Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jasný a velmi dlouhý bolid časně ráno 19. listopadu 2020 zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě

Jasný a velmi dlouhý bolid časně ráno 19. listopadu 2020 zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě

Bolid z 19. listopadu 2020
Autor: Astronomický ústav AV ČR

V časných ranních hodinách ve čtvrtek 19. listopadu 2020 krátce po tři čtvrtě na pět ráno středoevropského času ozářil rozsáhlé území České republiky, Bavorska a především Rakouska velmi jasný meteor - bolid. Na velké části jak našeho území, tak i okolních států, kde tento dlouhý a jasný bolid letěl, bylo tou dobou jasno, a tak upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. Zvláště v oblasti letu bolidu (obě strany Šumavy a především středního Rakouska) se jednalo o zcela mimořádný zážitek. /Tisková zpráva z 20. listopadu 2020/

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny po celém našem území na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Naštěstí bylo v době přeletu bolidu zcela nebo aspoň částečně jasno na většině stanic a navíc hlavně těch nejbližších k jeho atmosférické dráze. Díky těmto fotografickým a video záznamům celkem z 11 stanic bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho máme i velmi dobré informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu) a také jsme určili oblast, kde by měl relativně velký počet úlomků původního tělesa (meteoroidu), tedy meteority, na zemském povrchu ležet. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně tento čtvrtek ráno došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Bolid (dále označen jako EN191120) byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích Churáňov (zde byl bolid velmi blízko stanice a tak je tento snímek velmi důležitý pro přesné určení všech parametrů jeho průletu), dále pak například Přimda, rakouský Martinsberg (nejblíže ke konci dráhy bolidu) a ze vzdálenějších stanic např. Šindelová (Krušné hory), Kocelovice, Ondřejov a další. Na přiloženém obrázku (výřez z celooblohového snímku) je pohled na bolid, jak ho zaznamenala digitální bolidová kamera právě na Churáňově na Šumavě na stanici ČHMÚ. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho dráze v atmosféře. Vzhledem k rozložení stanic na našem území letěl bolid velmi vhodně, protože jeho světelná dráha byla blízko kamer, které ho zaznamenaly (viz obrázek 2). Z fotografických záznamů se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností. Na několika stanicích, především však na Churáňově, se k tomu podařilo pořídit i podrobné fotografické spektrum bolidu, které naznačuje, že se jednalo o kamenný meteorit běžného složení. Velmi důležité jsou také záznamy z našich videokamer opět na Churáňově, ale také v Ondřejově a Kunžaku, které slouží k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Fragmentaci tělesa navíc máme s ještě vyšším rozlišením zachycenu rychlonaváděcím video systémem FIPS rovněž z Ondřejova (viz obrázek 3). Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry na všech stanicích naší sítě, protože byl bolid tak jasný, že byl dobře viditelný z celé střední Evropy. Tyto unikátní přístroje, které jsou taktéž součástí našich kamer, registrují bolidy v jakémkoliv počasí.  Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží k přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho fragmentace během průletu atmosférou.

Co se odehrálo ve čtvrtek 19. listopadu 2020 nad Šumavou a Rakouskem?

Přesně ve 4 hodiny 46 minut a 47 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 270 kilogramů a podle záznamu z naší nejcitlivější kamery MAIA začal svítit již ve výšce 100 km nad hranicí Čech a Bavorska v prostoru Českého lesa. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí málo přes 14 km/s a po velmi málo skloněné dráze pokračovalo v letu jihovýchodním směrem. Podél hranice přeletělo Šumavu a dále postupně zjasňovalo. Maximální jasnost, která odpovídala jasnosti Měsíce v úplňku, bolid dosáhl ve výšce 42 km krátce po přeletu Dunaje JV od Lince. V této fázi letu se již také meteoroid začal v atmosféře brzdit a  rozpadat. Fragmentace tělesa pokračovala až do jeho pohasnutí ve výšce 25 km nad zemí jihozápadně od známého rakouského poutního místa Mariazell. Celou světelnou dráhu dlouhou téměř 290 km uletěl za 24 sekund. Tak dlouhé trvání bolidu je vzácné. I když převážná většina původní hmoty shořela v atmosféře,  relativně hodně především ve velké většině malých meteoritů mohlo dopadnout na zemský povrch. Vzhledem k malému sklonu dráhy v atmosféře a výrazné fragmentaci tělesa převážně v poslední čtvrtině jeho světelné dráhy je vypočtená pádová oblast velmi dlouhá a také relativně široká (viz obrázek 4). Leží převážně v horském terénu, takže hledání meteoritů bude značně komplikované. Kromě menších řádově gramových až stogramových meteoritů očekáváme dva meteority o hmotnostech 1 - 4 kg, které by měly ležet v JV části pádové oblasti.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi půl metru obíhal Slunce po dráze typické pro asteroidy typu Apollo, která byla jen 5 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával jen o něco blíže ke Slunci než je dráha Země a v odsluní se dostal přibližně do středu hlavního pásu planetek, tedy do oblasti mezi planetami Mars a Jupiter. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího z  hlavního pásu planetek.

Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování bez vědomí autorů nebo  citování zdroje.

Obrázek 1 (na začátku článku). Výřez z celooblohového snímku bolidu z 19. listopadu 2020 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou české části Evropské  bolidové sítě na stanovišti v areálu Meteorologické stanice Churáňov v Jižních Čechách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).

Průmět světelné dráhy bolidu z 19. listopadu 2020 v atmosféře na zemský povrch Autor: Astronomický ústav AV ČR
Průmět světelné dráhy bolidu z 19. listopadu 2020 v atmosféře na zemský povrch
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 290 km dlouhá a bolid jí uletěl za 24 sekund. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth)

Bolid 19. listopadu 2020. Výřezy z rychlonaváděcí kamery. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Bolid 19. listopadu 2020. Výřezy z rychlonaváděcí kamery.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Obrázek 3. Výřezy z rychlonaváděcí kamery s malým zorným polem, která je umístěna v Ondřejově a která sleduje průběžně pohyb bolidu. Snímky odpovídají časovému rozmezí od 3:46:53.0 do 3:47:05.3 UT a je na nich patrná výrazná fragmentace hlavně v závěrečné části  letu. Čas narůstá zleva doprava (foto: Astronomický ústav AV ČR).

Mapa vypočtené pádové oblasti meteoritů bolidu 19. listopadu 2020 Autor: Astronomický ústav AV ČR
Mapa vypočtené pádové oblasti meteoritů bolidu 19. listopadu 2020
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Obrázek 4. Mapa vypočtené pádové oblasti meteoritů (bílý lichoběžník). Oblast je 50 km dlouhá a až 3 km široká. Sever je nahoře. Očekáváme dva meteority o hmotnostech 1 - 4 kg v jihovýchodní části oblasti. Hmotnosti meteoritů budou klesat a jejich počet vzrůstat směrem na severozápad. Očekávané střední hmotnosti jsou uvedeny u pravého okraje vyznačené oblasti. Meteority různých hmotností však mohou být částečně pomíchané a v případě pozdních rozpadů se mohou malé meteority vyskytovat i v oblasti větších kusů.  (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth)

Poděkování: Děkujeme Dr. Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za poskytnutí modelu výškového větru nutného pro výpočet pádové oblasti.

RNDr. Pavel Spurný, CSc., RNDr. Jiří Borovička, CSc. a Mgr. Lukáš Shrbený, PhD.
Oddělení meziplanetární hmoty, Astronomický ústav AV ČR.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva (DOC)

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Bolid 19. listopadu 2020, Bolid


43. vesmírný týden 2021

43. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mesiac a ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2021 obdržel snímek „Mesiac a ISS", jehož autorem je Lukáš Astaloš   Měsíc září roku 2021 je za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A aby těch měsíců nebylo málo, tak tématem vítězné fotografie je také

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »