Země od Saturnu 19.7.2013. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science InstituteMinulý týden v pátek jsme měli poprvé příležitost zamávat do kamery vzdálené více než miliardu kilometrů. Stalo se tak díky tomu, že jsme věděli s předstihem o chystaném fotografování Země od Saturnu sondou Cassini. Část rozsáhlé mozaiky se Zemí a Měsícem již byla prezentována veřejnosti.
19. července 2013 proběhlo snímání naší planety hned ze dvou míst ve sluneční soustavě. Kromě plánovaného snímání barevné mozaiky Saturnu, v níž se vyskytuje i Země v dáli za prstenci, snímala sonda MESSENGER Zemi od Merkuru, tentokrát v černobílém provedení. Mimo jiné bylo cílem hledat případné neznámé průvodce naší planety.
Země a Měsíc z Cassini. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science InstituteUveřejněný obrázek je jen částí mozaiky, na které bude celý Saturn s majestátními prstenci. Země je jen malý bod světle modrého odstínu, který na detailním záběru zabírá jen dva pixely (obrazové body). Měsíc jako svítivě bílá tečka je velký sotva na jeden pixel.
Na snímku sice neuvidíme jednotlivé kontinenty, ale zato je na něm vlastně celé lidstvo ukryté v prázdnotě vesmíru. Podle všeho desetitisíce lidí v tu chvíli mávalo Cassini na pozdrav.
Podobné pohledy na Zemi z vnějších oblastí sluneční soustavy jsou vzácné. Důvodem je blízkost samotného Slunce na takovém záběru, jehož jas by mohl poškodit citlivý senzor kamery. Naštěstí v tomto případě došlo k dokonalému odstínění jeho světla díky zatmění planetou Saturn.
Země a Měsíc od Merkuru snímaný sondou MESSENGER. Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of WashingtonSnímek Země s Měsícem ze sondy MESSENGER ukazuje jen dvě přeexponované tečky, protože cílem bylo hledat případné slabé průvodce naší planety.
Je úžasné, kam dospěly technické možnosti naší civilizace, když jsme schopni snímat náš svět z takové dálky (v případě Merkuru 98 miliónů km a od Saturnu 1,44 miliardy km). Navíc nám to ukazuje, jak vzácný je náš svět v porovnání s plynnými obry jako je Saturn, nebo horkými či mrazivými pouštěmi, jaké jsou na Merkuru.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Fotografováno nízko (necelých 15 stupňů) nad východním obzorem. Obloha byla průzračná, začalo svítat, ale ještě znatelně rušil závoj městského osvětlení.