Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2011

16. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 16. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 16. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 18. do 24. 4. 2011.

Měsíc bude v úplňku. Ideální pozorovací podmínky má Saturn. Na Slunci je několik skupin skvrn. Večer začnou přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. dubna 2011 ve 22:00 SELČ

Obloha:

Měsíc je v úplňku v úterý 19. dubna. Jak vypadá východ Měsíce na ISS? Zpočátku to vypadá, jakoby oblaka byla nad ISS, později je Měsíc pěkně deformovaný, náhle se začíná zakulacovat, až vypadá dá se říci jako obvykle.
Nádherné fotografie z vesmírné stanice ISS pořizuje a na web umisťuje italský astronaut Paolo Nespoli. Tento astronaut Evropské vesmírné agentury má velký podíl na natáčení filmu First Orbit se záběry podobných oblastí a s podobným osvětlením, jako to mohl vidět při svém prvním letu Gagarin.

Planety viditelné okem: Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny je prozatím jedinou dobře viditelnou planetou. Je vidět od soumraku v podstatě celou noc. Případná viditelnost světlejšího oblačného útvaru, bouře v severních šířkách planety, je vázána na velký průměr dalekohledu a klidný obraz. Doporučuje se průměr dalekohledu nad 20 cm. Komentář a časy nejlepší k pozorování najdete jako obvykle na Astronomickém fóru.

Aktivita Slunce: aktuálně nás potěší několika skupinami skvrn. Samotná aktivita je však nižší. Nezapomeňte se před pohledem do Slunce chránit správným filtrem, např. z Baader fólie. Aktuální snímek Slunce z družice SOHO.

Lyridy: maximum tohoto roje připadá letos na 22. dubna (ideální bude noc na 23. dubna). Měsíc je po úplňku a velmi ruší. Frekvence roje je uváděna se ZHR 18. Optimální pozorovací podmínky budou po půlnoci, než vyjde Měsíc.

Viditelnost ISS a NanoSail-D: klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • 15. dubna odstartovala raketa Atlas 5 s vojenskou družicí NROL-34. Pěkné fotografie rakety startující ze základny Vandenberg v Kalifornii nabídl server Spaceflightnow.com
  • Podle informací serveru kosmo.cz lze očekávat start první íránské rakety v úterý 19. dubna.
  • 20. dubna je plánován start indické rakety PSLV. s družicemi Resourcesat-2, X-Sat a YouthSat
  • 22. dubna se má uskutečnit odložený start Ariane 5-ECA s družicemi Yahsat-1A a New Dawn. Po 23. hodině našeho času lze očekávat on-line přenos.
  • Bylo rozhodnuto o umístění raketoplánů po skončení služby v různých muzeích v USA. Model pro testy v atmosféře Enterprise se přesune z Washingtonu do New Yorku, Discovery půjde do muzea poblíž Washingtonu, Atlantis do muzea na Floridě a Endeavour se po svém letu přemístí do Kalifornie do Los Angeles.

Výročí

  • 19. dubna 1971 (40 let) odstartovala první orbitální stanice Saljut 1. Lety Sojuzů 10 a 11 k této stanici provázel nezdar. První se se stanicí vůbec nespojil, druhý u ní zakotvil na 23 dní, ale posádka poté zahynula při sestupu kvůli brzo otevřenému ventilu pro vyrovnání tlaku v kabině. Zajímavostí je, že stanici se podařilo po 175 dnech bezpečně navést do hustých vrstev atmosféry nad Tichým oceánem, kde zanikla.
  • Koncem dubna 2006 před pěti lety začaly být dobře viditelné fragmenty komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Vzhledem k oběžné době 5,3 roku se komety opět přiblíží ke Slunci v letošním roce, ale návrat je to velmi nepříznivý. I v maximální jasnosti se neočekává, že budou jasnější 12 mag a navíc velmi nízko nad západním obzorem na podzim. Nicméně letos nás doufejme čekají jiné zajímavé komety.

Mapa oblohy na duben s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, 73P/Schwassmann-Wachmann, Saljut 1


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »