Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Světle modrá tečka: Země od Saturnu

Světle modrá tečka: Země od Saturnu

Země od Saturnu 19.7.2013. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Země od Saturnu 19.7.2013.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Minulý týden v pátek jsme měli poprvé příležitost zamávat do kamery vzdálené více než miliardu kilometrů. Stalo se tak díky tomu, že jsme věděli s předstihem o chystaném fotografování Země od Saturnu sondou Cassini. Část rozsáhlé mozaiky se Zemí a Měsícem již byla prezentována veřejnosti.

19. července 2013 proběhlo snímání naší planety hned ze dvou míst ve sluneční soustavě. Kromě plánovaného snímání barevné mozaiky Saturnu, v níž se vyskytuje i Země v dáli za prstenci, snímala sonda MESSENGER Zemi od Merkuru, tentokrát v černobílém provedení. Mimo jiné bylo cílem hledat případné neznámé průvodce naší planety.

Země a Měsíc z Cassini. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Země a Měsíc z Cassini.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Uveřejněný obrázek je jen částí mozaiky, na které bude celý Saturn s majestátními prstenci. Země je jen malý bod světle modrého odstínu, který na detailním záběru zabírá jen dva pixely (obrazové body). Měsíc jako svítivě bílá tečka je velký sotva na jeden pixel.

Na snímku sice neuvidíme jednotlivé kontinenty, ale zato je na něm vlastně celé lidstvo ukryté v prázdnotě vesmíru. Podle všeho desetitisíce lidí v tu chvíli mávalo Cassini na pozdrav.

Podobné pohledy na Zemi z vnějších oblastí sluneční soustavy jsou vzácné. Důvodem je blízkost samotného Slunce na takovém záběru, jehož jas by mohl poškodit citlivý senzor kamery. Naštěstí v tomto případě došlo k dokonalému odstínění jeho světla díky zatmění planetou Saturn.

Země a Měsíc od Merkuru snímaný sondou MESSENGER. Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Země a Měsíc od Merkuru snímaný sondou MESSENGER.
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Snímek Země s Měsícem ze sondy MESSENGER ukazuje jen dvě přeexponované tečky, protože cílem bylo hledat případné slabé průvodce naší planety.

Je úžasné, kam dospěly technické možnosti naší civilizace, když jsme schopni snímat náš svět z takové dálky (v případě Merkuru 98 miliónů km a od Saturnu 1,44 miliardy km). Navíc nám to ukazuje, jak vzácný je náš svět v porovnání s plynnými obry jako je Saturn, nebo horkými či mrazivými pouštěmi, jaké jsou na Merkuru.

Zdroj: NASA Science.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »