Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Světle modrá tečka: Země od Saturnu

Světle modrá tečka: Země od Saturnu

Země od Saturnu 19.7.2013. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Země od Saturnu 19.7.2013.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Minulý týden v pátek jsme měli poprvé příležitost zamávat do kamery vzdálené více než miliardu kilometrů. Stalo se tak díky tomu, že jsme věděli s předstihem o chystaném fotografování Země od Saturnu sondou Cassini. Část rozsáhlé mozaiky se Zemí a Měsícem již byla prezentována veřejnosti.

19. července 2013 proběhlo snímání naší planety hned ze dvou míst ve sluneční soustavě. Kromě plánovaného snímání barevné mozaiky Saturnu, v níž se vyskytuje i Země v dáli za prstenci, snímala sonda MESSENGER Zemi od Merkuru, tentokrát v černobílém provedení. Mimo jiné bylo cílem hledat případné neznámé průvodce naší planety.

Země a Měsíc z Cassini. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Země a Měsíc z Cassini.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Uveřejněný obrázek je jen částí mozaiky, na které bude celý Saturn s majestátními prstenci. Země je jen malý bod světle modrého odstínu, který na detailním záběru zabírá jen dva pixely (obrazové body). Měsíc jako svítivě bílá tečka je velký sotva na jeden pixel.

Na snímku sice neuvidíme jednotlivé kontinenty, ale zato je na něm vlastně celé lidstvo ukryté v prázdnotě vesmíru. Podle všeho desetitisíce lidí v tu chvíli mávalo Cassini na pozdrav.

Podobné pohledy na Zemi z vnějších oblastí sluneční soustavy jsou vzácné. Důvodem je blízkost samotného Slunce na takovém záběru, jehož jas by mohl poškodit citlivý senzor kamery. Naštěstí v tomto případě došlo k dokonalému odstínění jeho světla díky zatmění planetou Saturn.

Země a Měsíc od Merkuru snímaný sondou MESSENGER. Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Země a Měsíc od Merkuru snímaný sondou MESSENGER.
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Snímek Země s Měsícem ze sondy MESSENGER ukazuje jen dvě přeexponované tečky, protože cílem bylo hledat případné slabé průvodce naší planety.

Je úžasné, kam dospěly technické možnosti naší civilizace, když jsme schopni snímat náš svět z takové dálky (v případě Merkuru 98 miliónů km a od Saturnu 1,44 miliardy km). Navíc nám to ukazuje, jak vzácný je náš svět v porovnání s plynnými obry jako je Saturn, nebo horkými či mrazivými pouštěmi, jaké jsou na Merkuru.

Zdroj: NASA Science.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »