Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Více než půltunový úlomek čeljabinského meteoritu vyzvednut

Více než půltunový úlomek čeljabinského meteoritu vyzvednut

Meteorit Čebarkul, největší úlomek z bolidu Čeljabinsk ze 14. února 2013 Autor: BBC
Meteorit Čebarkul, největší úlomek z bolidu Čeljabinsk ze 14. února 2013
Autor: BBC
Potápěči konečně vyprostili z bahna jezera Čebarkul v Čeljabinské oblasti v Rusku meteorit, jehož vyzvednutí bylo dlouho očekáváno. Největší úlomek má totiž hmotnost přes půl tuny.

Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře. Autor: Ria.ru.
Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře.
Autor: Ria.ru.
Vyzvednutí meteoritu je pověstným završením práce mimo jiné i českých astronomů týmu Jiřího Borovičky a Pavla Spurného, kteří z pozorované dráhy tělesa na obloze určili, že největší úlomek by mohl mít velikost asi 0,5 metru a hmotnost mezi 200 až 500 kg. Meteorit vytvořil po dopadu v ledu jezera Čebarkul velkou díru.



Video: Vyzvednutí největšího čeljabinského meteoritu

Jak je patrné na videozáznamu, meteorit je to skutečně impozantní. Co do velikosti by měl zřejmě patřit mezi deset největších meteoritů nalezených na Zemi. Protože se jedná o kamenný meteorit s malou příměsí železa, jeho hmotnost je výrazně nižší, než u velkých železných meteoritů. Přesto se mu podařilo strhnout váhu, kterou "lovci" měřili jeho hmotnost. Navíc z něj při vážení odpadly větší úlomky, takže kdo ví, zda má pořád zbylý kus alespoň půl tuny. Poslední údaj, který byl na váze vidět, byl 570 kg.

Související a doporučujeme:
[1] Pád planetky nad Ruskem, tisková zpráva (Pavel Suchan)
[2] Rozhovor: Petr Scheirich - Čeljabinský meteorit nejničivější od Tunguské katastrofy (Jakub Černý)
[3] Nejzajímavější fotografie a videa (Petr Horálek)
[4] První informace po přeletu bolidu nad Čeljabinskou oblastí (Petr Horálek)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »