Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2014

16. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 16. dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 16. dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 14. 4. do 20. 4.

Měsíc je kolem úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter, později stoupá výše také Mars. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše velmi nízko nad jihovýchodní obzor. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Přelety stanice ISS můžeme nyní pozorovat na večerní obloze.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. dubna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v úterý 15. dubna. Úplné zatmění Měsíce bude pozorovatelné mimo Evropu, nejlépe potom z Ameriky. Ve čtvrtek 17. dubna bude Měsíc jen 3 stupně od Saturnu, k zákrytu dojde při pohledu z jižní polokoule, například z jižní Ameriky.

Planety:
Jupiter (–2,2 mag) je vysoko nad jihozápadem již od soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (–1,4 mag) je těsně po opozici viditelný v souhvězdí Panny. Jeho jasnost je maximální a průměr kotoučku dosahuje 15 úhlových vteřin. Mapku povrchových útvarů uvádí druhá strana mapy oblohy na duben.
Saturn (0,2 mag) je nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (–4,2 mag) vychází po páté hodině jako jasná jitřenka jen nízko nad jihovýchodní obzor.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
14. 4. 20:35   14. 4. Europa přechod měsíc zač. 22:32
16. 4. 22:15   16. 4. Europa zatmění končí 22:10
Io zákryt začíná 22:35
18. 4. 23:50   17. 4. Io přechod měsíc 19:44–22:00
Io přechod stínu 21:00–23:17
19. 4. 19:45   18. 4. Io zatmění končí 20:35
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce byla nízká. Ani skvrn není příliš velké množství a když, tak se zdržují na východní polovině viditelné části slunečního disku. Třeba je to předzvěst zvýšení aktivity. Další vývoj počtu a velikosti skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nastávají tento týden ve večerních hodinách. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Zásobování ISS je v poslední době napínavější, než obvykle. Zatímco Progress se úspěšně připojil ke stanici 9. dubna, ještě v neděli odpoledne nebylo zcela jasné, zda poletí Dragon podle plánu. Operátorům se nelíbí stav s počítačem ovládajícícm staniční robotickou paži. Důležité je, že Dragon by měl nakonec startovat v pondělí 14. dubna ve 22:58 SELČ.
     

Výročí:

  • 14. dubna 1629 (385 let) se narodil významný holandský astronom Christiaan Huygens. K jeho zásluhám patří pozorování vesmíru dalekohledem, díky nimž vysvětlil povahu prstenců kolem Saturnu a objevil jeho měsíc Titan, dále pak pokusy týkající se měření času, vynález kyvadlových hodin či výzkumy v oblasti optiky a odstředivé síly. Některé Huygensovy dalekohledy měly velkou ohniskovou vzdálenost a z toho důvodu neměly tubus. Objektiv byl vytažen do výšky a sledoval se z velké dálky okulárem. Inspirován velkými dalekohledy Campaniho, které používal Cassini v Paříži, sestrojil s bratrem dvě monstra s objektivy o průměru 20 a 22 cm a ohniskovými vzdálenostmi 52 a 64 metrů. V roce 1662 prezentoval také okulár složený ze dvou spojných ploskovypuklých čoček, jejichž vypuklá část směřuje směrem k objektivu. I dnes se ještě s tímto okulárem můžeme setkat u staršího nebo velmi levného dalekohledu. Se jménem Huygens se můžeme setkat také na Titanu, neboť zde přistálo po něm pojmenované přistávací pouzdro ESA.
     

Velikonoční svátky mají pohyblivé datum podle prvního jarního úplňku. Vzhledem k tomu, že letos nastal 16. března a potom až 15. dubna, připadly Velikonoce na druhou polovinu dubna.

Výhled na příští týden:

  • Lyridy
  • Měsíc a Venuše
  • dopad LADEE na Měsíc

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Christiaan Huygens


46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše nad jihozápadním obzorem

Další informace »