Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2013

12. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 20. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 20. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 18. 3. do 24. 3.

Měsíc je kolem první čtvrti. Večer je nad jihozápadem Jupiter, v druhé polovině noci je vidět Saturn. Kometa PanSTARRS je na večerní soumrakové obloze. Ráno můžeme vidět přelety ISS. Začíná jaro.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý v první čtvrti. Začátkem týdne mizí z Býka do Blíženců, koncem týdne je na pomezí Lva.

 

Planety:
Jupiter (-2,2 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem. Pohled přes dalekohled vždy stojí za to. Naše oko může krom pásů v atmosféře upoutat i Velká červená skvrna (GRS), nebo neustálý rej měsíců. Časy přechodu GRS středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19.3. 20:15   19.3. Ganymed zákryt zač. 20:33
22.3. 17:45   20.3. Io přechod zač. 20:56
24.3. 19:25   21.3. Europa zákryt konec 19:41, zatmění zač. 19:45
Časy jsou v SEČ.

Saturn (0,3 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Dobře viditelný je v celé druhé polovině noci. Kulminuje kolem půl třetí. Můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezera v prstenci (Cassiniho dělení).
Planetu Venuši můžeme také pozorovat a to díky korónografu SOHO, neboť planeta je nyní úhlově blízko Slunci.

Slunce není tak klidné, jak vypadá. Skvrn je velké množství a občas nastane i silnější erupce. Nicméně takové divadlo, jako se možná letos čekalo, to zatím není. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) byla nejlépe viditelná v sobotu večer, kdy se na velké části našeho území udělalo hezky a ani závoj vysoké oblačnosti nad západem nakonec pozorování nezkazil. Dokud se kometa nacházela v čisté obloze nad touto oblačností, mohli astronomičtí nadšenci i jejich spolupřihlížející laičtí pozorovatelé, pozorovat kometu pouhým okem a to jako hěvzdičku s malým ohůnkem. K prvotnímu vyhledání je ideální větší binokulár, nebo alespoň triedr. Potom kometa vypadá opravdu úžasně, právě díky větší výšce nad obzorem, do které se den po dni šplhá. Následující týden přináší nejisté počasí, ale pokud se vyjasní, neměl by jejímu pozorování bránit ani svit dorůstajícího Měsíce.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Evropská ESA a ruská agentura Roskosmos uzavřely dohodu na realizaci dvou marsovských misí projektu ExoMars. Rusové nahradí NASA, která nemá nyní dostatek prostředků. V rámci projektu poletí nejprve v lednu 2016 orbitální sonda, na kterou o dva roky později v dubnu 2018 naváže první evropský marsochod. Pojízdná laboratoř by byla určena k hledání známek života na Marsu.
     
  • 16. března ve 4:08 SEČ se na Zemi vrátila část posádky stanice ISS. Kosmická loď Sojuz TMA-06M přistála do mlžné a mrazivé kazašské stepi.
     

Výročí:

  • 24. března 1893 (120 let) se narodil německý astronom pracující většinu času v USA Walter Baade. Společně s Fritzem Zwickym propagoval využití velké schmidtovy komory na vysoko položené observatoři. Prosazovali pojem supernova pro hvězdy měnící se v neutronové hvězdy. Stejně tak vysvětlovali původ kosmického záření z výbuchů supernov. Klíčové bylo, že supernovy doporučovali použít jako "standardní svíčky", tedy k měření vzdálenosti galaxií, kde již nelze použít jiné metody. Supernovy typu Ia totiž dosahují v maximu stejné svítivosti a tak pouhým přepočtem pozorované jasnosti můžeme poměrně přesně odhadnout vzdálenost galaxie, ve které vybuchla.
     

20. března v 11:59 začíná astronomické jaro. Nikoli až 21. března, jak se často dočteme v učebnicích. V našem kalendáři teď bude astronomický začátek jara připadat na dřívější data. (Konkrétně do roku 2020 to bude vždy 20. března).

Výhled na příští týden:

  • Dragon se vrací na Zemi
  • Sojuz TMA-08M start
  • Velikonoce

Mapa oblohy v březnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Walter Bade, ExoMars, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »