Výzkum povrchu Marsu na sklonku roku 2012

Jak jste se jistě dověděli v předchozích zprávách, Curiosity, která přistála 5. srpna 2012, se nejprve vydala do asi 400 metrů vzdálené lokality pojmenované Glenelg. Geologicky se toto místo jeví jako velmi zajímavé, protože už z detailních snímků z oběžné dráhy je patrné, že se zde setkávají tři různé druhy hornin. Velké vozidlo zde nepřistálo náhodou. Místo přistání se nachází v místě jakéhosi konce říční delty. Byly sem tedy přinášeny horniny ze vzdálených planin a svahů kráteru Gale a zde se usazovaly. Bylo by tedy podivné, kdybychom nenacházeli nějaké usazeniny, případně vodou opracované kamínky. Přesto je skvělé, že přesně tyto horniny byly v okolí místa přistání nalezeny. A čím blíže lokalitě Glenelg, tím se vše stávalo zábavnější.

Začalo to snímkem kamenů nápadně připomínajících slepenec, tedy usazeninu tvořenou velkými oblázky stmelenými dohromady, podobně jako jemější pískovec. Samotný Glenelg je opravdovou směsicí. Přímo v údolí, nazvaném Yellowknife Bay, byly nyní v okolí Curiosity objeveny vrstvy usazených hornin. Aktuálně se prokázalo, že jsou tvořeny čistě bílým, jemnozrnným materiálem. Nápadně připomíná snad nejlépe sádrovec. V sousedství těchto usazenin jsou kameny tvořené různě velkými kamínky, místy s vsazenými většími oblázky. Kousek opodál zase nacházíme podívné útvary připomínající kráter malé bahenní sopky. Ovšem kde ta by se vzala v místě tvořeném naplavenými usazeninami? Zřejmě tedy mají zcela odlišný původ. Mohlo by se jednat o bubliny materiálu na stěnách zpevněné snad solí, nebo jiným erozi odolnějším minerálem. Horniny jsou aktuálně zkoumány především laserem přístroje ChemCam, který na dálku zahřeje část kamene a sleduje, z čeho se skládá. Přímo pod koly roveru navíc některé menší ploché kameny praskly a odhalily bílý vnitřek. Výzkum pomocí vrtačky se neočekává, protože by mohla být ona i některé důležité přístroje zaneseny jemným materiálem. Brzy se jistě dovíme, z čeho kameny v zátoce Yellowknife jsou a budeme o tom informovat v pravidelném přehledu Vesmírný týden.

Skladba kamenů v okolí je vůbec mimořádně různorodá a je až s podivem, jak se to všechno může nacházet v těsném sousedství. Stačí se jen podívat na obrázek "kameny v kráteru Gale".

Přes úžasné snímky a zajímavé vědecké nálezy v lokalitě Glenelg je třeba připomenout, že toto není hlavní cíl, kvůli němuž se zde v srpnu přistávalo. V dlouhodobějším pohledu se hlavně očekává přesun jižním směrem a poté na východ do svahů mohutné hory uprostřed kráteru Gale. Tato vrtva tvořená různými vrstvami usazenin se nazývá Aeolis Mons (v rámci mise Curiosity často přezdívaný Mount Sharp). Curiosity má nicméně výbornou příležitost vyzkoušet všechny své systémy, přístroje a schopnosti zkoumat okolí a tak se dá očekávat, že se bude ještě několik týdnů pohybovat v Glenelgu. Za rok bychom však mohli robota najít někde úplně jinde, možná až na úpatí hory. Díky pohonu z radioizotopového zdroje nebude muset zastavovat ani v zimním období.

Opportunity snáší nehostinné podmínky marsovské mrazové pouště již téměř devět let a stále čile popojíždí podle pokynů ze Země. Letošní průzkumy se odehrávaly na pahorku pracovně zvaném Cape York. Ve skutečnosti jde o erodovaný okraj kráteru Endeavour, který má průměr něco nad 20 kilometrů. Aktuální výzkum probíhá asi uprostřed pahorku v místě zvaném Matijevic Hill. Tento pahorek je úplně úžasné místo, kde se také, jako v případě Curiosity, setkáváme s různorodými typy kamenů. Způsob jejich vzniku a složení je spíše oříšek pro geology, už samotný vzhled okolí stojí alespoň za malou ukázku.

Pahorek v určité výšce protíná pás tmavých hornin, silně erodovaných a vytupujících mnohde nad povrch. Tyto kameny obsahují velké množství malých kuliček, z nichž některé se jeví větší a duté. Vedle těchto tmavých hornin leží vrstvy připomínající usazeniny světlého materiálu, které jsou naopak kuliček prosty. Tato geologická mozaika zaměstnává Opportunity po řadu týdnů a snad se brzy dočkáme uceleného článku lépe vysvětlujícímu složení a význam jejich objevu. Další plány Opportunity jsou dost nejasné. Dá se ale očekávat, že s další zimou dojde k přesunu na severně orientované svahy. Tím se solární panely vozítka lépe natočí ke Slunci a umožní snad Opportunity přežít další zimu. Jestli to bude na severním okraji pahorku York, jako při poslední zimě, nebo se pokusí vědci přejet na úbočí jižněji ležícího většího hřebene, to se necháme překvapit příští rok.

Zdroje a doporučené odkazy:

Blog a Fórum kosmonautix.cz
Blog Emilly Lakdawalla / Planetary.org
Fórum Unmannedspaceflight.com
The Gale Gazette
NASA: Mars Exploration Program