Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Světelné znečištění ve volebním programu

Světelné znečištění ve volebním programu

Přesvětlené místo - Tábor (foto P. Suchan)
Přesvětlené místo - Tábor (foto P. Suchan)
Česká astronomická společnost byla u českých začátků snahy omezit světelné znečištění (začalo to tiskovou konferencí v roce 2001) a soustavně se této problematice věnuje. Světelné znečištění se nyní dostává do volebního programu, prozatím jedné politické strany. Česká astronomická společnost podporuje tuto snahu ochránit noční životní prostředí a zpříjemnit život obyvatel měst.

Na letácích, které po Praze tato strana distribuuje, je uvedeno toto:

Programové priority

1. Více zeleně v ulicích i ve vnitroblocích, nové lesy a louky na předměstí. Zelený prstenec okolo Prahy pro rekreaci Pražanů. Méně rušivého hluku, prachu a světla pro příjemnější život. To je zelený plán pro naše město.

A plná citace z volebního programu pro Prahu:

PRÁVO NA TMAVOU NOČNÍ OBLOHU PRO PRAŽANY I STŘEDOČECHY

Pražané a Středočeši nevědí, co to je tmavá noční obloha. Lampy osvětlující ulice hlavního města, světelné reklamy, billboardy a další umělé zdroje způsobují, že je tato oranžová pražská stopa vidět ze vzdálenosti desítek kilometrů od města, a dokonce i z vesmíru. Bezúčelné osvětlování noční oblohy nejenže škodí lidem a přírodě, ale je ukázkovým příkladem plýtvání energií. Omezíme světelné znečištění a zvýšíme úspory v síti veřejného osvětlení výměnou světelných zdrojů za úspornější a s menším úhlem vyzařování. Na některých místech zvážíme, jestli je zde opravdu nutné svítit po celou noc na 100 % výkonu. Prostřednictvím programu "Tajemná stará Praha" snížíme rušivé přesvětlení památkové rezervace. Navrhneme zákonodárnou iniciativu, která umožní regulaci světelného znečištění ze strany města.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »