Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Meteorit Pusté Úlany nalezen v předpovězené oblasti

Meteorit Pusté Úlany nalezen v předpovězené oblasti

Meteorit Pusté Úlany o hmotnosti 8,6 gramů, který nalezl 20. 8. 2022 polský hledač Mateusz Zmija v Astronomickým ústavem AV ČR vypočtené pádové oblasti. Na snímku je tento meteorit v nálezové pozici na poli východně od Pustých Úlan.
Autor: Mateusz Zmija

Před třemi měsíci v sobotní podvečer 25. června 2022, přesně v 19 hodin 54 minut a 16 až 19 sekund, proletěl nad jihozápadem Slovenska velmi jasný bolid, který podle našich analýz skončil pádem meteoritů. Na základě záznamů naší Evropské bolidové sítě jsme vypočítali linii dopadu a na určené lokalitě se skutečně podařilo najít meteorit.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 21. září 2022

I když během dne bylo na většině našeho území zataženo a na mnoha místech pršelo včetně lokálních bouřek, tak se ale odpoledne a kvečeru začalo vyjasňovat, a to především v jihovýchodní části republiky. Přestože byl ještě den a obloha byla značně přesvětlená Sluncem, které se v té době nacházelo ještě poměrně vysoko nad severozápadem, tak bolid byl natolik jasný, že mohl být spatřen, nejlépe z jižní Moravy. Protože byl ale ještě bílý den, fotografické kamery bolidové sítě provozované naším ústavem ještě nepracovaly, nicméně na téměř všech stanicích naší bolidové sítě máme instalované doplňkové videokamery a ty jsou v provozu i ve dne. Tyto kamery sice pokrývají většinou jen menší část oblohy, shodou příznivých okolností ale bolid letěl tak vhodně, že byl zaznamenán na obou stanicích, které máme na jižní Moravě, a to ve Veselí nad Moravou a Kuchařovicích u Znojma. Z těchto dvou záznamů jsme určili všechny základní parametry průletu bolidu atmosférou, tedy mimo jiné kde a jak rychle letěl a odkud přiletěl a navíc kam mohly jeho zbytky případně dopadnout. Ukázalo se, že bolid pronikl hluboko do atmosféry, což nasvědčovalo tomu, že došlo k pádu meteoritů na zemský povrch.

O této události a pravděpodobném pádu meteoritů jsme neprodleně informovali kolegy z Astronomického ústavu SAV v Tatranské Lomnici, kteří s námi na projektu Evropské bolidové sítě přímo spolupracují, a později také kolegy z Univerzity Komenského v Bratislavě. Dodatečně se k našim záznamům podařilo ještě dohledat videozáznam ze slovenské stanice Hurbanovo, kde slovenští kolegové provozují systém kamer Allsky7, který ještě posloužil ke zvýšení spolehlivosti našich původních výsledků. Podrobnější popis bolidu spolu s předpokládanou pádovou oblastí jsme uveřejnili až po dohodě se slovenskými kolegy, kteří mezitím navštívili určenou pádovou oblast a provedli základní  rekognoskaci terénu a také informovali vedení obce Pusté Úlany, v jejímž katastru předpovězená pádová oblast leží.   

Z tohoto prvotního průzkumu se ukázalo, že pádová oblast je z podstatné části zemědělsky obdělávaná půda, a protože k pádu došlo v období, kdy na většině polí a luk byla vysoká vegetace, tak bylo zřejmé, že toto území bude velmi obtížné systematicky prohledávat. Proto jsme předběžnou pádovou oblast zveřejnili, aby se zvýšila šance na nalezení meteoritu. Mezitím slovenští kolegové několikrát oblast navštívili a snažili se meteorit tam, kde to terén a vegetace umožňovaly, systematicky hledat. Díky zveřejnění pádové oblasti se však tato informace rozšířila mezi další zájemce o hledání, a to nejen ze Slovenska, ale i z dalších zemí, a jak se nakonec ukázalo, přineslo to kýžený úspěch a jeden meteorit vážící pouhých 8,6 gramů byl po téměř dvou měsících od pádu v sobotu 20. srpna v předpovězené oblasti pro danou hmotnost nalezen.

Stalo se tak po značném úsilí polského amatérského hledače Mateusze Zmiji, který byl po zásluze odměněn za velkou vytrvalost, když v nepříliš přehledném terénu během několika dnů hledání nachodil více než 50 km. Jak je vidět na přiloženém obrázku, meteorit nakonec nalezl na již sklizeném a podmítnutém poli. Je to v oblasti, která odpovídá naší předpovědi pro danou hmotnost. Zde musíme vyzdvihnout, jak profesionálně se mladý polský nálezce zachoval, tj. že jednak perfektně zdokumentoval svůj nález a poté neprodleně nález ohlásil a meteorit předal slovenským kolegům z Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě pod vedením Dr. Juraje Tótha, kteří zajišťují vědecké analýzy tohoto vzácného meteoritu.
 
Jedná se tak o další velmi vzácný nález, tzv. meteorit s rodokmenem, tedy meteorit, jehož průlet atmosférou byl přístrojově zaznamenán a ke kterému spolehlivě známe dráhu ve Sluneční soustavě. Meteorit byl zatím neoficiálně pojmenován Pusté Úlany a je to po meteoritu Košice z roku 2010 v pořadí druhý takový případ meteoritu s rodokmenem, který byl nalezen na území Slovenska. Mimořádnost tohoto nálezu podtrhuje fakt, že celkový počet těchto velmi vzácných meteoritů na celém světě je kolem čtyřiceti. Dohromady se ovšem tým vědců z Astronomického ústavu AV ČR zcela nebo aspoň významnou měrou podílel na kompletním popsání více než poloviny všech těchto případů a je v tomto ohledu nejúspěšnějším týmem na světě.

RNDr. Pavel Spurný, CSc.,  RNDr. Jiří Borovička, CSc. a Mgr. Lukáš Shrbený, PhD




O autorovi

Štítky: Meteorit Pusté Úlany, Meteorit


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »