Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  V blízkosti Kodaně dopadl meteorit

V blízkosti Kodaně dopadl meteorit

Bolid nad Dánskem
Autor: Michael Rasmussen

V sobotu 6. února 2016 viděla řada obyvatel Dánska a okolních států velmi jasný bolid, který na konci explodoval. Projevil se i zvukovými efekty a jeho zbytky byly nalezeny v okolí Kodaně.

Ve stejný den, kdy byl údajně meteoritem usmrcen řidič autobusu v Indii, spatřilo mnoho lidí na území Dánska, Švédska, severní části Německa nebo i Polska nečekaný úkaz. Kolem 22:08 oblohou proletěl mimořádně jasný meteor. Jeden z pozorovatelů, Mikkel Pedersen, popisuje, že se celé nebe rozzářilo na několik sekund a prolétla po něm „obrovská ohnivá koule s dlouhým ohonem“. Svědci, kteří neviděli samotný bolid, uváděli, že se postupně rozzářila obloha, nejprve měla nazelenalý nádech, pak na krátký okamžik fialový a nakonec zase potemněla. Asi o pět minut později se ozval velmi silný zvuk následovaný duněním o délce 20 až 30 sekund. To probudilo například ptáky, kteří se začali poplašeně hlasitě ozývat. Některým lidem doprovodné jevy připomněly zemětřesení.

Kráter způsobený dopadem meteoritu na předměstí Kodaně
Kráter způsobený dopadem meteoritu na předměstí Kodaně
Těleso, které popisovaný jev způsobilo, nestačilo celé zaniknout v atmosféře a některé jeho úlomky dopadly na předměstí hlavního města Dánska – Kodaně. Část z nich o celkové hmotnosti několika kilogramů nalezl Rene Rasmussen v Herlevu, asi deset kilometrů severozápadně od centra Kodaně. Meteorit zde dopadl na parkoviště takovou silou, že do zámkové dlažby vyhloubil malý kráter o hloubce asi 3 až 5 cm. Při dopadu se roztříštil na mnoho menších kusů, které byly roztroušeny na ploše větší než 30 metrů čtverečních. Druhý fragment o velkosti golfového míčku a hmotnosti 56 gramů byl nalezen o několik kilometrů jižněji, před rodinným domem v městské části Ejby (oblast Glostrup). To odpovídá některým hlášením, podle kterých se těleso před dopadem rozdělilo na dvě části. Ve skutečnosti je však úlomků mnohem více. Další byly nalezeny západně od centra Kodaně v oblasti Vanløse. Jednalo se o dva meteority o hmotnostech 300 a 18 gramů. Dále jsou hlášeny nové nálezy v Ejby (60 gramů), před základní školou v Glostrupu (65 gramů) a je možné, že budou nalezeny ještě další fragmenty. Není ani vyloučeno, že části meteoritu dopadly do Baltského moře nebo až na území německé spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Jak velké bylo těleso před tím, než vstoupilo do zemské atmosféry? Johan Fynbo, profesor astronomie z institutu Nielse Bohra podle dostupných dat odhadl, že mohlo mít velikost přibližně jako míč na házenou.

Nalezené fragmenty shromažďuje Kodaňské geologické muzeum a vyzývá občany, aby přinášeli předměty, o kterých se domnívají, že by mohly být meteority. Nálezce dokonce motivuje odměnou. Zatím bylo zveřejněno pouze, že meteorit patří mezi chondrity. K podrobnějšímu průzkumu byly úlomky poslány do Itálie.

Sledujte novinky na Facebooku Hvězdárny a planetária Plzeň.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Mysterious fireball explodes in loud bang over Denmark...
[2] Massive Meteor Explodes Over Denmark...
[3] SOTT Exclusive: Massive overhead meteor explosion...
[4] Kæmpe meteorit smadrede ned i Renés parkeringsplads
[5] Karmaka Meteorites
[6] Meteory a meteority na Astro.cz
[7] Formulář na hlášení bolidů: Viděli jste jasný meteor? Nahlašte nám to!

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Bolid, Kráter , Meteorit


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »