Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2012

15. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 11. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Později večer uvidíme také Saturn, který je v neděli v opozici se Sluncem. Stanice ISS je viditelná večer.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. dubna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 13. dubna.

 

Planety:

Venuše (-4,4 mag) se nachází v souhvězdí Býka východně od Plejád. Fáze Venuše připomíná Měsíc ve čtvrti a kotouček už dosahuje velikosti 28".
Mars (-0,5 mag) je pěkně viditelný vysoko nad jihem v souhvězdí Lva. Na zmenšujícím se kotoučku (téměř 12") lze stále pozorovat malou severní polární čepičku a větší albedové útvary.
Saturn (0,2 mag) v souhvězdí Panny je slušně viditelný už po 22. hodině, ale kulminuje nad jihem ve výšce 30° až po jedné ráno. Opozice se Sluncem nastává v neděli večer, takže v dalších týdnech bude Saturn viditelný prakticky celou noc.

Slunce je stále poměrně klidné. Dokonce o víkendu pomalu mizely poslední větší skvrny z viitelné části slunečního disku. Zda se situace pozměnila si můžete ověřit na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS nastávají večer. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Loď ATV-3 Edoardo Amaldi i přes určité obtíže navýšila dráhu stanice ISS. Šlo zatím o zkušební zážeh, při němž byla zvednuta dráha stanice o 1,73 km na současných průměrných 389,7 km. V noci na pátek pak ATV znovu zvedla dráhu stanice, tentokrát o 5 km na průměrně 395,6 km vysokou orbitu.
     
  • NASA provedla další úspěšný test přistání makety lodi Orion.
     
  • Ve středu raketa Delta 4 úspěšně vynesla tajný satelit NROL-25.
     

Výročí

  • 10. dubna 1667 (345 let) zemřel významný český vědec Jan Marek Marci z Lanškrouna. Je považován za prvního českého fyzika a samozřejmě se zabýval i astronomií.
     
  • 12. dubna 1817 (195 let) zemřel francouzský astronom Charles Messier. Věnoval se především kometám, kterých objevil celkem patnáct. Ve chvíli, kdy se mu různé objekty na obloze začaly míchat mezi komety a nechtěl si je s nimi plést, začal vytvářet jejich katalog, který byl později doplňován a rozšiřován. Messiérův katalog má v současné době oficiálně 110 objektů, ačkoli na severu Čech se běžně jako 111. objekt zařazuje dvojitá hvězdokupa h a chí v Perseu, neboť něco tak pěkného v katalogu prostě nemůže chybět. Na Messiérovy objekty se pořádá kolem březnového novu hon během jediné noci, kdy je snahou astronoma amatéra zachytit co nejvíc objektů tohoto katalogu, tzv. Messérův maratón.
     
  • 14. dubna 1942 (70 let) zemřel estonský výzkumník Leonid Alexejevič Kulik. Věnoval se výzkumu meteoritů a je znám především jako organizátor výprav do oblasti Podkamennej Tungusky, kde spadl roku 1908 známý Tunguzský meteorit. Výpravy uskutečnil celkem čtyři, první v roce 1927. I po tak dlouhé době bylo místo zkázy dobře zachovalé. Výbuch, který nastal v atmosféře, nezanechal kráter, ale zničil značnou část porostu v nepřístupné tajze.
     

Výhled na příští týden:

  • John Hadley
  • Let lodi Apollo 16
  • Start sondy Surveyor 3
  • Grigorij Abramovič Šajn
  • Start orbitální stanice Saljut 7

Mapa oblohy v dubnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jan Marek Marci, Kulik, Charles messier


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »