Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2014

16. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 16. dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 16. dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 14. 4. do 20. 4.

Měsíc je kolem úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter, později stoupá výše také Mars. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše velmi nízko nad jihovýchodní obzor. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Přelety stanice ISS můžeme nyní pozorovat na večerní obloze.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. dubna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v úterý 15. dubna. Úplné zatmění Měsíce bude pozorovatelné mimo Evropu, nejlépe potom z Ameriky. Ve čtvrtek 17. dubna bude Měsíc jen 3 stupně od Saturnu, k zákrytu dojde při pohledu z jižní polokoule, například z jižní Ameriky.

Planety:
Jupiter (–2,2 mag) je vysoko nad jihozápadem již od soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (–1,4 mag) je těsně po opozici viditelný v souhvězdí Panny. Jeho jasnost je maximální a průměr kotoučku dosahuje 15 úhlových vteřin. Mapku povrchových útvarů uvádí druhá strana mapy oblohy na duben.
Saturn (0,2 mag) je nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (–4,2 mag) vychází po páté hodině jako jasná jitřenka jen nízko nad jihovýchodní obzor.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
14. 4. 20:35   14. 4. Europa přechod měsíc zač. 22:32
16. 4. 22:15   16. 4. Europa zatmění končí 22:10
Io zákryt začíná 22:35
18. 4. 23:50   17. 4. Io přechod měsíc 19:44–22:00
Io přechod stínu 21:00–23:17
19. 4. 19:45   18. 4. Io zatmění končí 20:35
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce byla nízká. Ani skvrn není příliš velké množství a když, tak se zdržují na východní polovině viditelné části slunečního disku. Třeba je to předzvěst zvýšení aktivity. Další vývoj počtu a velikosti skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nastávají tento týden ve večerních hodinách. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Zásobování ISS je v poslední době napínavější, než obvykle. Zatímco Progress se úspěšně připojil ke stanici 9. dubna, ještě v neděli odpoledne nebylo zcela jasné, zda poletí Dragon podle plánu. Operátorům se nelíbí stav s počítačem ovládajícícm staniční robotickou paži. Důležité je, že Dragon by měl nakonec startovat v pondělí 14. dubna ve 22:58 SELČ.
     

Výročí:

  • 14. dubna 1629 (385 let) se narodil významný holandský astronom Christiaan Huygens. K jeho zásluhám patří pozorování vesmíru dalekohledem, díky nimž vysvětlil povahu prstenců kolem Saturnu a objevil jeho měsíc Titan, dále pak pokusy týkající se měření času, vynález kyvadlových hodin či výzkumy v oblasti optiky a odstředivé síly. Některé Huygensovy dalekohledy měly velkou ohniskovou vzdálenost a z toho důvodu neměly tubus. Objektiv byl vytažen do výšky a sledoval se z velké dálky okulárem. Inspirován velkými dalekohledy Campaniho, které používal Cassini v Paříži, sestrojil s bratrem dvě monstra s objektivy o průměru 20 a 22 cm a ohniskovými vzdálenostmi 52 a 64 metrů. V roce 1662 prezentoval také okulár složený ze dvou spojných ploskovypuklých čoček, jejichž vypuklá část směřuje směrem k objektivu. I dnes se ještě s tímto okulárem můžeme setkat u staršího nebo velmi levného dalekohledu. Se jménem Huygens se můžeme setkat také na Titanu, neboť zde přistálo po něm pojmenované přistávací pouzdro ESA.
     

Velikonoční svátky mají pohyblivé datum podle prvního jarního úplňku. Vzhledem k tomu, že letos nastal 16. března a potom až 15. dubna, připadly Velikonoce na druhou polovinu dubna.

Výhled na příští týden:

  • Lyridy
  • Měsíc a Venuše
  • dopad LADEE na Měsíc

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Christiaan Huygens


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »