Video: V Německu se našel doposud největší meteorit z pádu Stubenberg o hmotnosti 1,32 kg!
Autor: R. Sporn, M. Neuhofer
Jak jsme již podrobně informovali v tiskové zprávě ze 17. března 2016, v neděli 6. března krátce po půl jedenácté večer místního času proletěl nad Horním Rakouskem velmi jasný meteor - bolid, který svými světelnými a zvukovými projevy upoutal pozornost velkého počtu obyvatel střední Evropy a který skončil pádem meteoritů na území ležícím převážně v Bavorsku severně od řeky Inn, které je zhruba ohraničeno vesnicemi Stubenberg na západě a Ering na východě. Na základě záznamů z moderních digitálních bolidových kamer z české části Evropské bolidové sítě, kde na 6 stanicích v době přeletu bolidu bylo aspoň částečně jasno, bylo možné tento bolid velmi podrobně a přesně popsat a mimo jiné i předpovědět místo pádu meteoritů. V době vydání první tiskové zprávy jsme informovali o nálezu několika úlomků o celkové hmotnosti kolem 45 gramů, evidentně pocházejících ze stejného fragmentu, který se při pádu roztříštil. Zde podáváme informaci o tom, co přineslo prohledávání předpovězené pádové oblasti měsíc poté.
Video: Nálezy meteoritů Stubenberg
(Autor: Časopis Vesmír)
Krátce po tom, co jsme oznámili polohu pádové oblasti našim německým kolegům, což bylo již druhý den po přeletu bolidu, začaly první pokusy o nalezení meteoritu. Podle naší předpovědi jsou menší úlomky ve východní a jižní části předpovězené pádové oblasti a jejich hmotnost vzrůstá směrem na západ až severozápad, podle toho, z jaké výšky k pádu jednotlivých meteoritů došlo. Největší meteority mají být v lesním porostu východně od Stubenbergu. Hledací akce na německé straně koordinuje převážně kolega Dieter Heinlein, který s námi na projektu Evropské bolidové sítě dlouhodobě spolupracuje. Jak bylo již zmíněno, úsilí hledačů bylo velmi rychle korunováno úspěchem, když v sobotu 12. 3. nalezli v předpovězené oblasti několik úlomků o celkové hmotnosti kolem 45 gramů, evidentně pocházejících ze stejného meteoritu, který se při pádu na tvrdý povrch roztříštil. Následně 18. 3. byl nalezen ještě jeden úlomek tohoto meteoritu o hmotnosti 2.3 g, takže celková hmotnost všech 14 nalezených úlomků je 47.9 g. Celková hmotnost tedy velmi dobře odpovídala místu nálezu podle naší předpovědi (viz bod M1 v obrázku níže). Dva úlomky byly podrobeny analýze a klasifikovány nezávisle jednak na univerzitě v Münsteru v Německu Dr. A. Bischoffem (viz odkaz zde) a v laboratořích České geologické služby Dr. J. Halodou, jako tzv. obyčejný chondrit typu LL6, který v sobě obsahoval část, která má achondritické složení. Jedná se tedy o tzv. brekcii. Podobně jako z dráhové analýzy původního meteoroidu i ze složení vlastního meteoritu byl tedy jednoznačně potvrzen asteroidální původ tohoto tělesa. Zatím neoficiální pojmenování meteoritu je Stubenberg.
Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.
První úspěšný nález vyvolal přirozeně vlnu zájmu dalších hledačů a je skvělé, že někteří byli ve svém snažení úspěšní. Zde přinášíme krátké shrnutí všech nových nálezů a zkušeností, které z těchto hledacích aktivit vyplynuly. Celkem bylo nalezeno 5 nových meteoritů.
Další dva meteority byly nalezeny 23. března dvěma velmi zkušenými hledači Ralfem Spornem a Martinem Neuhoferem. Dopoledne nalezli meteorit M2 o hmotnosti 7.66 gramu. Ve skutečnosti byl rozdělen na dva kusy, hlavní část o hmotnosti 7.21g, byla zapíchnutá prakticky celým objemem v ornici a u ní ležel malý úlomek o hmotnosti 0.45 g, přičemž dohromady tvořily přesně celotvar (tj. meteorit pokrytý po celém povrchu tmavou kůrou). O několik hodin později nalezli stejní hledači v podobném terénu jen 250 metrů západně větší meteorit, který vážil 19.24 gramů. Tentokrát se jednalo o celotvar částečně pokrytý primární a částečně sekundární kůrou. Meteorit byl opět téměř celý zabořený do země.
Autor: R. Sporn, M. Neuhofer
Za týden nato, 3. dubna, byl nalezen ještě další meteorit s označením M6. Nálezce Dennis Harries ho našel v lesním porostu na západní straně vyznačeného pádového pole. Jedná se o úlomek o hmotnosti 35.89 g, přičemž jen menší část povrchu meteoritu je pokryta kůrou. To spolu s charakterem lomných ploch znamená, že se jedná jen o významně menší část úlomku, který se během temné fáze letu rozpadl na více kusů a původně tedy musel mít podstatně větší hmotnost, což odpovídá i předpokladům.
Poslední a zdaleka největší nález (označený M5) se podařil především díky obdivuhodné vytrvalosti opět stejné dvojici hledačů, kteří již našli jeden úlomek prvního meteoritu (ten byl zkoumán Dr. J. Halodou v laboratořích České geologické služby) a meteority M2 a M3. Tentokrát ve čtvrtek 1. dubna se Ralf Sporn a Martin Neuhofer zaměřili na oblast, ve které by se měly nacházet meteority, které pochází z koncové fáze letu a jejichž hmotnost může být větší jak 1 kilogram, avšak jejich počet je významně menší. Jedná se o velmi obtížně prohledatelnou oblast členitého lesního porostu. Díky jejich pečlivosti a zkušenostem si po celodenním hledání všimli poměrně čerstvě ulomené jedlové větvičky ležící na vrstvě spadaného bukového listí. Když ji odkryli, spatřili ve vrstvě listí jamku necelých 15 cm hlubokou, na jejímž dně byl vidět černý kámen. Jak velmi rychle zjistili, jednalo se přesně o to, co společně již 400 hodin velmi intenzivně hledali. Ze země totiž vydobyli 1320 gramů těžký meteorit nepravidelného a poněkud zploštělého tvaru, který je celý pokrytý kůrou, přičemž na velké části je primární kůra a jen na spodní části je méně vyvinutá sekundární kůra. Na části povrchu jsou velmi dobře patrné četné mělké prohlubně, tzv. regmaglypty. Tento nález je velmi důležitý. Především velmi dobře potvrzuje naše výpočty a scénář, který jsme pro tento případ navrhli. Rovněž i meteorit na první pohled vypadá velmi zajímavě a věříme, že to potvrdí i jeho analýzy, které budou probíhat na různých pracovištích.
Autor: Pavel Spurný.
Za poslední měsíc hledání se tedy nejen podařilo najít dalších 5 meteoritů a zvýšit celkově nalezenou hmotnost z necelých 50 gramů na současných 1473 gramů, ale také získat cenné zkušenosti, vyplývající z hledání tohoto konkrétního případu. Především se ukázalo, že nalezení meteoritů je daleko obtížnější, než se původně zdálo. Hlavní důvody spočívají především ve větší náročnosti terénu v dané pádové oblasti a tedy místy velmi limitované prohledatelnosti některých jejích částí. Dále pak v podmínkách povrchu, na který meteority dopadaly, protože místy byl povrch evidentně velmi měkký a meteority se mohly i zcela zabořit do země, což bylo také u minimálně poloviny nalezených meteoritů pozorováno. Z O materiálu nalezených meteoritů navíc víme, že je poměrně křehký a tudíž je také možné, že na zem dopadl o něco menší počet meteoritů, než jsme původně předpokládali, hlavně co se týče menších, řádově gramových až desetigramových kusů.
V každém případě ovšem tyto následné nálezy velmi přesvědčivě potvrdily správnost našich výpočtů. Jedná se tak o další případ, kdy se naplno projevila kvalita jak našich přístrojů, které zaznamenaly světelnou dráhu tělesa v atmosféře, navíc za velmi obtížných meteorologických podmínek a poměrně daleko mimo naše území, tak i naše vlastní metody a postupy vyhodnocení těchto záznamů. Díky tomu se jedná o jeden z nejpřesněji určených a popsaných pádů meteoritů v historii.
Kontakt a další informace
RNDr. Pavel Spurný, CSc.
vedoucí oddělení meziplanetární hmoty ASÚ AV ČR a koordinátor Evropské bolidové sítě
tel. 607 729 608
Tisková zpráva v angličtině.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva o bolidu 6. března 2016 nad Německem
Převzato: Astronomický ústav AV ČR
O autorovi
Pavel Spurný
Pavel Spurný (* 22. ledna 1958, Dačice) je český astronom, pracovník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Zabývá se výzkumem meziplanetární hmoty – je světově uznávaným odborníkem na meteory. Je hlavním koordinátorem bolidové sítě pro sledování meteorů v Evropě a rovněž se staral o podobnou síť v západní Austrálii. Více o autorovi.
