1. vesmírný týden 2018

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 2. 1. ve 3:24 SEČ. Protože o několik hodin před tím, 1. ledna ve 22:56 SEČ projde bodem k Zemi nejbližším, dá se v klidu ohodnotit i jako tzv. superúplněk. 4. ledna přibližně mezi 21. a 22. hodinou zakryje Měsíc hvězdu psí Leonis (5,3 mag).

Planety: Večer jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) ve východní části Ryb.
Před svítáním se k sobě nad jihovýchodem přibližují planety Mars (1,7 mag) a Jupiter (–1,7 mag). K velmi těsné konjunkci dojde již tento týden v neděli 7. ledna. Obě planety od sebe budou jen 12 úhlových minut. Za pokročilého svítání lze pozorovat také Merkur (–0,3 mag). Nebude sice úplně vysoko, ale přeci jenom by s triedrem mohl jít snadno vyhledat. Pouze počasí nepřeje.
Venuše se nachází v těsné blízkosti Slunce, takže je můžeme vidět na snímcích korónografu LASCO C3 nebo LASCO C2 observatoře SOHO. Venuše je nepřehlédnutelný objekt s čárami. Její jas je tak velký, že signál přetéká do sousedních pixelů a vytváří typické vodorovné čárky, které se v korónografu SOHO objevují u všech velmi jasných objektů.

Aktivita Slunce je velmi nízká a opět je zcela beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

NGC 2174, Opičí hlava
Tato mlhovina patří mezi méně známé objekty zimní oblohy. Nachází se v souhvězdí Oriona, ale vzhledem k poloze hned vedle Blíženců ji lze nejsnáze hledat odtud. Začít můžeme u jasné otevřené hvězdokupy M 35. Poblíž hvězdokupy jsou dvě jasné hvězdy mí a éta Geminorum (obě cca 3 mag). A právě v jejich prodloužené spojnici s nimi tvoří rovnoramenný trojúhelník mlhovina Opičí hlava. K jejímu spatření je třeba tmavá obloha nebo mlhovinový filtr, ale stojí za vidění. Navíc je nádherná na fotografiích. Jedná se o podobnou „porodnici hvězd“, jako je i známá mlhovina M 42 v Orionu. Mlhovinu najdeme v horní části širokoúhlé fotografie „od Rosetty k M 35“ a je jí věnován 315. díl pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

• Raketa Zenit vynesla z Bajkonuru družici Angosat, tedy angolskou družici s ruskou účastí. A po startu to s ní nevypadalo dobře. Ale jak se říká konec dobrý, všechno dobré, a tak se družice nakonec ozvala poté, co rozvinula své solární panely a dobila baterie.
• 25. prosince startovala raketa CZ-2C, tentokrát se skupinou družic Yaogan-30. Tato síť družic odposlouchává elektromagnetické signály nad cizím územím.
• Fanoušci kosmonautiky se po letech dočkali, když na rampu LC-39A byla vyvezena a poté i vztyčena raketa Falcon Heavy. Šlo jen o test, jak vše funguje. Další test, kdy by mělo být i čerpáno palivo, lze očekávat v lednu. Podle termínu startu mise Zuma by to mohlo být 6. ledna. Tajná mise Zuma má totiž startovat na Falconu 9 už 4. ledna 2017, zřejmě již bez dalšího statického zážehu, protože ten už raketa prodělala v listopadu. Doufejme, že start bude úspěšný a že testu obří rakety Falcon Heavy se dočkáme už tento týden.

Výročí

• 4. ledna 1958 (60 let) zanikla v zemské atmosféře první umělá družice Země, Sputnik 1. Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.
• 4. ledna 1643 (375 let) se narodil britský matematik, fyzik a astronom Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl. Jeho přínos pro fyziku a astronomii je nezměrný, především díky odvození zákonu gravitace mezi tělesy a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například jejich dráhy do budoucnosti. Byl to právě Halley, kdo tlačil Newtona, aby své poznatky publikoval a kdo mu také pomohl vydat jeho zásadní dílo Principia. A tak se dnes také první kometa, u které Halley předpověděl návrat, jmenuje jeho jménem. A vděčit za to mohl i Newtonovi. Jméno Newton ale běžně používáme i tehdy, když mluvíme o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Významné objevy zaznamenal také v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.
• 7. ledna 1968 (50 let) odstartovala poslední sonda programu zkoumajícího povrch Měsíce před programem Apollo, Surveyor 7. Povedlo se jí měkce přistát, pořídit desetitisíce fotografií a provést chemický rozbor tří vzorků z povrchu.
• 7. ledna 1998 (20 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Prospector. Od konce programu Apollo to byla první sonda, vyslaná čistě za účelem výzkumu Měsíce. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně, totiž jako řízený dopad sondy na povrch Měsíce (podobně, jako v r. 2013 dvojice GRAIL). Energie při dopadu měla pomoci uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody. Zajímavostí mise byla urna s popelem astronoma Eugena Shoemakera, objevitele komety Shoemaker-Levy 9. Tu sonda dopravila (a při nárazu rozprášila) na měsíčním povrchu.

Výhled na příští týden

• Měsíc s ranními planetami
• Výročí: Frank W. Dyson
• Výročí: Luna 21 (Lunochod 2)
• Výročí: Sojuz 27
• Výročí: Pavel Kotrč
• Výročí: ICESat a CHIPSat (Explorer 82)
• Výročí: astronautka Shannon Lucid
• Výročí: MESSENGER, poprvé kolem Merkuru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.