Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Memorandum o zachování tmavé noční oblohy na Bystřicku
Jan Zítka Vytisknout článek

Memorandum o zachování tmavé noční oblohy na Bystřicku

Mapa umělého jasu noční oblohy s vyznačenou oblastí Bystřicka

V pátek 26. května 2017 bylo podepsáno v Bystřici nad Pernštejnem v rámci „Astronomického odpoledne“ memorandum, k němuž se svými podpisy připojili starosta města Bystřice n. P., předseda mikroregionu Bystřicko a ředitel CHKO Žďárské vrchy. Za Českou astronomickou společnost podepsal memorandum RNDr. Jiří Grygar, CSc. a za iniciativu Bystřická obloha prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. Prvním signatářem mimo mikroregion Bystřicko je městys Nedvědice.

Hned na úvod je potřeba podotknout, že se nejedná o vyhlášení další oblasti tmavé oblohy v ČR. Toto zatím není cílem memoranda. Cílem iniciativy Bystřická obloha a jejího memoranda je ochránit dosud ještě zachovalou tmavou noční oblohu na Bystřicku. Za zmínku stojí možná i skutečnost, že Bystřice leží asi 13km od Zubří, tedy místa konání akce „Mezní hvězdná velikost“.

Mapa mikroregionu Bystřicko
Mapa mikroregionu Bystřicko
Světlo měst v noci se jak známo nezastaví na hranicích regionu, ale ovlivňuje mnohem širší území. Zde ve střední Evropě už nelze před světelným smogem nikam uniknout. Vzdálíme-li se z dosahu jednoho města, brzy narazíme na jiné. Má-li tak mít ochrana tmavé noční oblohy smysl, musíme se pokusit oslovit i další města v okolí a seznámit je s tím, že světlo, které vyzařují, už není jenom jejich záležitostí, ale že světelné znečištění se stává naším společným problémem.

Celá Vysočina je poměrně velkým územím uprostřed České republiky s průzračným ovzduším a krásnou přírodou, ke které hvězdná noční obloha bezesporu patří. Bylo by proto škoda nepokusit se o ochranu noční oblohy na co největším území Vysočiny. Jistě, je to velký cíl, ale za pokus to stojí! Obyvatelé Vysočiny jsou hrdí na svoji přírodu, za kterou sem přijíždějí návštěvníci z mnoha koutů naší republiky, a proto jim tyto myšlenky budou jistě blízké. Ale jak tomu je u představitelů našich měst? To se možná už brzy dozvíme.

Umělý jas noční oblohy s mapou ČR
Umělý jas noční oblohy s mapou ČR

Protože se naší iniciativě podařilo získat poměrně silnou podporu jednak vedení města Bystřice nad Pernštejnem (cca 10 tis. obyvatel) a také mikroregionu Bystřicko (325km2) zahrnujícího 38 sousedících obcí, tak doufáme, že se nám podaří snad i díky tomu oslovit představitele dalších měst zde na Vysočině. Jsou to především větší města, která svým světlem znatelně ovlivňují i oblohu na Bystřicku, a která díky své velikosti mohou (ne)správným svícením nočnímu prostředí nejvíce uškodit anebo prospět. 

Memorandum Bystřicko
Memorandum Bystřicko
Právě podpora našeho úsilí ze strany vedení města, které je lídrem v regionu, byla tím nejdůležitějším impulzem ke vzniku iniciativy Bystřická obloha. Naše ambice na samém počátku vůbec nebyly tak veliké, prostě jsme jenom nechtěli mlčet a dívat se, jak krásné noci tady na Vysočině mizí ve světle měst. Proto jsme při jedné příležitosti ke konci roku 2016 oslovili místostarostu a později i starostu města a naše slova o přírodním bohatství na jedné straně a o nadměrném plýtvání energií na straně druhé je přesvědčila. Získání podpory představitelů našeho města bylo klíčové, protože právě jim byla svěřena moc tyto věci přímo ovlivňovat. Netrvalo dlouho a rada města 31.1.2017 schválila přihlášení se města k myšlence ochrany tmavé noční oblohy formou memoranda. Díky souhře okolností a taky zásluhou Pavla Suchana, který nás přijel do Bystřice podpořit přednáškou na zasedání mikroregionu Bystřicko, odhlasovali připojení se k memorandu 2.3.2017 i přítomní starostové obcí mikroregionu (a to jednohlasně). A protože jsme již dříve měli slíbenou podporu ze strany CHKO Žďárské vrchy (709km2), bylo jasné, že se nám podařila skvělá věc, totiž zapojit do projektu dva velké celky a tím získat pozornost médií a široké veřejnosti v našem kraji. A to bylo vlastně také jedním z našich hlavních cílů, aby se o tématu světelného znečištění začalo mezi lidmi více diskutovat a aby nezůstalo jen záležitostí několika astronomických nadšenců, kteří marně klepou na dvířka mocných.

Zvláště nyní, kdy dochází k masivnímu zavádění nových LED svítidel, je diskuze o nočním prostředí nanejvýš důležitá. Dnes nejpoužívanější LED světla s denním bílým světlem mohou změnit charakter noční krajiny v dosud nevídané míře a vzhledem k jejich předpokládané životnosti i na dlouhou dobu. Koho to ale zajímá? Výměna starého veřejného osvětlení ve větších městech je dnes business, ve kterém se točí nemalé peníze a tlak dealerů na tyto výměny je veliký. Představitelům měst a obcí je slibováno moderní osvětlení s velkou životností, nízkou spotřebou energie a „světlo jako ve dne“.

Doufáme tedy, že se nám podaří o důležitosti tohoto tématu přesvědčit představitele i dalších našich měst a z hvězdné oblohy zde na Vysočině tak zachránit, co se jen dá.

Stejně tak držíme nyní palce všem, kteří za tmavou noční oblohu dlouho a statečně bojují na té celostátní úrovni. Kéž by to tentokrát konečně vyšlo a kéž by i příštím generacím byla zachována možnost vyjít večer ven za město a v tichu a úžasu nahlížet do hlubin vesmíru.

Galerie fotografií Žďárského deníku: externí odkaz

Memorandum v PDF.

Podepisování memoranda tmavé oblohy na Bystřicku 26. 5. 2017
Podepisování memoranda tmavé oblohy na Bystřicku 26. 5. 2017

Podpis memoranda tmavé oblohy na Bystřicku 26. 5. 2017
Podpis memoranda tmavé oblohy na Bystřicku 26. 5. 2017

Jan Zítka
iniciativa Bystřická obloha
http://bystrickaobloha.starhard.eu/

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web Světelné znečištění
[2] Bystřická obloha
[3] Oblasti tmavé oblohy
[4] Mapy světelného znečištění



Štítky: Bystřicko, Bystřice nad Pernštejnem


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »