Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výprava do ztraceného světa

Výprava do ztraceného světa

V úterý 18. ledna 2005 od 18 hodin proběhne v planetáriu na Kraví hoře mimořádná přednáška Jana Píšali z katedry organické a jaderné chemie Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy věnovaná Saturnovu měsíci Titanu. Návštěvníci se dozvědí, jaké jsou naše současné představy o tomto výjimečném světě, a především uslyší první komentář pozorování pořízeného během úspěšného sestupu sondy Huyghens, ke kterému došlo během pátku 14. ledna 2005. Titan je přitom posledním, skutečně záhadným světem sluneční soustavy. Odborníci se shodují v názoru, že podobně vypadala i Země před čtyřmi miliardami roků, kdy na naší planetě vznikal život.

"Myslím, že je zcela opodstatněné říci, že sonda Huyghens pracovala výborně," prozrazuje něco ze své přednášky Jan Píšala. "Vypadá to, že téměř všechny experimenty proběhly bezchybně. Nejsme si jisti pouze dopplerovským měřením větru v atmosféře, které nejspíš nefungovalo. Všechny ostatní přístroje ale zřejmě pracovaly tak, jak měly. Včetně akustických senzorů. Takže máme k dispozici i záznam zvuku z toho fascinujícího světa."

Vědeckých informací ze sondy Huyghens je zatím málo, co lze ale už v tomto okamžiku říci zajímavého o povrchu Titanu? "Jako všichni ostatní, jsem i já odkázán na informace zveřejněné Evropskou kosmickou agenturou," pokračuje Jan Píšala. "Zatím máme pouze několik málo snímků Titanova povrchu, navíc se špatným rozlišením. Celkem měla sonda Huyghens pořídit kolem 350 záběrů. Na snímcích vidíme útvary silně připomínající kanály, kterými by mohla proudit nějaká kapalina, snad metan. Odborníci si stále ještě nejsou jisti, jaký typ povrchu pozorují, ale vypadá to, že by mohlo jít o kusy pevniny obklopené nějakou kapalinou. Snímek přímo z povrchu nám ukázal rozsáhlou pláň, která je podle vědců plná oblých ledových ker. Huyghens tedy každopádně přistál na pevném povrchu."

Co vás osobně na těchto záběrech překvapilo? "Fascinují mě snímky z velkých výšek. S napětím čekám, zda se potvrdí, že jde o kanály, kterými protéká kapalný metan či směs nějakých jiných uhlovodíků nebo zda půjde jen o nějaký podobně vypadající útvar suchého povrchu." uzavírá své odpovědi Jan Píšala.

Přednáška "Výprava do ztraceného světa" se uskuteční jenom čtyři dny po dosednutí pouzdra Huygens na povrch ojedinělého Titanu. Návštěvníci hvězdárny se tak seznámí s nejčerstvějšími objevy z toho výjimečného měsíce planety Saturn. Vystoupení Jana Píšali doprovodí obrazově-hudební procházka nejkrásnějšími snímky, které nám z tohoto zvláštního světa poslala sonda Cassini i Huyghens.

Přednáška "Výprava do ztraceného světa" proběhne v úterý 18. ledna v 18 hodin ve velkém planetáriu brněnské hvězdárny na Kraví hoře. Její záznam bude k dispozici na internetových stránkách http://www.hvezdarna.cz.

Převzato: Astronomický deník




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon)

Seestar S50 Subs (Mix of 2-4 min) Pixinsight (Comet Alignt/StarXterminator+Pak spojení) +Photoshop (Finální úpravy) Celkem cca kolem 2 h

Další informace »