Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2015

15. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 8. dubna 2015 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 6. 4. do 12. 4. 2015. Měsíc se blíží do poslední čtvrti. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 12. dubna. Pokud si jej najdete nad ránem, určitě hezky vyniknou povrchové útvary. V sobotu nad ránem bude procházet přes hvězdokupu M 25 ve Střelci a zakryje i jednu hvězdu 5,6 mag nad hvězdokupou.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem.
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný hlavně v první polovině noci, večer je nad jihem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme nejlépe pozorovat Saturn (0,4 mag).

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
6. 4. 21:35   6. 4. Io přechod měsíc 18:58 - 21:15
Io přechod stínu 20:06 - 22:24
8. 4. 23:15   7. 4. Ganymed přechod měsíc 18:22 - 22:00
Ganymed přechod stínu 23:00 - (2:39)
11. 4. 20:45   8. 4. Europa přechod měsíc 21:31 - (0:25)
Europa přechod stínu 23:51 - (2:45)
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je nevýrazná. Zaujme jen jedna větší oblast se skvrnami a utržení filamentu o víkendu, přičemž plasma z něj směřuje zcela, nebo převážně mimo Zemi. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Česká kosmická kancelář. hledá dobrovolníky. Mezi 29. červnem a 3. červencem letošního roku se bude v Praze konat mezinárodní sympozium Humans in Space, které organizují Česká kosmická kancelář a Mezinárodní astronautická akademie. Na konferenci se budou řešit témata spojená s pobytem člověka v kosmu a s tím souvisejícím technickým zázemím. Organizátoři se momentálně obrací na mladé fanoušky kosmonautiky z řad studentů a nabízí jim možnost zúčastnit se celé akce a podílet se na jejím technickém zajištění. Dobrovolníci si ze sympozia kromě zkušeností odnesou i vzpomínky na setkání s vědci, techniky i kosmonauty.

Výročí

  • 6. dubna 1965 (50 let) odstartovala první telekomunikační družice na geosynchronní dráhu. Jmenovala se Intelsat 1. V prosinci 1965 zprostředkovala přímý přenos z přistání Gemini 6 a oproti plánovaným 18 měsícům pracovala 4 roky až do ledna 1969. Poté byla ještě krátce aktivní v červenci a srpnu téhož roku, aby pomohla s přenosem během letu Apolla 11.
  • 11. dubna 1970 (45 let) odstartovala raketa Saturn V s kosmickou lodí Apollo 13. Osudový let, který je všem dobře známý díky nehodě a šťastnému návratu, má na svém kontě jeden primát, když při obletu Měsíce byli astronauti nejdál, co kdy kosmická loď s lidmi od Země doletěla.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Transit 1B
  • Výročí: Peter Apian

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Intelsat 1


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »