10. vesmírný týden 2016

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 9. 3. v 2:55 SEČ. V pondělí je tu možnost spatřit vedle sebe srpek Měsíce a Venuši. A to nejlépe za pokročilého ranního svítání nebo kolem východu Slunce. 9. března večer je tu teoretická šance na spatření velmi mladého srpku Měsíce na večerní obloze, kdy bude jen 15,5 hodiny po novu. Od čtvrtka pak bude srpek snadno viditelnou ozdobou večerní oblohy.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je ve výšce 20° nad východem již po 20. hodině. 8. března je v opozici se Sluncem a je tedy viditelný celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Pozor na noc z pondělí na úterý, kdy hned po půlnoci tu máme dvojitý přechod Io a Europy a jejich stínů. Dále ve středu večer tu máme dvojpřechod Io a Ganymedu.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0 mag). Stoupá také Saturn (0,4 mag), který je jen 15° východně od Marsu. Jasná jitřenka, planeta Venuše (–3,9 mag), už je ráno prakticky nedostupná. Možná bude lepší ji vyhledat ve dne výše nad obzorem vpravo od Slunce.

Aktivita Slunce je nízká, ačkoli na Slunci se skvrnky pozorovat dají. Neprobíhá však výrazná erupční aktivita. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Pozorovatelé komet jistě uvítají každé vyjasnění k vyhledání dvou jasnějších malých komet C/2013 US10 (Catalina) a C/2014 S2 (PanSTARRS). První jmenovaná je mezi Kasijopeou a Vozkou v Žirafě a její kráse ubírá i nižší poloha nad severním obzorem. Druhá jmenovaná je výše a trochu hezčí. Nachází se asi 5° od hvězdy Kochab v zadních kolech „Malého vozu“.

Zvířetníkové světlo tvořené rozptylem slunečního světla na prachu v rovině drah planet je nejlépe patrné na konci večerního soumraku, tedy zhruba po 19:15 až do tmy. obloha v ČR je natolik přesvětlená, že i za městem může být jeho pozorování problematické. Nejlépe jej uvidíme, když je průzračná obloha a směrem k západu nemáme žádná velká města. Inspirovat se můžete například loňskou galerií čtenářských fotografií.

Kosmonautika

• Raketa Falcon 9 v noci na sobotu konečně po čtyřech odkladech odstartovala. Plánované vynesení družice SES-9 proběhlo bez nejmenší chyby a SpaceX si tak připsala další úspěch. A když už se daří, tak jako bonus opět vyzkoušeli návrat prvního stupně. Tentokrát byla jejich situace obtížnější, protože nebylo dost paliva na klasické tři zážehy a tak se první stupeň na plošinu sice trefil, ale přistál tvrdě a havaroval. Zkušenost z tohoto pokusu však podle všeho znamená, že příští pokus klasckým způsobem má velkou šanci na úspěch. Odkaz na video z přistání.
• Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-18M přistála úspěšně na Zemi. Dva lidé na palubě strávili na ISS skoro jeden rok. Jedná se o Michaila Kornijenka a Scotta Kellyho. Pokud jde o další posádku, ta již prodělává poslední přípravy a chystá se ke startu příští týden.
• Studenti z Olomouce se v úterý spojí s Mezinárodní vesmírnou stanicí a budou tak moci živě hovořit s astronautem Timem Koprou. Pro spojení s ISS je potřeba vybavení, které schválí NASA a s tím pomohla jednak firma Onyx engineering a jednak hanácký radioklub OK2KYJ, který zajistí samotné spojení a bude jej udržovat. Technicky to není obtížný úkol, ale vše musí vyjít na jediný pokus. Celý rozhovor bude živě streamován. Začít by se mělo 8. 3. v 9.23 SEČ.

Výročí

• 9. března 1961 (55 let) odstartovala kabina lodi Vostok pod označením Sputnik 9 známý také jako Korabl-Sputnik 4. Na palubě byl pes Černuška, menší zvířata a také maketa kosmonauta, nazývaná Ivan Ivanovič. Šlo o předposlední test lodi Vostok 3KA předtím, než do ní posadili o měsíc později Jurije Gagarina. Došlo tedy jen k jednomu obletu Země a katapultáži figuríny kosmonauta před dosednutím samotné kabiny.
• 11. března 1811 (205 let) se narodil francouzský astronom Urbain Le Verrier. Dalo by se dnes říci, že to je člověk, který vypočítal Neptun, ale tím bychom zamlčeli, že totéž dokázal i John Adams v Anglii, ovšem nepovedlo se mu najít nikoho, kdo by mu pomohl vypočítanou planetu nalézt. Le Verrier ovšem svůj výpočet předal mimo jiné Berlínské hvězdárně, která měla v té době nové mapy oblohy a tak pro d'Arresta a Galleho nebyl problém planetu nalézt v řádu několika hodin.
• 13. března 1781 (235 let) spatřil William Herschel ve svém dalekohledu záhadný, podle něj mlhovině nebo kometě bez chvostu podobný objekt, čímž došlo k objevu planety Uran.

Výhled na příští týden

• Večerní Měsíc vysoko na obloze
• Start mise ExoMars2016
• Start Sojuzu TMA-20M k ISS
• Výročí: Giotto a spol.
• Výročí: Gemini 8
• Výročí: Jiří Grygar
• Výročí: první start rakety na kapalné palivo
• Výročí: MESSENGER na oběžnou dráhu Merkuru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.