Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2013

18. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 1. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 1. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 4. do 5. 5.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer září na západě Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce). Vrcholit budou éta Aquaridy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 2. května v poslední čtvrti. Večery jsou bez jeho přítomnosti tmavé, ráno můžeme Měsíc pozorovat nad jihovýchodem.

 

Planety:
Jupiter (-2 mag) najdeme večer už poměrně nízko nad severozápadním obzorem. Spatřit Velkou červenou skvrnu (GRS) bude tedy obtížné. Lépe lze pozorovat oblačné pásy a také některé úkazy jeho čtyř nejjasnějších měsíců. Pozorovat bychom měli už od brzkého soumraku. GRS bychom možná mohli zaznamenat, jak přechází středem kotoučku ve středu 1. května (22:05 SELČ). Na pondělí 29. dubna připadá dvojúkaz měsíců, nejprve skončí zatmění Io (21:10) a potom začne zákryt Europy (21:36). Ve středu 1. května ve 21:08 opustí stín Europy kotouč Jupiteru.

Saturn (0,2 mag) je krátce po nedělní opozici se Sluncem, takže je viditelný celou noc. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys. Podívejte se, jaké nádherné snímky se podařilo vyprodukovat z Česko - Slovenska.

Slunce je stále velmi aktivní. Celý týden jsme mohli sledovat jednu aktivní oblast s potenciálem k velmi silným erupcím a sotva zapadla, už se na východní polokouli zfromovala další větší oblast se skvrnami, která dosáhla v neděli nejvyššího stupně naší bdělosti. Uvidíme, jak se situace dále vyvine s tím, jak se skvrny natočí více k Zemi. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přestože kometa PanSTARRS výrazně zeslábla, stále je v dosahu většiny amatérských dalekohledů. Nyní prolétla Kasiopejou do Kefea. Nachází se v místech, kde je velká bublina ionizovaného plynu kolem NGC 7822. Mapka k vyhledání. Nečekejme tedy nic jasného, kometa už hodně zeslábla, ale fotograficky je to stále zajímavý objekt.

Přelety ISS pokračují ve dne. Šance na pozorování přeletu přes sluneční disk stále trvá. Tady už je třeba využít serveru Calsky.com pro předpověď na sekundu přesně. Vyloučit nemůžeme ani přelet přes Měsíc, byť ten by nastal jen na modré obloze.

Éta Aquaridy, částice uvolněné z Halleyovy komety, potkává Země každoročně kolem 5. až 6. května. Země se s prachem Halleyovy komety setkává dvakrát ročně, druhý roj jsou známé podzimní Orionidy. Meteorický roj je to celkem spolehlivý. Očekávat lze kolem 10 meteorů za hodinu.

Kosmonautika:

  • Týden byl plný startů běžných raket s různými družicemi. Všemu vévodilo dění kolem nákladní lodi Progress M-19M. Ta měla po startu problém s jednou navigační anténou, ale i bez ní se automatické spojení se stanicí zdařilo. Starty raket ještě pokračují tento týden vynesením družic z Číny a Francouzské Guayány (raketa Vega).
     

Výhled na příští týden:

  • Mladý Měsíc a Venuše
  • Prstencové zatmění (Austrálie)
  • Výročí: Richard Feynman

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Eta-Aquaridy


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »