Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Radiožurnál:odpovědi Jana Hollana a Václava Koukala.

Radiožurnál:odpovědi Jana Hollana a Václava Koukala.

V úterý 29.1.2002 odpoledne odvysílal ČRo 1- Radiožurnál příspěvek Vlasty Valentové, ve kterém promluvil Jan Hollan z Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně, Pavel Suchan z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a starosta Svitav Václav Koukal. Následuje přepis části příspěvku - odpovědí Jana Hollana a Václava Koukala. Přepsal a za správnost přepisu ručí Pavel Suchan.

Vlasta Valentová (redaktorka)

O ekonomických úsporách má údaje Jan Hollan z Koperníkovy hvězdárny v Brně.

Jan Hollan (astronom, Sekce pro temné nebe České astronomické společnosti)

Existuje údaj pro Spojené státy mnohokrát citován a nikdy nebyl zpochybněný, že na svícení do vzduchu jde ročně miliarda nebo spíše dvě miliardy dolarů nebo teda na svícení zbytečnými škodlivými směry, kde světlo lidem vadí nebo přírodě. To je hodně ve Spojených státech a ten poměr je zhruba stejný i jinde na světě.

Vlasta Valentová (redaktorka)

Podle některých senátorů by to prý znamenalo značné investice z obecních rozpočtů. Václav Koukal, starosta Svitav, tedy města, kde v roce 1995 vyměnili 518 lamp veřejného osvětlení právě za ty ekologické, tu investici posuzuje takto.

Václav Koukal (starosta Svitav)

Jednak teda ta svítidla mají nižší energetickou náročnost při zachování světelných podmínek a pak také co je důležité, jsou velmi výrazně nižší náklady na údržbu těchto svítidel.Co je sekundárním, také jaksi průvodním jevem, že mají lepší osvětlovací parametry, to oslnění, které je standardní u běžných svítidel, tady není. V těch energetických nárocích, tak ta úspora je 50 procent.

radiozurnal 29.1.2002 (1.5M)




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »