Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2020

15. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 8. dubna 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v superúplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na cestu k ISS se má vydat tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-16. Před 50 lety odstartovalo Apollo 13 na svoji misi s nakonec šťastným koncem.

Obloha

Měsíc bude v superúplňku ve středu 8. dubna ve 4:35 SELČ. Přízemí, tedy bodu na jeho eliptické dráze, který je nejblíže Zemi, dosáhne Měsíc 7. dubna ve 22:07 SELČ, proto je tento úplněk tím největším letošního roku, i když i úplňky v březnu a květnu nejsou o mnoho menší.

Planety:
Venuše (−4,6 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako „nejjasnější hvězda“ – Večernice. Nejlepší snímky najdete na Astro-fóru. Galerii setkání Venuše s Plejádami jsme založili přímo u nás. Ráno jsou zhruba v pětistupňovém rozestupu planety Mars (0,7 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,2 mag).

Ranní pohled na Mléčnou dráhu 4. dubna 2020 - vpravo jasný Antares ze souhvězdí Štíra, vlevo jasný Jupiter a vlevo od něj slabší Saturn a Mars. Autor: Roman Vaňúr
Ranní pohled na Mléčnou dráhu 4. dubna 2020 - vpravo jasný Antares ze souhvězdí Štíra, vlevo jasný Jupiter a vlevo od něj slabší Saturn a Mars.
Autor: Roman Vaňúr

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale na povrchu je už několik dní skupina se skvrnami. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Připomínáme, že pokud na obloze spatříte skupinu hvězd sunoucích se pomalu od západu k východu, často v jedné linii v pravidelném rozestupu, jedná se o družice Starlink. Předpovědi jejich přeletu nebo živou polohu na mapě nabízí aplikace Heavens Above nebo stejná webová stránka.

Kosmonautika

V uplynulém týdnu neproběhl žádný kosmický let, ale stále probíhají přípravy na významný start z kosmodromu Bajkonur. Raketa Sojuz 2-1A by měla vynést kosmickou loď Sojuz MS-16. Na palubě bude trojice kosmonautů. Za Rusko to bude dvojice Anatolij Ivanišin, pro něhož to bude už třetí kosmický let, a Ivan Vagner, který letí poprvé. Třetím členem bude americký astronaut Christopher Cassidy.

Zásobovací loď Dragon má odletět od ISS a přistát 7. dubna. Původní termín byl v pondělí 6. 4.

SpaceX také sestavila třetí prototyp chystané lodi Starship, ovšem při kryogenním testu nastaly problémy a zhroutila se spodní nádrž a tím byl prototyp zničen. Ve výstavbě je už čtvrtý kus, uvidíme, jak to s ním bude.

A ještě zajímavá nabídka kosmonautických přednášek: https://www.facebook.com/mobilniplanetarium

V kůži kosmonauta - online přednášky Milana Halouska
V kůži kosmonauta - online přednášky Milana Halouska

Výročí

6. dubna 1965 (55 let) odstartovala první telekomunikační družice na geosynchronní dráhu. Jmenovala se Intelsat 1. V prosinci 1965 zprostředkovala přímý přenos z přistání Gemini 6 a oproti plánovaným 18 měsícům pracovala 4 roky až do ledna 1969. Poté byla ještě krátce aktivní v červenci a srpnu téhož roku, aby pomohla s přenosem během letu Apolla 11.

8. dubna 1980 (40 let) objevil tým astronomů vedený Bradem A. Smithem pomocí pozemských pozorování Saturnův měsíček Telesto. Jedná se o nepravidelné těleso na oběžné dráze měsíce Tethys v jeho Lagrangeově libračním bodě L4. V bodě L5 měsíce Tethys obíhá Calypso.

10. dubna 1880 (140 let) objevil Johann Palisa planetku číslo 216 Kleopatra. Toto těleso je velmi zajímavé svým protáhlým tvarem připomínajícím psí kost. Planetka patří do skupiny kovových planetek a má dva malé měsíčky. Johann Palisa byl slezského původu.

11. dubna 1970 (50 let) odstartovala raketa Saturn V s kosmickou lodí Apollo 13. Osudový let, který je všem dobře známý díky nehodě a šťastnému návratu, má na svém kontě jeden primát, když při obletu Měsíce byli astronauti nejdál, co kdy kosmická loď s lidmi od Země doletěla.

Výhled na příští týden

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kleopatra, Telesto, Intelsat 1, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »