Strkovské meteority po 250 letech
jménem Hvězdárny Františka Pešty a Historické sekce České astronomické společnosti si Vás dovoluji pozvat na vernisáž výstavy Strkovské meteority, která se uskuteční dne 2. října 2003 od 17 hodin, a to ve výstavních prostorách Městského úřadu v Plané nad Lužnicí. Výstava je uspořádána k 250. výročí pádu meteorických kamenů u obce Strkov, který nastal dne 3. července 1753. Na vernisáži výstavy budete moci zhlédnout meteority, nalezené v roce 1753 a nyní zapůjčené ze sbírek Národního muzea v Praze, stejně jako kopie dobových dokumentů, které se ke zmíněné události vztahují.
O pádu strkovských kamenů nalezneme zmínky i v dalších archivních materiálech. V pamětní knize děkanského úřadu v Libochovicích, okres Litoměřice, byl objeven zápis z roku 1753 o hromadném pádu meteorických kamenů u Strkova.
Podrobnější zpráva o tomto úkazu je také ze dne 14. července 1753, kdy tehdejší krajský hejtman, hr. V. Wratislav podává o něm zprávu zemskému guberniu do Prahy. Současně s tímto dopisem byl odeslán jeden pětiliberní kámen (2,70 kg), který čeledín Vondruška předal strkovskému správci. Tato zpráva byla ze zemského gubernia předána J. Steplingovi, řediteli pražské hvězdárny v Klementinu, jezuitovi a lektoru filosofické katedry Karlovy university. J. Stepling k této zprávě připomíná, že neinformuje dosti zevrubně o mnohých okolnostech, kterých by bylo třeba k vysvětlení této události. Proto předložil v této věci několik otázek, které by měly událost blíže objasnit, tehdejšímu táborskému děkanu Josefu Klášterskému. I když J. Stepling na základě dalších údajů nevysvětlil původ meteoritů správně, přece mu přísluší zásluha, že již 40 let před objevnou studií E. F. F. Chladniho připustil možnost, že padání kamenů z nebe není pouhou představou pověrčivých lidí, ale skutečností. Jako muž vědy riskoval tímto prohlášením zesměšňování ve vědeckých kruzích a nepřátelství svých konzervativně smýšlejících kolegů, jako se stalo později F. Chladnimu, než jeho myšlenka o pádu meteorického roje v L' Aigle (1803) zvítězila.
Jako pozvánku přijměte následující citát z 6. července 1753:
Nejmilostivější kníže a pane!
Nemohu pominouti zvláštní příležitosti,abych neučinil tímto co nejposlušněji oznámení Vaší Knížecí Jasnostio podivné události, kterou jsem spolu s větším počtem lidí pozoroval 3.července při západu slunce ve vzduchu v prostoru dobrou míli odtud, meziStrkovem a Myškovicemi, zmíněného dne, o nešporách sv. Prokopa, po 8.hodině večerní, vyhnal se nad obzor nevelký mrak, z něhož se náhle ozvalvelký a nikdy neslyšitelný třeskot, jakoby silných, po sobě jdoucích ranz děla. Přitom dopadalo na zem mnoho kamenů, ...
Nezbývá mi nic jiného, nežnejposlušněji doložit, že když jsem se sám odebral do Strkova - všechnytyto kameny, z nichž pět bylo stejné barvy, vlastností a druhu, vážily pojedné, dvou, a dvě a půl libry. Že by došlo někde ke škodám, nebylodosud nic slyšet.
Nejponíženěji věrně poslušný - Ignác Vavřinec Navrátil- hospodářský správce.
Zámek Chýnov 6. července 1753.
Dalšíinformace o výstavě naleznete na stránkách HvězdárnyFr.Pešty
O autorovi
Petr Bartoš
Petr Bartoš (*1971, Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Zabývá se především historií astronomie, spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy.
