Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Staly se normy pro osvětlení pozemních komunikací závaznými?

Staly se normy pro osvětlení pozemních komunikací závaznými?

Paragrafy kolem světelného znečištění...
Paragrafy kolem světelného znečištění...
V souvislosti s poslední novelou nařízení č. 261/2007 provedenou nařízením č. 93/2012 se objevily názory, že od 1. dubna 2012 (datum účinnosti novely) se staly normy pro osvětlování pozemních komunikací obecně závazné pro všechny osvětlované silnice.

Tento názor byl vyjádřen např. na www.odbornecasopisy.cz. Tyto názory vycházejí z výkladu nového ustanovení § 45a nařízení nadepsaného "osvětlení venkovních pracovišť", které stanoví: "Umělé osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky české technické normy na osvětlení venkovních pracovních prostor." Je dovozováno, že pozemní komunikace je vlastně pracovištěm zaměstnanců vykonávající práci řidičů. Toto pracoviště je přirozeně "venkovní", tudíž by se na toto pracoviště (silnici) mělo vztahovat citované ustanovení § 45a nařízení.

Základní otázkou pro posouzení, zda je tento výklad správný, je otázka definice "venkovního pracoviště", resp. co je pracovištěm řidiče. Na tuto otázku nám však odpovídá přímo citované nařízení, a to ve svém ustanovení § 1 odst. 2. Zde je "venkovní pracoviště" vymezeno jako legislativní zkratka pro "pracoviště, které není nebo je jen částečně chráněno před venkovními vlivy". Je přitom zřejmé, že řidič na svém pracovišti chráněn před venkovními vlivy je, a to vozidlem, které řídí. Je tedy nutno dojít k závěru, že pracovištěm řidiče ve smyslu citovaného nařízení je kabina jím řízeného vozidla, nikoliv silnice.

Za této situace se jeví jako nepravděpodobné, že by k vložení ustanovení § 45a do nařízení skutečně vedla úvaha o tom, že řidiči nemají být diskriminováni proti jiným profesím a že by na něj mělo nařízení v tomto pamatovat. Tato úvaha je ostatně zjevně chybná již z toho důvodu, že zaměstnavatel řidiče nemá žádné prostředky na to, aby "správného" osvětlení silnice, na kterou řidiče posílá, dosáhnul. Je to přitom zaměstnavatel, který odpovídá za splňování podmínek ochrany zdraví při práci.

Tento závěr ovšem nemění nic na tom, že normy jsou stanovovány na to, aby byly k užitku, nicméně obecně závaznými pro všechny osvětlované silnice se "normy pro osvětlování komunikací" ani po poslední novele nařízení č. 361/2007 Sb. nestaly.




O autorovi



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »