Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční radioastronomové z celého světa budou jednat v Praze

Sluneční radioastronomové z celého světa budou jednat v Praze

Radioteleskopy ALMA Autor: ESO
Radioteleskopy ALMA
Autor: ESO
Na mezinárodní konferenci CESRA2013, pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, se ve dnech 24. - 29. června v Praze sejde na 120 radioastronomů z Evropy, USA, Japonska, Číny, Ruska, Brazílie a dalších zemí. Budou diskutovat aktuální otázky sluneční astrofyziky a radiové astronomie zejména v perspektivě právě dokončovaných obřích radioastronomických přístrojů ALMA a LOFAR.

Tisková zpráva Astronomického ústav AV ČR ze dne 21. 6. 2013

ALMA (Atacama Large Millimeter Array) je projekt soustavy šesti desítek velmi přesných dvanáctimetrových antén pro příjem radiových vln milimetrových délek, rozkládajících se na ploše téměř 200 km2. Je budovaný společným úsilím Evropské jižní observatoře (ESO), americké National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a japonské National Astronomical Observatories of Japan (NAOJ) v chilské poušti Atacama. Stane se klíčovým přístrojem astrofyzikálního výzkumu pro celou následující dekádu. Vedle objektů vzdáleného vesmíru, pro jejichž studium byl primárně navržen, se bude věnovat i výzkumu naší nejbližší hvězdy – Slunce.

Právě slunečnímu výzkumu s radioteleskopy ALMA je v současné době věnována vysoká pozornost. Dosavadní zkušenosti s tímto přístrojem totiž ukazují, že sledování Slunce bude vyplňovat značnou část denního pozorovacího času. Z důvodů zvýšeného zájmu vědecké komunity o sluneční pozorovací program bylo na anténách ALMA provedeno i několik nákladných úprav. Jde např. o zdrsnění ploch parabolických zrcadel, zabraňující přehřátí přijímače v jejich ohnisku nebo instalaci speciálních slunečních filtrů. Zvýšenou aktivitu v této oblasti dokládá i přislíbená účast Prof. de Grauuwa, donedávna generálního ředitele observatoře ALMA a dalších mezinárodních expertů na mikrovlnnou interferometrii na pražské konferenci CESRA.

Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově provozuje jeden ze sedmi uzlů Evropského střediska ALMA (European ALMA Regional Center – ARC). Tento uzel je v rámci světových ALMA center unikátní v tom, že se jako jediný specializuje na problematiku studia Slunce pomocí přístroje ALMA. Díky tomu hraje Astronomický ústav AV ČR v tomto vysoce aktuálním oboru výzkumu celosvětově koordinační roli. Jedním z hlavních témat konference CESRA a v jejím rámci pořádaného Solar ALMA Workshopu proto bude i důkladná příprava pilotních pozorování Slunce. Cílem této fáze je ověření kapacit observatoře ALMA v oblasti slunečního výzkumu a doladění technických detailů slunečního pozorovacího programu.

Odkazy:
[1] Konference CESRA2013
[2] Evropské ALMA středisko EU ARC
[3] Ondřejovský uzel ALMA EU ARC
[4] Fotografie ALMA
[5] Tisková zpráva (pdf)

Kontakty:
Doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc.
vedoucí ALMA centra, Astronomický ústav AV ČR
Tel.: 323 620 356
E-mail: karlicky@asu.cas.cz

Mgr. Miroslav Bárta, PhD.
Sluneční oddělení, Astronomický ústav AV ČR
Tel.: 323 620 324, 605 172 451
E-mail: miroslav.barta@asu.cas.cz

Alice Chytrová (spojení na mobilní telefony apod.)
sekretářka Slunečního oddělení, Astronomický ústav AV ČR
Tel.: 323 620 146
E-mail: alchytr@asu.cas.cz




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Tisková zpráva, Astronomický ústav AV ČR, Alma, Slunce


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »