Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2011

16. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 16. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 16. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 18. do 24. 4. 2011.

Měsíc bude v úplňku. Ideální pozorovací podmínky má Saturn. Na Slunci je několik skupin skvrn. Večer začnou přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. dubna 2011 ve 22:00 SELČ

Obloha:

Měsíc je v úplňku v úterý 19. dubna. Jak vypadá východ Měsíce na ISS? Zpočátku to vypadá, jakoby oblaka byla nad ISS, později je Měsíc pěkně deformovaný, náhle se začíná zakulacovat, až vypadá dá se říci jako obvykle.
Nádherné fotografie z vesmírné stanice ISS pořizuje a na web umisťuje italský astronaut Paolo Nespoli. Tento astronaut Evropské vesmírné agentury má velký podíl na natáčení filmu First Orbit se záběry podobných oblastí a s podobným osvětlením, jako to mohl vidět při svém prvním letu Gagarin.

Planety viditelné okem: Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny je prozatím jedinou dobře viditelnou planetou. Je vidět od soumraku v podstatě celou noc. Případná viditelnost světlejšího oblačného útvaru, bouře v severních šířkách planety, je vázána na velký průměr dalekohledu a klidný obraz. Doporučuje se průměr dalekohledu nad 20 cm. Komentář a časy nejlepší k pozorování najdete jako obvykle na Astronomickém fóru.

Aktivita Slunce: aktuálně nás potěší několika skupinami skvrn. Samotná aktivita je však nižší. Nezapomeňte se před pohledem do Slunce chránit správným filtrem, např. z Baader fólie. Aktuální snímek Slunce z družice SOHO.

Lyridy: maximum tohoto roje připadá letos na 22. dubna (ideální bude noc na 23. dubna). Měsíc je po úplňku a velmi ruší. Frekvence roje je uváděna se ZHR 18. Optimální pozorovací podmínky budou po půlnoci, než vyjde Měsíc.

Viditelnost ISS a NanoSail-D: klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • 15. dubna odstartovala raketa Atlas 5 s vojenskou družicí NROL-34. Pěkné fotografie rakety startující ze základny Vandenberg v Kalifornii nabídl server Spaceflightnow.com
  • Podle informací serveru kosmo.cz lze očekávat start první íránské rakety v úterý 19. dubna.
  • 20. dubna je plánován start indické rakety PSLV. s družicemi Resourcesat-2, X-Sat a YouthSat
  • 22. dubna se má uskutečnit odložený start Ariane 5-ECA s družicemi Yahsat-1A a New Dawn. Po 23. hodině našeho času lze očekávat on-line přenos.
  • Bylo rozhodnuto o umístění raketoplánů po skončení služby v různých muzeích v USA. Model pro testy v atmosféře Enterprise se přesune z Washingtonu do New Yorku, Discovery půjde do muzea poblíž Washingtonu, Atlantis do muzea na Floridě a Endeavour se po svém letu přemístí do Kalifornie do Los Angeles.

Výročí

  • 19. dubna 1971 (40 let) odstartovala první orbitální stanice Saljut 1. Lety Sojuzů 10 a 11 k této stanici provázel nezdar. První se se stanicí vůbec nespojil, druhý u ní zakotvil na 23 dní, ale posádka poté zahynula při sestupu kvůli brzo otevřenému ventilu pro vyrovnání tlaku v kabině. Zajímavostí je, že stanici se podařilo po 175 dnech bezpečně navést do hustých vrstev atmosféry nad Tichým oceánem, kde zanikla.
  • Koncem dubna 2006 před pěti lety začaly být dobře viditelné fragmenty komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Vzhledem k oběžné době 5,3 roku se komety opět přiblíží ke Slunci v letošním roce, ale návrat je to velmi nepříznivý. I v maximální jasnosti se neočekává, že budou jasnější 12 mag a navíc velmi nízko nad západním obzorem na podzim. Nicméně letos nás doufejme čekají jiné zajímavé komety.

Mapa oblohy na duben s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, 73P/Schwassmann-Wachmann, Saljut 1


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »