Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 3.

Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 3.

Bolid 14. července 2014
Autor: Brammon

V prvním a druhém dílu seriálu o zajímavých bolidech v databázi EDMOND byly prezentovány bolidy zaznamenané v rámci sítí BRAMON, MeteorsUA, UKMON a CEMeNt v první polovině roku 2014. Třetí díl je věnovaný bolidům, které byly zaznamenány v rámci národních sítí BRAMON a ITMN během třetího čtvrtletí roku 2014, tedy během období činnosti nejznámějšího meteorické roje – Perseid, a také během vysoké aktivity antihelionového zdroje.

Úvod

Třetí čtvrtletí roku je z hlediska meteorické aktivity charakterizováno jako velmi významné. V průběhu července dochází k postupnému nárůstu aktivity, která vrcholí v srpnu maximem nejznámějšího meteorického roje – Perseid (PER). V uvedeném období je v činnosti také mnoho rojů v oblasti antihelionu, např. komplex delta Aquarid (SDA, NDA) a iota Aquarid (SIA, NIA). Jak delta Aquaridy, tak také iota Aquaridy mají dvě větve, severní a jižní. Velmi známým rojem z antihelinového zdroje jsou Capricornidy (CAP), které poskytují pomalé a často velmi jasné meteory (bolidy). Možným zdrojem jasných meteorů v tomto období je také severní toroidální zdroj, kde hlavně v průběhu srpna jsou v činnosti dva nejznámější roje tohoto komplexu, a to kappa Cygnidy (KCG) a srpnové Drakonidy (AUD). Oba tyto roje poskytují také velmi jasné a pomalé meteory, neboť vzhledem k velkému stáří obou rojů jsou v jejich proudu obsaženy prakticky již jen větší částice.

Bolid 20140707_020803

Tento velmi jasný meteor (bolid), který se absolutní magnitudou blížil bolidu 20140218_204556 (MeteorsUA), byl zachycen stanicemi Mogi das Cruzes (Marco Mastria) a Santo Antonio de Posse (Vinicius Lenci), které se nacházejí ve federálním státě Sao Paulo (Brazílie) a jsou součástí sítě BRAMON. Bolid byl zachycen 7. 7. 2014 ve 2:08:03 UT, stanice Mogi das Cruzes v tomto období používala CCD kameru VE6047 (Sony Effio) a stanice Santo Antonio de Posse pak CCD kameru Samsung SCB 2000. Vzhledem k obrovské saturaci snímků z důvodu vysoké jasnosti bolidu bylo nutné provést astrometrii a fotometrii na upravených snímcích z obou stanic. Absolutní magnituda bolidu byla stanovena na -10,4m. Původní souhrnné snímky z obou stanic, stejně jako upravené snímky pro výpočet dráhy bolidu jsou uvedeny níže.

Mogi das Cruzes Santo Antonio de Posse

Mogi das Cruzes - upraveno Santo Antonio de Posse - upraveno

Jednalo se o velmi pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 9,5 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 2,150 AU, q = 0,976 AU, e = 0,546, i = 4,877°, peri = 207,665°, node = 104,677°. Začátek a konec dráhy meteoru v atmosféře se nacházely poměrně vysoko, počáteční výška unifikované dráhy HB byla 105,0 km, koncová výška HE pak 62,6 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 45,5 km. Jednalo se pravděpodobně o těleso s velmi nízkou pevností, zhruba srovnatelnou s Draconidami (DRA). Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA = 239,6°, DEC = -1,3°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu (bez decelerace)

Bolid 20140714_063152

Tento jasný meteor (bolid) byl opět zachycen stanicemi Mogi das Cruzes (Marco Mastria) a Santo Antonio de Posse (Vinicius Lenci) v síti BRAMON. Bolid byl zachycen 14. 7. 2014 v 6:31:52 UT. Bohužel v případě stanice Mogi das Cruzes bylo video poškozeno, bylo tedy nutné provést astrometrii a fotometrii z této stanice na upravené fotografii. Absolutní magnituda bolidu byla stanovena na -6,3m, souhrnné snímky z obou stanic jsou uvedeny níže.

Mogi das Cruzes Santo Antonio de Posse

Jednalo se o pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 19,7 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 1,668 AU, q = 0,597 AU, e = 0,642, i = 8,780°, peri = 93,145°, node = 291,565°. Počáteční výška unifikované dráhy HB byla 87,3 km, koncová výška HE pak pouze 28,5 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 74,5 km. Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA = 297,9°, DEC = -34,2°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu včetně decelerace

Bolid 20140907_212622

Třetí nejjasnější bolid roku 2014 byl zachycen stanicemi Tortoreto (Diego Valeri), Cagliano (Diego Valeri), San Nicola a Ferrara (Ferruccio Zanotti) v síti IMTN (Italian Meteor and TLE network). Bolid byl zachycen 7. 9. 2014 ve 21:26:22 UT. Vzhledem k obrovské saturaci snímků z důvodu vysoké jasnosti bolidu bylo nutné provést astrometrii a fotometrii na upravených snímcích ze stanic Ferrara a San Nicola, které byly použity pro výpočet dráhy bolidu. Absolutní magnituda bolidu byla stanovena na -9,4m, souhrnné snímky z obou stanic jsou uvedeny níže.

Tortoreto Cagliano

San Nicola Ferrara

Jednalo se o pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 15,6 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 1,602 AU, q = 0,843 AU, e = 0,474, i = 20,064°, peri = 240,534°, node = 164,976°. Počáteční výška unifikované dráhy HB byla 78,9 km, koncová výška HE pak pouze 29,2 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 50,2 km. Bolid byl zvláštní nízkým zenitálním úhlem atmosférické trajektorie (pouze 8,1°), což znamená, že bolid vstupoval do atmosféry Země prakticky kolmo k povrchu planety. Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA = 320,0°, DEC = 34,2°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu včetně decelerace

Další zajímavé bolidy z konce roku 2014, včetně bolidu EN091214 (meteorit „Žďár“), budou prezentovány v následující části.

 

Předchozí díly:

Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 1.
Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 – část 2.

 




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Bramon, Bolid, EDMOND, IMTN


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »