Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2014

16. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 16. dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 16. dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 14. 4. do 20. 4.

Měsíc je kolem úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter, později stoupá výše také Mars. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše velmi nízko nad jihovýchodní obzor. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Přelety stanice ISS můžeme nyní pozorovat na večerní obloze.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. dubna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v úterý 15. dubna. Úplné zatmění Měsíce bude pozorovatelné mimo Evropu, nejlépe potom z Ameriky. Ve čtvrtek 17. dubna bude Měsíc jen 3 stupně od Saturnu, k zákrytu dojde při pohledu z jižní polokoule, například z jižní Ameriky.

Planety:
Jupiter (–2,2 mag) je vysoko nad jihozápadem již od soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (–1,4 mag) je těsně po opozici viditelný v souhvězdí Panny. Jeho jasnost je maximální a průměr kotoučku dosahuje 15 úhlových vteřin. Mapku povrchových útvarů uvádí druhá strana mapy oblohy na duben.
Saturn (0,2 mag) je nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (–4,2 mag) vychází po páté hodině jako jasná jitřenka jen nízko nad jihovýchodní obzor.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
14. 4. 20:35   14. 4. Europa přechod měsíc zač. 22:32
16. 4. 22:15   16. 4. Europa zatmění končí 22:10
Io zákryt začíná 22:35
18. 4. 23:50   17. 4. Io přechod měsíc 19:44–22:00
Io přechod stínu 21:00–23:17
19. 4. 19:45   18. 4. Io zatmění končí 20:35
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce byla nízká. Ani skvrn není příliš velké množství a když, tak se zdržují na východní polovině viditelné části slunečního disku. Třeba je to předzvěst zvýšení aktivity. Další vývoj počtu a velikosti skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nastávají tento týden ve večerních hodinách. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Zásobování ISS je v poslední době napínavější, než obvykle. Zatímco Progress se úspěšně připojil ke stanici 9. dubna, ještě v neděli odpoledne nebylo zcela jasné, zda poletí Dragon podle plánu. Operátorům se nelíbí stav s počítačem ovládajícícm staniční robotickou paži. Důležité je, že Dragon by měl nakonec startovat v pondělí 14. dubna ve 22:58 SELČ.
     

Výročí:

  • 14. dubna 1629 (385 let) se narodil významný holandský astronom Christiaan Huygens. K jeho zásluhám patří pozorování vesmíru dalekohledem, díky nimž vysvětlil povahu prstenců kolem Saturnu a objevil jeho měsíc Titan, dále pak pokusy týkající se měření času, vynález kyvadlových hodin či výzkumy v oblasti optiky a odstředivé síly. Některé Huygensovy dalekohledy měly velkou ohniskovou vzdálenost a z toho důvodu neměly tubus. Objektiv byl vytažen do výšky a sledoval se z velké dálky okulárem. Inspirován velkými dalekohledy Campaniho, které používal Cassini v Paříži, sestrojil s bratrem dvě monstra s objektivy o průměru 20 a 22 cm a ohniskovými vzdálenostmi 52 a 64 metrů. V roce 1662 prezentoval také okulár složený ze dvou spojných ploskovypuklých čoček, jejichž vypuklá část směřuje směrem k objektivu. I dnes se ještě s tímto okulárem můžeme setkat u staršího nebo velmi levného dalekohledu. Se jménem Huygens se můžeme setkat také na Titanu, neboť zde přistálo po něm pojmenované přistávací pouzdro ESA.
     

Velikonoční svátky mají pohyblivé datum podle prvního jarního úplňku. Vzhledem k tomu, že letos nastal 16. března a potom až 15. dubna, připadly Velikonoce na druhou polovinu dubna.

Výhled na příští týden:

  • Lyridy
  • Měsíc a Venuše
  • dopad LADEE na Měsíc

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Christiaan Huygens


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »