Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2020

26. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 24. června 2020 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Planety uvidíme v druhé polovině noci a ráno, Venuše je vidět i na denní obloze. Kometa 2017 T2 se nachází poblíž M106. Pokračuje sezóna NLC. Rover Perseverance byl sbalen do letové konfigurace. Raketu Vega s českým dispenzerem potkaly odklady kvůli počasí. Chystá se start Falconu 9. Solar Orbiter prolétá poprvé přísluním. Před 290 lety se narodil Charles Messier.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 28. června v 10:16 SELČ. Srpek se objeví na večerní obloze asi od úterý. Ve čtvrtek bude poblíž hvězdy Regulus ve Lvu.

Planety:

2x Jupiter s Io, Saturn a Mars 16.6. 2020 Alšovice Autor: Roman Hujer
2x Jupiter s Io, Saturn a Mars 16.6. 2020 Alšovice
Autor: Roman Hujer
V druhé polovině noci jsou již poměrně vysoko Saturn (0,3 mag) a Jupiter (−2,7 mag). Od druhé ráno stoupá i Mars (−0,4 mag). Nejlepší viditelnost mají tyto planety stále nad ránem za svítání. Zatím jen velmi nízko nad severovýchodem je před východem Slunce Venuše (−4,5 mag), takže je lepší ji vyhledat na denní obloze, pokud dostatečně odstíníme Slunce.

Aktivita Slunce se opět vrátila na velmi nízkou úroveň. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nyní pohybuje od Velké medvědice do Honicích psů a bude se v týdnu nacházet poblíž galaxie M106.

Pozice komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v 0:00 SELČ uvedených dnů
Pozice komety C/2017 T2 (PanSTARRS) v 0:00 SELČ uvedených dnů

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Poslední výrazný úkaz byl od nás pozorovatelný v úterý 16. června.

Svítící mraky (NLC) nad Vsetínem Autor: Jiří Dostál
Svítící mraky (NLC) nad Vsetínem
Autor: Jiří Dostál

Kosmonautika

Americký marsovský rover Perseverance už je kompletně připraven ke startu a byl sbalen do sestavy ochranného a tepelného štítu, která je přidělána k přeletovému modulu.

Ve středu 17. 6. odstartovala čínská raketa CZ-2D s družicí Gaofen 9-03 a dalšími dvěma menšími družicemi HEAD-5 a Zheda Pixing 3A.

Pomocný stupeň rakety Vega (Attitude Vernier Upper Module - AVUM) s družicemi na dispenseru Small Spacecraft Mission Service (SSMS), který vyrobila česká firma S.A.B. Aerospace Autor: ESA - J. Huart
Pomocný stupeň rakety Vega (Attitude Vernier Upper Module - AVUM) s družicemi na dispenseru Small Spacecraft Mission Service (SSMS), který vyrobila česká firma S.A.B. Aerospace
Autor: ESA - J. Huart
Evropskou raketu Vega provází odklady z důvodu počasí. Vadí především vítr ve větších výškách. Aktuální termín startu je ve středu ve 3:51, ale dost možná to sklouzne až do druhé poloviny týdne. Družice jsou upevněny na adaptéru české výroby.

Čína plánuje 23. června vypustit geostacionární navigační družici Beidou-3 G3 pomocí rakety CZ-3B.

Chystá se také další mise Falconu 9 s družicemi Starlink (L9). Start je v plánu 23. června.

26. 6. má na ISS proběhnout první ze série čtyř výstupů do volného kosmu (astronauti Bob Behnken a Chris Cassidy) za účelem výměny baterií.

Sonda Solar Orbiter poprvé proletěla přísluním a ze vzdálenosti asi 77 mil. km provedla první měření a snímání povrchu Slunce. Vědci očekávají zajímavá data a snímky s dosud největším rozlišením, pořízeným z vesmíru.

Výročí

24. června 1870 (150 let) se narodil americký astronom Edwin F. Coddington. Ve Velké medvědici, poblíž M81 nalezl nepravidelnou galaxii IC2574, která dnes nese jeho jméno. Objevil také tři planetky a spoluobjevil kometu C/1898 L1 (Coddington-Pauly).

24. června 1915 (105 let) se narodil anglický astrofyzik Fred Hoyle. S jeho jménem je spojena jeho původně ironická poznámka k tehdy nové teorii o vzniku vesmíru, kterou nazval „Big Bangem“ (Velký třesk). Později se jméno pro dnes uznávanou teorii ujalo. Dodejme ještě zajímavost, že nejvíce hrdý prý nebyl na to, jak se zasloužil v astrofyzice, ale na to, že slezl všech 280 vrcholů Skotska vyšších než 900 metrů. Vraťme se ale k Big Bangu: Hoyle takto nazval teorii o vzniku vesmíru proto, že česky to znamená něco jako „prázdný sud nejvíce duní“. Tím chtěl vyjádřit, že kolem nesmyslné teorie je mnoho povyku a že je tato teorie v podstatě velmi ubohá (zastával teorii stacionárního vesmíru). Big Bang byl poté do češtiny přeložen jako Velký třesk. Teorie Velkého třesku je dnes drtivou většinou vědců vnímána jako správná. Jedním z hlavních a klíčových důkazů je pozůstatek Velkého třesku – reliktní záření.

25. června 1905 (115 let) se narodil německo-americký astronom Rupert Wildt. Ze spektrálních pozorování Jupiteru odvodil, že v nitru planety je nejspíš kamenné a kovové jádro obalené plyny v kapalném a plynném stavu s převahou vodíku a hélia, jako ve hvězdách. Dále zde pozoroval metan a amoniak.

26. června 1730 (290 let) se narodil francouzský astronom Charles Messier, známý objevitel komet a tvůrce ještě známějšího katalogu vesmírných objektů. Protože některé objekty na obloze připomínaly kometu, raději je začal zanášet do katalogu. Některé objevil sám, jiné jeho přátelé a spolupracovníci. Katalog dnes čítá 110 objektů, ačkoli některé neprávem přehlédl a mohlo jich tak být i o několik více.

27. června 1995 (25 let) odstartoval raketoplán Atlantis ke stanici Mir. Mise s označením STS-71 byla první, během níž letěl americký raketoplán k této ruské vesmírné stanici.

Výhled na příští týden 

  • Jupiter poblíž Pluta
  • Výročí: Lexellova kometa 1770
  • Výročí: Giotto
  • Výročí: Deep Impact zásah Tempel 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Edwin Coddington, Fred Hoyle, Charles messier, Rupert Wildt, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »