Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vylovena hlavní část Čeljabinského meteoru - další zprávy

Vylovena hlavní část Čeljabinského meteoru - další zprávy

Vylovená část Čeljabinského meteoritu Autor: http://news.yahoo.com
Vylovená část Čeljabinského meteoritu
Autor: http://news.yahoo.com
Ihned poté, co nad Čeljabinskou oblastí 15. února 2013 proletěl mimořádně jasný bolid a způsobil značné škody, se začalo spekulovat, zda jeho části dopadly na zemský povrch. Tato otázka byla zodpovězena velmi brzy, protože téměř vzápětí se začaly nacházet fragmenty meteoritu a stále přibývaly další. Bylo nasbíráno velké množství úlomků o celkové hmotnosti kolem 350 kg, ale nebyl mezi nimi žádný opravdu velký kus. Později provedené výpočty, na kterých se podíleli i čeští astronomové, ukázaly, že během letu se sice původní těleso drobilo na menší úlomky, ale jeho hlavní část zůstala zachována. Její hmotnost vědci odhadli na rozpětí 200 až 500 kg. Jako nejpravděpodobnější místo dopadu této části se ukázalo jezero Čebarkul, v jehož zamrzlém povrchu byl nalezen kráter o průměru asi osm metrů. První prozkoumání dna v okolí však nebylo úspěšné.

Přes tento neúspěch se ale pátralo dál a výsledek se nakonec dostavil. Trvalo to však více než sedm měsíců. Vědci z Uralské federální univerzity nalezli během průzkumu jezera magnetickou anomálii, sestavili podle ní obdobu jakési mapy a ta výrazně pomohla při hledání. První úlomek objevil potápěč 23. září, ale bohužel jej nejprve ztratil v bahně. Druhý den už byl úspěšnější a z hloubky třinácti metrů vylovil fragment o velikosti lidské pěsti. Jeho mimozemský původ potvrdil člen výboru akademie věd pro meteority docent Viktor Grochovskij. Hledání pokračovalo dále a zároveň probíhalo odstraňování bahna a jílu ze dna v místech, kde by mohly ležet další úlomky. Práci komplikoval fakt, že se výrazně ochladilo a technika včetně motorových člunů začala zlobit. Navzdory tomu se potápěči vydávali stále hlouběji a hlouběji, až se dostali do hloubky přes dvacet metrů. Podrobné zkoumání dna sonarem ukázalo, že v jednom místě pod vrstvou bahna o síle téměř 2,5 metru leží velký objekt. Bylo to asi dva kilometry od břehu jezera. Když se podařilo bahno odstranit, objevil se balvan o velikosti asi 1,5 metru, který dokázal, že sonar nelhal.

Hned začaly přípravné práce, aby mohl být objekt vyloven. K samotnému výlovu došlo 16. října 2013 za velkého zájmu lidí a událost byla živě přenášena televizí. Nejprve potápěči těleso zajistili lany a pak se na scéně objevil guvernér Čeljabinské oblasti Michael Jurevich. Osobně spustil naviják, který měl meteorit vyzdvihnout. Operaci komplikoval silný vítr, zvlněná hladina a během výlovu se od kamene oddělily dva menší díly. Ještě pod vodou byl podložen kovovou plošinou a pomocí ní se přesunul ke břehu. Všechny zajímalo, jakou bude mít vylovená část hmotnost. Bohužel, přesného čísla se nedočkali, protože váha nebyla na tak velkou hmotnost připravena a vesmírný poutník ji při vážení rozbil. Poslední hodnota, kterou ukázala, byla 572 kg (některé zdroje uvádí 654 kg). Docent Sergej Zamozdra z Čeljabinské univerzity provedl první předběžnou obhlídku a konstatoval, že povrch je silně roztavený, pokrytý velkým množstvím důlků a rzí. Celkově splňoval charakteristiky, jaké mají kamenné meteority, a proto prohlásil, že se s velkou pravděpodobností jedná o pozůstatek Čeljabinského meteoru. Ze dna jezera byly vyloveny i další „podezřelé“ kameny, ty ale byly výrazně menší a jejich hmotnost nepřesáhla 20 kg. Navíc se ukázalo, že meteorického původu jsou jen některé z nich.

Záchranná akce stála kolem 1,6 miliónu rublů, což je v přepočtu asi 950 000 Kč. Místní doufají, že investice se vrátí na poznatcích získaných výzkumem nalezeného meteoritu a také zvýšeným zájmem turistů o Čeljabinskou oblast. Pokud se potvrdí, že největší kámen opravdu pochází z meziplanetárního prostoru, bude po důkladném vědeckém prozkoumání umístěn do regionálního muzea.

Jak moc ovlivnil pád meteoritu některé lidi, ukazuje i vznik sekty Čeljabinského meteoritu. Tu založil Andrej Brejvičko a tvrdí, že v meteoritu je zakódován soubor morálních a právních norem, který pomůže lidem žít v nové etapě duchovního poznání a vývoje. On i jeho stoupenci se stavěli proti výlovu meteoritu, protože se domnívali, že nevěřící lidé, kteří s ním budou v kontaktu, mohou poškodit informace v něm obsažené. Podle jeho slov už pouhá snaha o vylovení zapříčinila problémy v Sýrii. Cílem sekty je vybudování chrámu, kde by byl meteorit uložen a kde by si jej věřící mohli prohlédnout. Ještě před objevem největšího úlomku vykonávali obřady na břehu jezera a snažili se kolem meteoritu stavět „ochranné bariéry“. Jak je však z tohoto článku patrné, nebyli příliš úspěšní…

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »