Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  V australském jezeře byl nalezen meteorit

V australském jezeře byl nalezen meteorit

Meteorit nalezený v Eyreově jezeře.
Autor: Sciencemag.org

Australští vědci našli na dně vyschlého jezera meteorit, který dopadl na zemský povrch 27. listopadu 2015. Na úspěchu akce se velkou měrou podílela data z bolidové sítě Desert Fireball Network (DFN). Úspěch symbolicky slavili na Silvestra 2015, kdy kosmický úlomek vylovili.

V pátek 27. listopadu 2015 ve 21:43 místního času viděli lidé v jižní Austrálii na obloze velmi jasný nazelenalý bolid. Většina hlášení přišla z okolí osad MarreeWilliam Creek. Kromě toho úkaz zaznamenalo pět kamer bolidové sítě Desert Fireball Network. Tu tvoří celkem 32 fotografických přístrojů, které mají za úkol neustále sledovat oblohu právě kvůli těmto jevům. Zatím ještě není zcela dokončena a meteorit, který byl nalezen na základě snímků z ní, je jejím prvním úspěchem.

Po zpracování dat se ukázalo, že mateřské těleso mělo hmotnost kolem 80 kg, projevilo se jako jasný bolid, který byl viditelný asi 6 sekund, a pohaslo ve výšce 18 km nad zemí. Zbytek tělesa dopadl až na zemský povrch. Pomocí výpočtů vědci zjistili, že vesmírný poutník skončil v Eyreově jezeře, což je největší jezero na australském kontinentu. Naštěstí se však vodou plní jen v určitá období, většinu roku bývá vyschlé. V tu dobu jeho dno pokrývá solná kůra o tloušťce až jeden metr.

Phil Bland u místa nálezu. Autor: Perth Now
Phil Bland u místa nálezu.
Autor: Perth Now
Geologové Phil Bland a Robert Howie se spolu s týmem z Curtinovy University v Perthu vydali 29. prosince 2015 na pátrací výpravu. K průzkumu terénu využívali letadlo, dron i pomoc australských domorodců. Již po třech dnech hledání, na Silvestra 2015, mohl tým oslavit velký úspěch, protože Phil Bland nalezl meteorit ukrytý 42 cm hluboko ve slaném bahnu. Nacházel se asi 6 až 7 km od kraje jezera a Bland na místo dojel na čtyřkolce. Prvotní zkoumání odhalilo, že se jedná o kamenný meteorit typu chondrit o hmotnosti 1,68 kg. Úspěch je o to větší, že místo, kde byl meteorit nalezen, nedlouho po objevu postihly silné deště a bylo zaplaveno vodou.

Stáří se u většiny chondritů odhaduje na 4,56 miliardy let, což znamená, že musely vzniknout jen o několik miliónu let později než samotná Sluneční soustava. Jsou proto řazeny mezi nejstarší známé materiály v naší soustavě. Pro zajímavost, stáří samotné Země se udává o něco méně – „jen“ 4,54 miliardy let.

Geolog Jonathan Paxman z Curtinovy University prohlásil, že meteorit pravděpodobně pochází z hlavního pásu planetek, ležícího mezi Marsem a Jupiterem. Pokud se to potvrdí, dostane se nový nález mezi asi dvacítku meteoritů, u kterých je známa jejich původní dráha ve Sluneční soustavě a jsou označovány jako „meteority s rodokmenem“.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fireball Down Under: Researchers Uncover Older-Than-Earth Meteorite
[2] Geologists Found a Rock That’s ‚Older Than Earth‘ in the Australian Outback
[3] Meteorite discovered in Lake Eyre

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Bolid, Meteorit s rodokmenem, Meteorit, Meteor


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »