Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční radioastronomové z celého světa budou jednat v Praze

Sluneční radioastronomové z celého světa budou jednat v Praze

Radioteleskopy ALMA Autor: ESO
Radioteleskopy ALMA
Autor: ESO
Na mezinárodní konferenci CESRA2013, pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, se ve dnech 24. - 29. června v Praze sejde na 120 radioastronomů z Evropy, USA, Japonska, Číny, Ruska, Brazílie a dalších zemí. Budou diskutovat aktuální otázky sluneční astrofyziky a radiové astronomie zejména v perspektivě právě dokončovaných obřích radioastronomických přístrojů ALMA a LOFAR.

Tisková zpráva Astronomického ústav AV ČR ze dne 21. 6. 2013

ALMA (Atacama Large Millimeter Array) je projekt soustavy šesti desítek velmi přesných dvanáctimetrových antén pro příjem radiových vln milimetrových délek, rozkládajících se na ploše téměř 200 km2. Je budovaný společným úsilím Evropské jižní observatoře (ESO), americké National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a japonské National Astronomical Observatories of Japan (NAOJ) v chilské poušti Atacama. Stane se klíčovým přístrojem astrofyzikálního výzkumu pro celou následující dekádu. Vedle objektů vzdáleného vesmíru, pro jejichž studium byl primárně navržen, se bude věnovat i výzkumu naší nejbližší hvězdy – Slunce.

Právě slunečnímu výzkumu s radioteleskopy ALMA je v současné době věnována vysoká pozornost. Dosavadní zkušenosti s tímto přístrojem totiž ukazují, že sledování Slunce bude vyplňovat značnou část denního pozorovacího času. Z důvodů zvýšeného zájmu vědecké komunity o sluneční pozorovací program bylo na anténách ALMA provedeno i několik nákladných úprav. Jde např. o zdrsnění ploch parabolických zrcadel, zabraňující přehřátí přijímače v jejich ohnisku nebo instalaci speciálních slunečních filtrů. Zvýšenou aktivitu v této oblasti dokládá i přislíbená účast Prof. de Grauuwa, donedávna generálního ředitele observatoře ALMA a dalších mezinárodních expertů na mikrovlnnou interferometrii na pražské konferenci CESRA.

Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově provozuje jeden ze sedmi uzlů Evropského střediska ALMA (European ALMA Regional Center – ARC). Tento uzel je v rámci světových ALMA center unikátní v tom, že se jako jediný specializuje na problematiku studia Slunce pomocí přístroje ALMA. Díky tomu hraje Astronomický ústav AV ČR v tomto vysoce aktuálním oboru výzkumu celosvětově koordinační roli. Jedním z hlavních témat konference CESRA a v jejím rámci pořádaného Solar ALMA Workshopu proto bude i důkladná příprava pilotních pozorování Slunce. Cílem této fáze je ověření kapacit observatoře ALMA v oblasti slunečního výzkumu a doladění technických detailů slunečního pozorovacího programu.

Odkazy:
[1] Konference CESRA2013
[2] Evropské ALMA středisko EU ARC
[3] Ondřejovský uzel ALMA EU ARC
[4] Fotografie ALMA
[5] Tisková zpráva (pdf)

Kontakty:
Doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc.
vedoucí ALMA centra, Astronomický ústav AV ČR
Tel.: 323 620 356
E-mail: karlicky@asu.cas.cz

Mgr. Miroslav Bárta, PhD.
Sluneční oddělení, Astronomický ústav AV ČR
Tel.: 323 620 324, 605 172 451
E-mail: miroslav.barta@asu.cas.cz

Alice Chytrová (spojení na mobilní telefony apod.)
sekretářka Slunečního oddělení, Astronomický ústav AV ČR
Tel.: 323 620 146
E-mail: alchytr@asu.cas.cz




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Tisková zpráva, Astronomický ústav AV ČR, Alma, Slunce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »