Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. června nastane částečné zatmění Slunce

10. června nastane částečné zatmění Slunce

Částečné zatmění 10. 6. 2021 nad Českou republikou
Autor: Hvězdárna Brno

Ve čtvrtek 10. června 2021 kolem poledne budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:44 až 13:36 letního středoevropského času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Maximum nastane ve 12:39, kdy Měsíc bude zakrývat zhruba jednu pětinu slunečního disku. Jedná se po šesti letech o první zatmění ze série sedmi částečných slunečních zatmění, která budeme moci vidět mezi lety 2021 až 2030. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování tohoto úkazu. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 277 z 3. 6. 2021

Zatmění Slunce vzniká v okamžiku, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. V případě, že Měsíc zakryje celé Slunce, hovoříme o úplném zatmění Slunce a při jeho pozorování jsme svědky bez nadsázky dech beroucího představení.  Je-li Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dál od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak pozorujeme rovněž nezvyklé, tzv. prstencové zatmění Slunce. V obou případech je zatmění pozorovatelné pouze v úzkém pásu na Zemi, kde se velkou rychlostí pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo tento pás je pak zatmění pozorovatelné jako částečné a zákryt Slunce je tím větší, čím blíže se pozorovatel nachází k pásu úplného či prstencového zatmění.

Tento případ nastane právě letos 10. června. Pás prstencového zatmění se
bude nacházet v Kanadě, Grónsku a v části severovýchodní Sibiře. Jako částečné je toto zatmění dále pozorovatelné z velké části Evropy, severní poloviny Asie nebo ze severozápadní části Atlantiku.

U nás bude zatmění viditelné jako částečné s maximální fází přibližně 0,17. Slunce v době zatmění bude vysoko nad jihovýchodem a jihem. Vzhledem k tomu, že se jedná o první zatmění po dlouhých 6 letech, nenechte si ho ujít.

Předchozí částečné zatmění Slunce na našem území jsme pozorovali 20. března 2015.  Další bude pozorovatelné v říjnu 2022 a pak až v březnu 2025.  Nejbližší úplné zatmění Slunce pozorovatelné u nás proběhne 7. října 2135, kdy by mělo být vidět,  pokud bude dobré počasí,  např. v Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Olomouci nebo v Ostravě. Nejbližší úplné zatmění Slunce pozorovatelné přímo v Evropě nastane 12. srpna 2026 a bude možné ho pozorovat ve Španělsku nebo na nejzápadnějších výběžcích Islandu.

Zatmění je možné pozorovat individuálně nebo navštívit některou z hvězdáren, pokud na základě vládního rozvolňování bude umožněno jejich otevření. Veřejnost zve např. ondřejovská hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR, kde bude pozorování s výkladem a zdarma probíhat v její historické části od 11:30 do 13:45, samozřejmě za jasného počasí. Zájemce uvítá rovněž Hvězdárna a planetárium Brno (informace na www.hvezdarna.cz). Pozorování zatmění pro veřejnost bude pořádat i řada dalších hvězdáren. Na hvězdárnách se můžete těšit nejen na bezpečné pozorování zatmění přes velké hvězdářské dalekohledy, ale rovněž na nejrůznější optické pokusy, přednášky či projekce. Podrobné informace o programu jednotlivých hvězdáren budou zveřejněny na astro.cz.

Pokud se rozhodnete pro individuální pozorování, je třeba dbát především na bezpečnost. Nezakrytá část Slunce bude stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku! Doporučujeme proto použít speciální brýle pro pozorování zatmění (obyčejné sluneční brýle nestačí), folii Baader AstroSolar, případně svářečský filtr stupně 13 a vyššího. Můžete pozorovat i malým dalekohledem, ale pak je nutné použít před objektiv náležitý filtr, nikdy se nedívejte na Slunce do dalekohledu přímo

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Speciální stránka o zatmění
[2] Tisková zpráva (DOC)
[3] Tisková zpráva (PDF)



O autorovi

Eva Marková

Vystudovala  MFF UK, obor fyzika, specializace Astronomie a astrofyzika. Od r. 1976 pracovala na Hvězdárně v Úpici, kde se v r. 1986 stala ředitelkou. Po celou dobu svého působení na hvězdárně se kromě popularizace astronomie a práce s mládeží zabývala studiem sluneční aktivity a vztahů Slunce - Země. Nedílnou a velmi důležitou součástí této  odborné činnosti bylo též studium sluneční koróny při úplných zatměních Slunce. Proto  v r. 1990 počala organizovat expedice za pozorováním tohoto jevu. Celkem  zorganizovala 12 expedic, osobně  se zúčastnila jedenácti, z toho 9 bylo úspěšných.

Do České astronomické společnosti  vstoupila v r. 1976. Od svého vstupu až dosud je členkou Východočeské (dříve Úpické a ještě dříve Hradecké) pobočky a Sluneční sekce, kde řadu let vykonává funkci předsedy. Několik let  též pracovala ve Výkonném výboru ČAS. V letech 2004 – 2010  byla předsedkyní ČAS. Kromě ČAS je členkou několika dalších vědeckých společností, jako je Česká bioklimatologická společnost a Jednota českých matematiků a fyziků.

Jejími koníčky jsou astronomie, sport, cestování.

Štítky: Částečné zatmění Slunce 10. 6. 2021


12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

trpasličí planeta Ceres a galaxie M100

Newton 150/750 + ZWO kamera ASI 178MC

Další informace »