Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Memorandum o zachování tmavé noční oblohy na Bystřicku
Jan Zítka Vytisknout článek

Memorandum o zachování tmavé noční oblohy na Bystřicku

Mapa umělého jasu noční oblohy s vyznačenou oblastí Bystřicka

V pátek 26. května 2017 bylo podepsáno v Bystřici nad Pernštejnem v rámci „Astronomického odpoledne“ memorandum, k němuž se svými podpisy připojili starosta města Bystřice n. P., předseda mikroregionu Bystřicko a ředitel CHKO Žďárské vrchy. Za Českou astronomickou společnost podepsal memorandum RNDr. Jiří Grygar, CSc. a za iniciativu Bystřická obloha prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. Prvním signatářem mimo mikroregion Bystřicko je městys Nedvědice.

Hned na úvod je potřeba podotknout, že se nejedná o vyhlášení další oblasti tmavé oblohy v ČR. Toto zatím není cílem memoranda. Cílem iniciativy Bystřická obloha a jejího memoranda je ochránit dosud ještě zachovalou tmavou noční oblohu na Bystřicku. Za zmínku stojí možná i skutečnost, že Bystřice leží asi 13km od Zubří, tedy místa konání akce „Mezní hvězdná velikost“.

Mapa mikroregionu Bystřicko
Mapa mikroregionu Bystřicko
Světlo měst v noci se jak známo nezastaví na hranicích regionu, ale ovlivňuje mnohem širší území. Zde ve střední Evropě už nelze před světelným smogem nikam uniknout. Vzdálíme-li se z dosahu jednoho města, brzy narazíme na jiné. Má-li tak mít ochrana tmavé noční oblohy smysl, musíme se pokusit oslovit i další města v okolí a seznámit je s tím, že světlo, které vyzařují, už není jenom jejich záležitostí, ale že světelné znečištění se stává naším společným problémem.

Celá Vysočina je poměrně velkým územím uprostřed České republiky s průzračným ovzduším a krásnou přírodou, ke které hvězdná noční obloha bezesporu patří. Bylo by proto škoda nepokusit se o ochranu noční oblohy na co největším území Vysočiny. Jistě, je to velký cíl, ale za pokus to stojí! Obyvatelé Vysočiny jsou hrdí na svoji přírodu, za kterou sem přijíždějí návštěvníci z mnoha koutů naší republiky, a proto jim tyto myšlenky budou jistě blízké. Ale jak tomu je u představitelů našich měst? To se možná už brzy dozvíme.

Umělý jas noční oblohy s mapou ČR
Umělý jas noční oblohy s mapou ČR

Protože se naší iniciativě podařilo získat poměrně silnou podporu jednak vedení města Bystřice nad Pernštejnem (cca 10 tis. obyvatel) a také mikroregionu Bystřicko (325km2) zahrnujícího 38 sousedících obcí, tak doufáme, že se nám podaří snad i díky tomu oslovit představitele dalších měst zde na Vysočině. Jsou to především větší města, která svým světlem znatelně ovlivňují i oblohu na Bystřicku, a která díky své velikosti mohou (ne)správným svícením nočnímu prostředí nejvíce uškodit anebo prospět. 

Memorandum Bystřicko
Memorandum Bystřicko
Právě podpora našeho úsilí ze strany vedení města, které je lídrem v regionu, byla tím nejdůležitějším impulzem ke vzniku iniciativy Bystřická obloha. Naše ambice na samém počátku vůbec nebyly tak veliké, prostě jsme jenom nechtěli mlčet a dívat se, jak krásné noci tady na Vysočině mizí ve světle měst. Proto jsme při jedné příležitosti ke konci roku 2016 oslovili místostarostu a později i starostu města a naše slova o přírodním bohatství na jedné straně a o nadměrném plýtvání energií na straně druhé je přesvědčila. Získání podpory představitelů našeho města bylo klíčové, protože právě jim byla svěřena moc tyto věci přímo ovlivňovat. Netrvalo dlouho a rada města 31.1.2017 schválila přihlášení se města k myšlence ochrany tmavé noční oblohy formou memoranda. Díky souhře okolností a taky zásluhou Pavla Suchana, který nás přijel do Bystřice podpořit přednáškou na zasedání mikroregionu Bystřicko, odhlasovali připojení se k memorandu 2.3.2017 i přítomní starostové obcí mikroregionu (a to jednohlasně). A protože jsme již dříve měli slíbenou podporu ze strany CHKO Žďárské vrchy (709km2), bylo jasné, že se nám podařila skvělá věc, totiž zapojit do projektu dva velké celky a tím získat pozornost médií a široké veřejnosti v našem kraji. A to bylo vlastně také jedním z našich hlavních cílů, aby se o tématu světelného znečištění začalo mezi lidmi více diskutovat a aby nezůstalo jen záležitostí několika astronomických nadšenců, kteří marně klepou na dvířka mocných.

Zvláště nyní, kdy dochází k masivnímu zavádění nových LED svítidel, je diskuze o nočním prostředí nanejvýš důležitá. Dnes nejpoužívanější LED světla s denním bílým světlem mohou změnit charakter noční krajiny v dosud nevídané míře a vzhledem k jejich předpokládané životnosti i na dlouhou dobu. Koho to ale zajímá? Výměna starého veřejného osvětlení ve větších městech je dnes business, ve kterém se točí nemalé peníze a tlak dealerů na tyto výměny je veliký. Představitelům měst a obcí je slibováno moderní osvětlení s velkou životností, nízkou spotřebou energie a „světlo jako ve dne“.

Doufáme tedy, že se nám podaří o důležitosti tohoto tématu přesvědčit představitele i dalších našich měst a z hvězdné oblohy zde na Vysočině tak zachránit, co se jen dá.

Stejně tak držíme nyní palce všem, kteří za tmavou noční oblohu dlouho a statečně bojují na té celostátní úrovni. Kéž by to tentokrát konečně vyšlo a kéž by i příštím generacím byla zachována možnost vyjít večer ven za město a v tichu a úžasu nahlížet do hlubin vesmíru.

Galerie fotografií Žďárského deníku: externí odkaz

Memorandum v PDF.

Podepisování memoranda tmavé oblohy na Bystřicku 26. 5. 2017
Podepisování memoranda tmavé oblohy na Bystřicku 26. 5. 2017

Podpis memoranda tmavé oblohy na Bystřicku 26. 5. 2017
Podpis memoranda tmavé oblohy na Bystřicku 26. 5. 2017

Jan Zítka
iniciativa Bystřická obloha
http://bystrickaobloha.starhard.eu/

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web Světelné znečištění
[2] Bystřická obloha
[3] Oblasti tmavé oblohy
[4] Mapy světelného znečištění



Štítky: Bystřicko, Bystřice nad Pernštejnem


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »