Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Více než půltunový úlomek čeljabinského meteoritu vyzvednut

Více než půltunový úlomek čeljabinského meteoritu vyzvednut

Meteorit Čebarkul, největší úlomek z bolidu Čeljabinsk ze 14. února 2013 Autor: BBC
Meteorit Čebarkul, největší úlomek z bolidu Čeljabinsk ze 14. února 2013
Autor: BBC
Potápěči konečně vyprostili z bahna jezera Čebarkul v Čeljabinské oblasti v Rusku meteorit, jehož vyzvednutí bylo dlouho očekáváno. Největší úlomek má totiž hmotnost přes půl tuny.

Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře. Autor: Ria.ru.
Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře.
Autor: Ria.ru.
Vyzvednutí meteoritu je pověstným završením práce mimo jiné i českých astronomů týmu Jiřího Borovičky a Pavla Spurného, kteří z pozorované dráhy tělesa na obloze určili, že největší úlomek by mohl mít velikost asi 0,5 metru a hmotnost mezi 200 až 500 kg. Meteorit vytvořil po dopadu v ledu jezera Čebarkul velkou díru.



Video: Vyzvednutí největšího čeljabinského meteoritu

Jak je patrné na videozáznamu, meteorit je to skutečně impozantní. Co do velikosti by měl zřejmě patřit mezi deset největších meteoritů nalezených na Zemi. Protože se jedná o kamenný meteorit s malou příměsí železa, jeho hmotnost je výrazně nižší, než u velkých železných meteoritů. Přesto se mu podařilo strhnout váhu, kterou "lovci" měřili jeho hmotnost. Navíc z něj při vážení odpadly větší úlomky, takže kdo ví, zda má pořád zbylý kus alespoň půl tuny. Poslední údaj, který byl na váze vidět, byl 570 kg.

Související a doporučujeme:
[1] Pád planetky nad Ruskem, tisková zpráva (Pavel Suchan)
[2] Rozhovor: Petr Scheirich - Čeljabinský meteorit nejničivější od Tunguské katastrofy (Jakub Černý)
[3] Nejzajímavější fotografie a videa (Petr Horálek)
[4] První informace po přeletu bolidu nad Čeljabinskou oblastí (Petr Horálek)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »