Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2015

15. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 8. dubna 2015 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 6. 4. do 12. 4. 2015. Měsíc se blíží do poslední čtvrti. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 12. dubna. Pokud si jej najdete nad ránem, určitě hezky vyniknou povrchové útvary. V sobotu nad ránem bude procházet přes hvězdokupu M 25 ve Střelci a zakryje i jednu hvězdu 5,6 mag nad hvězdokupou.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem.
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný hlavně v první polovině noci, večer je nad jihem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme nejlépe pozorovat Saturn (0,4 mag).

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
6. 4. 21:35   6. 4. Io přechod měsíc 18:58 - 21:15
Io přechod stínu 20:06 - 22:24
8. 4. 23:15   7. 4. Ganymed přechod měsíc 18:22 - 22:00
Ganymed přechod stínu 23:00 - (2:39)
11. 4. 20:45   8. 4. Europa přechod měsíc 21:31 - (0:25)
Europa přechod stínu 23:51 - (2:45)
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je nevýrazná. Zaujme jen jedna větší oblast se skvrnami a utržení filamentu o víkendu, přičemž plasma z něj směřuje zcela, nebo převážně mimo Zemi. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Česká kosmická kancelář. hledá dobrovolníky. Mezi 29. červnem a 3. červencem letošního roku se bude v Praze konat mezinárodní sympozium Humans in Space, které organizují Česká kosmická kancelář a Mezinárodní astronautická akademie. Na konferenci se budou řešit témata spojená s pobytem člověka v kosmu a s tím souvisejícím technickým zázemím. Organizátoři se momentálně obrací na mladé fanoušky kosmonautiky z řad studentů a nabízí jim možnost zúčastnit se celé akce a podílet se na jejím technickém zajištění. Dobrovolníci si ze sympozia kromě zkušeností odnesou i vzpomínky na setkání s vědci, techniky i kosmonauty.

Výročí

  • 6. dubna 1965 (50 let) odstartovala první telekomunikační družice na geosynchronní dráhu. Jmenovala se Intelsat 1. V prosinci 1965 zprostředkovala přímý přenos z přistání Gemini 6 a oproti plánovaným 18 měsícům pracovala 4 roky až do ledna 1969. Poté byla ještě krátce aktivní v červenci a srpnu téhož roku, aby pomohla s přenosem během letu Apolla 11.
  • 11. dubna 1970 (45 let) odstartovala raketa Saturn V s kosmickou lodí Apollo 13. Osudový let, který je všem dobře známý díky nehodě a šťastnému návratu, má na svém kontě jeden primát, když při obletu Měsíce byli astronauti nejdál, co kdy kosmická loď s lidmi od Země doletěla.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Transit 1B
  • Výročí: Peter Apian

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Intelsat 1


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »