Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2013

12. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 20. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 20. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 18. 3. do 24. 3.

Měsíc je kolem první čtvrti. Večer je nad jihozápadem Jupiter, v druhé polovině noci je vidět Saturn. Kometa PanSTARRS je na večerní soumrakové obloze. Ráno můžeme vidět přelety ISS. Začíná jaro.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý v první čtvrti. Začátkem týdne mizí z Býka do Blíženců, koncem týdne je na pomezí Lva.

 

Planety:
Jupiter (-2,2 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem. Pohled přes dalekohled vždy stojí za to. Naše oko může krom pásů v atmosféře upoutat i Velká červená skvrna (GRS), nebo neustálý rej měsíců. Časy přechodu GRS středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19.3. 20:15   19.3. Ganymed zákryt zač. 20:33
22.3. 17:45   20.3. Io přechod zač. 20:56
24.3. 19:25   21.3. Europa zákryt konec 19:41, zatmění zač. 19:45
Časy jsou v SEČ.

Saturn (0,3 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Dobře viditelný je v celé druhé polovině noci. Kulminuje kolem půl třetí. Můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezera v prstenci (Cassiniho dělení).
Planetu Venuši můžeme také pozorovat a to díky korónografu SOHO, neboť planeta je nyní úhlově blízko Slunci.

Slunce není tak klidné, jak vypadá. Skvrn je velké množství a občas nastane i silnější erupce. Nicméně takové divadlo, jako se možná letos čekalo, to zatím není. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) byla nejlépe viditelná v sobotu večer, kdy se na velké části našeho území udělalo hezky a ani závoj vysoké oblačnosti nad západem nakonec pozorování nezkazil. Dokud se kometa nacházela v čisté obloze nad touto oblačností, mohli astronomičtí nadšenci i jejich spolupřihlížející laičtí pozorovatelé, pozorovat kometu pouhým okem a to jako hěvzdičku s malým ohůnkem. K prvotnímu vyhledání je ideální větší binokulár, nebo alespoň triedr. Potom kometa vypadá opravdu úžasně, právě díky větší výšce nad obzorem, do které se den po dni šplhá. Následující týden přináší nejisté počasí, ale pokud se vyjasní, neměl by jejímu pozorování bránit ani svit dorůstajícího Měsíce.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Evropská ESA a ruská agentura Roskosmos uzavřely dohodu na realizaci dvou marsovských misí projektu ExoMars. Rusové nahradí NASA, která nemá nyní dostatek prostředků. V rámci projektu poletí nejprve v lednu 2016 orbitální sonda, na kterou o dva roky později v dubnu 2018 naváže první evropský marsochod. Pojízdná laboratoř by byla určena k hledání známek života na Marsu.
     
  • 16. března ve 4:08 SEČ se na Zemi vrátila část posádky stanice ISS. Kosmická loď Sojuz TMA-06M přistála do mlžné a mrazivé kazašské stepi.
     

Výročí:

  • 24. března 1893 (120 let) se narodil německý astronom pracující většinu času v USA Walter Baade. Společně s Fritzem Zwickym propagoval využití velké schmidtovy komory na vysoko položené observatoři. Prosazovali pojem supernova pro hvězdy měnící se v neutronové hvězdy. Stejně tak vysvětlovali původ kosmického záření z výbuchů supernov. Klíčové bylo, že supernovy doporučovali použít jako "standardní svíčky", tedy k měření vzdálenosti galaxií, kde již nelze použít jiné metody. Supernovy typu Ia totiž dosahují v maximu stejné svítivosti a tak pouhým přepočtem pozorované jasnosti můžeme poměrně přesně odhadnout vzdálenost galaxie, ve které vybuchla.
     

20. března v 11:59 začíná astronomické jaro. Nikoli až 21. března, jak se často dočteme v učebnicích. V našem kalendáři teď bude astronomický začátek jara připadat na dřívější data. (Konkrétně do roku 2020 to bude vždy 20. března).

Výhled na příští týden:

  • Dragon se vrací na Zemi
  • Sojuz TMA-08M start
  • Velikonoce

Mapa oblohy v březnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Walter Bade, ExoMars, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »