Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2012

18. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 2. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 2. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 30. 4. do 6. 5.

Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Venuše je v maximálním jasu. Večer jsou vidět také planety Mars a Saturn. Stanice ISS se při svém přeletu na denním nebi občas přiblíží Venuši nebo Slunci. Blíží se start lodi Dragon k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v neděli 6. května. Ten samý den bude také v perigeu, takže bude zároveň na obloze o něco větší než obvykle, ale okem si toho stěží lze všimnout. Dobře to zachytí až fotoaparát, pokud takový úplněk porovnáme s apogeovým. Dorůstající Měsíc projde na začátku týdne pod Marsem, v pátek pod Saturnem.

 

Planety:

Venuše (-4,7 mag) se nachází na pomezí Býka a Vozky. Je snadno viditelná za tmy, ale klidnější obraz patrně poskytne obloha ještě za soumraku, kdy je Venuše velmi vysoko na nebi. Vzhledem k tomu, že v pondělí dosahuje maximálního jasu -4,7 mag, měla by být ostrým zrakem snadno viditelná na modrém nebi. Jenom je dobré stoupnout si do stínu nějaké větší budovy, hledání pak bude snazší. Planeta je asi 40° od Slunce, to jsou asi 4 zaťaté pěsti na natažené ruce. Srpek Venuše má rozměr asi 38 úhlových vteřin.
Mars (0 mag) je za soumraku vysoko nad jihem v souhvězdí Lva. Nedaleko najdeme jasnou hvězdu Regulus. Velikost kotoučku klesla pod 10", přesto se dá vidět nejméně polární čepička a větší albedový útvar. Způsob, jakým nám Mars odhalí fotografové, je ale zásadně odlišný. Například vrátíme-li se do poloviny března, můžeme se podívat na sopky v oblasti Tharsis na působivě detailním snímku Sebastiana Voltmera. Pokud chceme vidět poněkud realističtější výsledky, které i tak překračují úroveň běžného amatéra, stačí nalistovat poslední záběry Michala Vajdy ze Slovenska.
Saturn (0,3 mag) v Panně je pěknou dominantou oblohy nad jihem kolem půlnoci. Září nedaleko jasné hvězdy Spica. Na severní polokouli se dá pozorovat výrazný pás, prstence jsou široce rozevřeny. Pěkné snímky Saturnu posílají i lidé z ČR a Slovenska.

Slunce je stále opepřeno mnoha skvrnkami, díky čemuž je i aktivita středně vysoká. Z dosavadního vývoje se na žádné výraznější zvýšení aktivity usuzovat nedá. Další vývoj slunečních skvrn sledujte na aktuálním snímku z SDO.

Éta Aquaridy jsou meteorický roj, jehož maximum připadá na neděli tohoto týdne. Původcem částeček roje je známá Halleyova kometa. Naneštěstí radiant tohoto roje, souhvězdí Vodnáře, vychází až nad ránem a nevystupuje příliš vysoko nad obzor. Vzhledem k tomuto faktu a přítomnosti Měsíce před úplňkem nelze očekávat více, než 5 - 10 meteorů spatřených za jednu hodinu.

Přelety ISS večer skončily. Pro některá místa v ČR nastávají nyní přelety na denní obloze kolem Venuše, nebo přes sluneční disk. S patřičným vybavením ochranným filtrem může přelet přes Slunce bezpečně sledovat každý. Zkontrolujte si, zda u vás nějaký přelet nenastává, na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Raketoplán Enterprise byl minulý týden převezen z Washingtonu do New Yorku. Enterprise sloužil pouze k testům v atmosféře a nikdy do kosmu neletěl. Přesto je vzhledově hodně podobný letovým exemplářům. Jeho přelet nad New Yorkem byl zachycen na působivých fotografiích se Sochou svobody nebo Empire state building. Novým domovem Enterprise bude The Intrepid Sea, Air & Space Museum. Discovery byl mezitím zavezen do hangáru v The Smithsonians National Air and Space Museum.
     
  • Posádka Sojuzu TMA-22 úspěšně přistála na Zemi v pátek odpoledne našeho času.
     
  • V pondělí byla z kosmodromu Bajkonur vynesena raketou Proton-M/Briz-M geostacionární telekomunikační družice YahSat-1B. Dvojice komunikačních družic YahSat umožní zvýšení kvality poskytovaných služeb pro organizace v Evropě, Africe i na blízkém východě a v jihovýchodní Asii.
     
  • Indie vyslala na polární oběžnou dráhu satelit RISAT 1 k radarovému sledování povrchu za účely meteorologickými, klimatickými či zemědělskými. Vynesen byl raketou PSLV-XL ve čtvrtek.
     
  • Čína měla v neděli vypustit na raketě Dlouhý pochod 3B další dva satelity poziční sítě Beidou 2 Compass-3A a Compass-3B.
     
  • Soukromá společnost SpaceX pokračuje v přípravách lodi Dragon k demonstračnímu letu k Mezinárodní vesmírné stanici. Loď byla minulý čtvrtek přimontována k nosné raketě Falcon 9 a v pondělí má proběhnout předstartovní test motorů. Start byl nakonec naplánován až na 7. květen, takže více příští týden.
     
  • Ve čtvrtek 3. května se chystá na Mysu Canaveral na Floridě ke startu raketa Atlas V, která by měla vynést druhý ze čtveřice satelitů AEHF, což jsou čistě vojenské komunikační družice.
     

Výročí

  • 30. dubna 1777 (235 let) se narodil německý matematik Karl Friedrich Gauss. Byl mimořádně nadaný v matematice a již v 21 letech vydal své vrcholné dílo (Disquisitiones Arithmeticae). V prosinci 1801 pomohl znovunalézt planetku Ceres, která byla v noci na 1. ledna 1801 objevena Piazzim, ale pro krátké období sledování znovu ztracena. Zaujetí pro planetky vedlo k vydání díla o pohybu těles obíhajících kolem Slunce ovlivňovaných velkými planetami. Podle Gausse se ve statistice nazývá Gaussovo rozdělení. V integrálním počtu je na jeho počest pojmenována Gaussova věta pro převod plošného a objemového integrálu. Podle Gausse je také pojmenována jednotka indukce magnetického pole. Zabýval se teorií čísel, integrálním a diferenciálním počtem, teorií čísel, geometrií, matematickou analýzou, elektrostatikou, astronomií, optikou, geodézií a mnoha dalšími obory přírodních věd.
     
  • 4. května 1967 (45 let) odstartovala raketa Atlas-Agena D s měsíční sondou Lunar orbiter 4. Hlavním úkolem této řady družic bylo snímkování měsíčního povrchu. Po snížení dráhy posloužila také ke studiu gravitačního pole Měsíce. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena k pádu na povrch Měsíce.
     
  • 4. května 2002 (10 let) odstartovala raketa Delta 2 s družicí Aqua. Tato družice NASA patří do trojice satelitů pro sledování zemského povrchu. Před ní startovala v roce 1999 Terra a po ní v roce 2004 Aura. Název v latině znamená voda. Proto se Aqua zaměřuje na vodní páru v atmosféře a rozložení ledu, sněhu a vody na povrchu Země. Zajímavé snímky z přístroje MODIS lze sledovat pravidelně na internetu.
     
  • 6. května 1872 (140 let) se narodil holandský astronom a astrofyzik Willem de Sitter. Publikoval spolu s Einsteinem práci o nutné existenci temné hmoty. Z obecné teorie relativity vypočítal tzv. de Sitterův vesmír, který neobsahuje hmotu a rozpíná se vlivem kosmologické konstanty, dnes známé (v češtině ne zcela vhodně) jako temná energie.
     

Výhled na příští týden:

  • Jupiter úhlově nejblíže Slunci
  • první let Endeavouru
  • Albrecht Abraham Michelson

Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

/a




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gauss, Lunar-Orbiter, Aqua


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »