Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2013

18. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 1. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 1. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 4. do 5. 5.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer září na západě Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce). Vrcholit budou éta Aquaridy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 2. května v poslední čtvrti. Večery jsou bez jeho přítomnosti tmavé, ráno můžeme Měsíc pozorovat nad jihovýchodem.

 

Planety:
Jupiter (-2 mag) najdeme večer už poměrně nízko nad severozápadním obzorem. Spatřit Velkou červenou skvrnu (GRS) bude tedy obtížné. Lépe lze pozorovat oblačné pásy a také některé úkazy jeho čtyř nejjasnějších měsíců. Pozorovat bychom měli už od brzkého soumraku. GRS bychom možná mohli zaznamenat, jak přechází středem kotoučku ve středu 1. května (22:05 SELČ). Na pondělí 29. dubna připadá dvojúkaz měsíců, nejprve skončí zatmění Io (21:10) a potom začne zákryt Europy (21:36). Ve středu 1. května ve 21:08 opustí stín Europy kotouč Jupiteru.

Saturn (0,2 mag) je krátce po nedělní opozici se Sluncem, takže je viditelný celou noc. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys. Podívejte se, jaké nádherné snímky se podařilo vyprodukovat z Česko - Slovenska.

Slunce je stále velmi aktivní. Celý týden jsme mohli sledovat jednu aktivní oblast s potenciálem k velmi silným erupcím a sotva zapadla, už se na východní polokouli zfromovala další větší oblast se skvrnami, která dosáhla v neděli nejvyššího stupně naší bdělosti. Uvidíme, jak se situace dále vyvine s tím, jak se skvrny natočí více k Zemi. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přestože kometa PanSTARRS výrazně zeslábla, stále je v dosahu většiny amatérských dalekohledů. Nyní prolétla Kasiopejou do Kefea. Nachází se v místech, kde je velká bublina ionizovaného plynu kolem NGC 7822. Mapka k vyhledání. Nečekejme tedy nic jasného, kometa už hodně zeslábla, ale fotograficky je to stále zajímavý objekt.

Přelety ISS pokračují ve dne. Šance na pozorování přeletu přes sluneční disk stále trvá. Tady už je třeba využít serveru Calsky.com pro předpověď na sekundu přesně. Vyloučit nemůžeme ani přelet přes Měsíc, byť ten by nastal jen na modré obloze.

Éta Aquaridy, částice uvolněné z Halleyovy komety, potkává Země každoročně kolem 5. až 6. května. Země se s prachem Halleyovy komety setkává dvakrát ročně, druhý roj jsou známé podzimní Orionidy. Meteorický roj je to celkem spolehlivý. Očekávat lze kolem 10 meteorů za hodinu.

Kosmonautika:

  • Týden byl plný startů běžných raket s různými družicemi. Všemu vévodilo dění kolem nákladní lodi Progress M-19M. Ta měla po startu problém s jednou navigační anténou, ale i bez ní se automatické spojení se stanicí zdařilo. Starty raket ještě pokračují tento týden vynesením družic z Číny a Francouzské Guayány (raketa Vega).
     

Výhled na příští týden:

  • Mladý Měsíc a Venuše
  • Prstencové zatmění (Austrálie)
  • Výročí: Richard Feynman

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Eta-Aquaridy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »