Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Světle modrá tečka: Země od Saturnu

Světle modrá tečka: Země od Saturnu

Země od Saturnu 19.7.2013. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Země od Saturnu 19.7.2013.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Minulý týden v pátek jsme měli poprvé příležitost zamávat do kamery vzdálené více než miliardu kilometrů. Stalo se tak díky tomu, že jsme věděli s předstihem o chystaném fotografování Země od Saturnu sondou Cassini. Část rozsáhlé mozaiky se Zemí a Měsícem již byla prezentována veřejnosti.

19. července 2013 proběhlo snímání naší planety hned ze dvou míst ve sluneční soustavě. Kromě plánovaného snímání barevné mozaiky Saturnu, v níž se vyskytuje i Země v dáli za prstenci, snímala sonda MESSENGER Zemi od Merkuru, tentokrát v černobílém provedení. Mimo jiné bylo cílem hledat případné neznámé průvodce naší planety.

Země a Měsíc z Cassini. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Země a Měsíc z Cassini.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Uveřejněný obrázek je jen částí mozaiky, na které bude celý Saturn s majestátními prstenci. Země je jen malý bod světle modrého odstínu, který na detailním záběru zabírá jen dva pixely (obrazové body). Měsíc jako svítivě bílá tečka je velký sotva na jeden pixel.

Na snímku sice neuvidíme jednotlivé kontinenty, ale zato je na něm vlastně celé lidstvo ukryté v prázdnotě vesmíru. Podle všeho desetitisíce lidí v tu chvíli mávalo Cassini na pozdrav.

Podobné pohledy na Zemi z vnějších oblastí sluneční soustavy jsou vzácné. Důvodem je blízkost samotného Slunce na takovém záběru, jehož jas by mohl poškodit citlivý senzor kamery. Naštěstí v tomto případě došlo k dokonalému odstínění jeho světla díky zatmění planetou Saturn.

Země a Měsíc od Merkuru snímaný sondou MESSENGER. Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Země a Měsíc od Merkuru snímaný sondou MESSENGER.
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Snímek Země s Měsícem ze sondy MESSENGER ukazuje jen dvě přeexponované tečky, protože cílem bylo hledat případné slabé průvodce naší planety.

Je úžasné, kam dospěly technické možnosti naší civilizace, když jsme schopni snímat náš svět z takové dálky (v případě Merkuru 98 miliónů km a od Saturnu 1,44 miliardy km). Navíc nám to ukazuje, jak vzácný je náš svět v porovnání s plynnými obry jako je Saturn, nebo horkými či mrazivými pouštěmi, jaké jsou na Merkuru.

Zdroj: NASA Science.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »