době mají průměry objektivu od 1 do 1,5 metru. Nový Evropský sluneční dalekohled by měl mít průměr 4 metry, takže bude 3x až 4x větší než současné sluneční dalekohledy. Bude tedy stejně veliký jako ten americký projekt ATST (The Advanced Technology Solar Telescope).

Je také už rozhodnuto, kde bude dalekohled stát?
Bude stát na Kanárských ostrovech, ale ještě se neví, na kterém ostrově. Jsou tam dvě observatoře. Observatorio del Teide na ostrově Tenerife ve výšce asi 2400 metrů a ve stejné nadmořské výšce je další observatoř na ostrově La Palma. Tam byl v současné době dokončen velký desetimetrový španělský hvězdný teleskop GTC (Gran Telescopio Canarias). Rozhodně ale bude nový sluneční dalekohled postaven na území evropského státu.

Sluneční fyzika jako vědní obor dostane přístroj 3x větší, než byly jeho předchůdci. Jaké se očekávají objevy, jaký to bude mít vědecký přínos?
Dalekohled je navrhován tak, aby mohl odhalovat a pozorovat fyzikální procesy v dolních vrstvách sluneční atmosféry, tzn. ve fotosféře a chromosféře a hlavně aby mohl ty procesy sledovat v dost velikém rozsahu výšek v atmosféře. Jde o to, abychom dostali trojdimenzionální obraz toho, co se na Slunci děje. Musí pozorovat v různých vlnových délkách právě proto, že v různých vlnových délkách vidíme do různých hloubek sluneční atmosféry. Důležité také je, aby v nich pozoroval zároveň. V tom se bude lišit od současných přístrojů, kde je pozorování podporováno jedním až dvěma postfokálními zařízeními, které zpracovávají obraz. Dalekohled EST jich bude mít daleko víc, počítá se se 6 až 8 zařízeními. Dalekohled zároveň díky své velikosti poskytne dnes nepředstavitelné prostorové rozlišení na povrchu Slunce mezi 30 a 40 kilometry. To je hodně veliký krok směrem kupředu.

Na dalekohledu se bude podílet také Česká republika. V čem spočívá naše účast?
My jsme si vybrali sestrojení celodiskového dalekohledu, který bude podporovat práci toho velkého čtyřmetrového. Podpůrný dalekohled sice nebude mít žádné převratné rozměry, bude to klasický čočkový dalekohled o průměru 15 cm, ale bude to dalekohled neobyčejně chytrý. Bude schopen systematicky pozorovat Slunce i tehdy, když se na velkém dalekohledu pozorovat nebude. Bude provádět synoptická pozorování Slunce v bílém světle, ve spektrálních čarách vodíku a vápníku, tj. sledovat fotosféru a chromosféru. Dále bude umět zaznamenat a rozpoznat, kdy začíná na Slunci erupce, vyhlásit „poplach“ a navést velký dalekohled na místo, kde erupce vzniká. Zároveň bude poskytovat velmi přesný souřadnicový systém umožňující přesné zaměření velkého dalekohledu. Ten se svým průměrem 4 metry nedokáže spatřit celý disk Slunce, ale jen malou část. 15 cm dalekohled navíc bude poskytovat pozorovateli velké pohodlí, kdy astronom si bude moci vybírat pozorovací cíle na povrchu Slunce a velmi jednoduchým způsobem potom dávat pokyny velkému dalekohledu, co má pozorovat.

Dá se už dnes odhadnout, kdy by měl být dalekohled dokončen?
Dokončení a první světlo se plánuje někdy v roce 2019, ale ze zkušenosti víme, že takovéto velké projekty skoro nikdy nebývají dokončeny v předpokládaném termínu. Takže bych to odhadl na začátek třetí dekády tohoto století, tedy po roce 2020.

Na otázky Petra Sobotky odpovídal RNDr. Michal Sobotka, CSc., DSc., ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Na dalekohledu se dále budou podílet Miroslav Klvaňa ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, vedoucí vývojové dílny ústavu Jiří Zeman a kolegové z Vývojové optické dílny Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR.