Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2018

12. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 21. března 2018 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 19. 3. do 25. 3. 2018. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Uran už je večer také hodně nízko nad západem. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter, Mars a Saturn. Očekáváme několik zákrytů hvězd Měsícem a přechod dvou stínů měsíčků na Jupiteru. Na obloze připomeneme zvířetníkové světlo. Pokračují přelety družice Humanity Star. Příští neděli se mění čas na letní. To už nemusí řešit Stephen Hawking, který odešel v požehnaném věku 76 let.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 24. března v 16:35 SEČ. V týdnu nás čeká několik zákrytů hvězd. 20. března po 19:30 SEČ se za neosvětlenou stranou schová poměrně slabá hvězdička 7,5 mag z Velryby. 22. března prochází Měsíc Hyádami. Krátce před 20:30 zakryje slabší hvězdu 5 mag nad dvojicí théta 1,2 Tau. Zákryt Aldebaranu proběhne již po západu Měsíce pod obzor. Večer 23. března se za neosvětlenou stranou schová slabá hvězda 7,3 mag v souhvězdí Býka. Vstup lze očekávat kolem 20:45 SEČ. V noci z 23. na 24. března kolem půlnoci proběhne zákryt hvězdy 4,4 mag v Býku. Vstup proběhne kolem 23:45, výstup krátce po 0:30. Ještě před tím, kolem 0:15 se přiblíží Měsíci hvězda 5,7 mag a také zmizí za neosvětlenou stranou Měsíce.

Ranní planety Autor: Jiří Šíp
Ranní planety
Autor: Jiří Šíp
Planety:
Merkur
(+0,2 až +2,5 mag) tento týden bude velmi rychle slábnout, ale zároveň se ztenčí a zvětší jeho srpek. Také se začne rychle blížit úhlově ke Slunci. Venuše (−3,9 mag) bude tedy zpočátku mírně vlevo a níže, později vlevo a výše, než Merkur. Obě planety najdeme snadno po západu Slunce nad západním obzorem.
Uran (5,8 mag) už je po setmění jen asi 10° stupňů nad západním obzorem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,3 mag), nad jihem je kolem 3. hodiny. Později se objevují také Mars (0,5 mag) a Saturn (0,5 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: Tentokrát nás bude nejvíce zajímat noc ze soboty na neděli, 24. / 25. března, kdy se na Jupiteru objeví najednou hned dva stíny měsíčků. Úkaz však začíná již v době, kdy je Jupiter ještě pod obzorem a končí, když bude ve výšce asi 10°. Nicméně doporučujeme se zkusit dívat již v době kolem půlnoci, jakmile podmínky dovolí. Časově to vychází následovně: 25. března hned po půlnoci v 0:05 SEČ končí přechod stínu Ganymédu a v 0:15 SEČ končí přechod stínu Ió. V 1:10 SEČ končí přechod měsíce Ió. Ve 2:00 SEČ si nastavíme hodinky na 3:00 letního času a podle nich pak ve 3:29 začne přechod měsíce Ganymédu a ten skončí ve 4:31 SELČ.
Vrátíme-li se v čase na začátek týdne, pak v pondělí ve 4:22 SEČ končí zákryt měsíce Európa. V pátek 23. března ve 3:37 SEČ začíná přechod stínu Ió. Ve 4:35 pak vstupuje na kotouč měsíc samotný. Přechod stínu pak končí v 5:46.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu 19. března v 5:30 SEČ, 20. 3. v 1:20 SEČ, 22. 3. ve 3:00 SEČ, 24. 3. ve 4:35 a 25. 3. v 1:30 SEČ.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny na povrchu nejsou a jediné, co podněcuje nějakou aktivitu polárních září, alespoň v severských šířkách, jsou koronální díry. Když se nějaká natočí k Zemi, zvýší se rychlost proudění nabitých částic – slunečního větru – a tím se objeví někdy i pěkné polární záře, od nás ovšem neviditelné. O to víc je mrzuté, když média v týdnu jedno od druhého přijala falešnou zprávu o neexistující erupci na slunci a silných polárních zářích, které nenastaly… Aktuální pohled na Slunce nabizí družicová observatoř SDO.

Zvířetníkové světlo
Našinec, který vyrazí za město, nebo rovnou do hor, nejlépe tam, kde s výhledem k západu není žádné město, si na konci soumraku rychle všimne, že šikmo k obzoru se táhne výrazný kužel zvířetníkového světla. Prach, nejvíce nahromaděný v rovině oběhu planet, nasvícený Sluncem, je nyní krásně viditelný večer, protože ekliptika svírá slušně velký úhel vůči obzoru. Kdybychom měli možnost vycestovat do oblastí nepostižených světelným znečištěním, tedy někam na Kanárské ostrovy, do Chile atp., zjistili bychom překvapeně, že tento kužel světla je velmi jasný a v případě, že tímto směrem chceme něco pozorovat, může působit až rušivě. Díky temnotě oblohy bychom pak v těchto lokalitách zjistili, že zvířetníkové světlo se táhne v podobě pásu po celé obloze až do protislunečního bodu, kde se rozšiřuje v podobě úkazu, kterému říkáme protisvit (často znám cizím slovem „gegenschein“).  Je škoda, že jsme už u nás o tyto krásy ochuzeni a tak se podívejme po západu Slunce alespoň na ten náznak toho nejjasnějšího, co nám civilizace z tohoto jevu zachovala, a užívejme si to. Na zvířetníkové světlo se zaměřil před rokem i pořad Noční obloha.

Kosmonautika

  • Ve středu 21. března v 18:44 je v plánu start rakety Sojuz z kosmickou lodí Sojuz MS-08. Na palubě bude trojice kosmonautů Oleg Artěmjev (Rus), Andrew Feustel a Richard Arnold (oba USA). Jak víme, Andrew má přes manželku rodinu v Česku a tak se na palubu ISS má vydat opět Krteček, ovšem tentokrát jiný a nepochybně i menší. Nechme se překvapit, jak bude vypadat. Start bude vysílán na Youtube kanálu Kosmonautix.cz a pravděpodobně také na ČT24.
  • Proběhl test motoru BE-4. Jde o velký motor na metan a kapalný kyslík, který testuje společnost Blue Origin a tentokrát běžel už docela dlouho – 115 sekund na 65 % maximálního tahu.
  • Pokračují přelety družice Humanity Star.
  • Čínská agentura potvrdila v sobotu úspěšný start rakety CZ-3B s družicí LKW-4.

Výročí

  • 19. března 2008 (10 let) zemřel významný spisofatel sci-fi Arthur Charles Clarke. Mimo jiné předpověděl využití geostacionární dráhy pro provoz telekomunikačních družic.
  • 24. března 1893 (125 let) se narodil německý astronom pracující většinu času v USA Walter Baade. Společně s Fritzem Zwickym propagoval využití velké schmidtovy komory na vysoko položené observatoři. Prosazovali pojem supernova pro hvězdy měnící se v neutronové hvězdy. Stejně tak vysvětlovali původ kosmického záření z výbuchů supernov. Klíčové bylo, že supernovy doporučovali použít jako „standardní svíčky“, tedy k měření vzdálenosti galaxií, kde již nelze použít jiné metody. Supernovy typu Ia totiž dosahují v maximu stejné svítivosti a tak pouhým přepočtem pozorované jasnosti můžeme poměrně přesně odhadnout vzdálenost galaxie, ve které vybuchla.
  • 24. března 1993 (25 let) byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9. Carolyn a Gene Shoemakerovi a David Levy ji objevili jako již svou devátou společnou kometu na snímcích 0,4m Schmidtovy komory na Mt. Palomaru (snímkována již 18. března). Kometa se však od začátku jevila jako protažená a ukázalo se, že se již rozpadla. Navíc byla objevena nedaleko Jupiteru a jak publikoval dráhu Brian G. Marsden, ukázalo se, že se 8. 7. 1992 přiblížila velmi těsně Jupiteru, který ji roztrhal na nejméně 21 kusů a ty se navíc měly s planetou srazit počínaje 16. červencem 1994. Tuto unikátní srážku se podařilo pozorovat z vesmíru i ze Země a kometární jádra zanechala v atmosféře planety poměrně výrazné skvrny.
  • 25. března 1538 (480 let) se narodil německý astronom Christopher Clavius. Pomáhal s reformou kalendáře, je po něm pojmenován známý kráter na Měsíci. Ve své době respektovaná osobnost, i když nepřijal koperníkovský systém. S Galileovými pozorovánimi se stotožnil, paradoxně až na výskyt hor na Měsíci.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Venuše s Uranem
  • Výročí: Explorer 3
  • Výročí: Jurij Alexejevič Gagarin, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Clavius, Shoemaker-Levy 9, Walter Bade, Arthur C. Clarke, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »