Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2014

2. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 8. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 8. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 6. 1. do 12. 1.

Měsíc je kolem první čtvrti. Venuše se rychle vytrácí z večerní oblohy. Jupiter je těsně po opozici se Sluncem. Po půlnoci vychází Mars a ráno Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná nejlépe nad ránem. Slunce je aktivnější než na konci starého roku. Měla by odstartovat nákladní loď Cygnus k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 8. ledna. Jeho viditelnost tedy spadá do večerních hodin a převážně první poloviny noci. 7. ledna je 3 stupně od Uranu a můžete tak tuto planetu pomocí něj snáze vyhledat.
8. ledna kolem 17 hodin SEČ bude možno spatřit útvar Lunar X. Využijte této příležitosti. Čas vhodný k pozorování je cca půl hodiny kolem uvedené doby!

 

Planety:
Venuše (−4,1 mag) rychle mizí z večerní oblohy. Její velký srpek je možné hledat i přes den, pokud nějak odstíníme Slunce, nebo těsně po západu Slunce, protože Venuše je vysoko nad ekliptikou a tedy jakoby nad zapadajícím Sluncem na jihozápadě. Naskýtá se možnost pozorovat Venuši v dolní konjunkci se Sluncem, která nastane 11. ledna. Ke konci týdne se začíná ze záři Slunce vymaňovat i večerní Merkur s vysokou jasností kolem −1 mag.
Jupiter (−2,7 mag) je těsně po nedělní opozici se Sluncem. Je tedy viditelný celou noc v souhvězdí Blíženců.
Mars (0,7 mag) vychází po půlnoci. Saturn (0,6 mag) ve Vahách je za svítání asi 15° vysoko na jihovýchodě.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
6. 1. 18:25   6. 1. Io přechod měsíc 23:39–(1:54)
Io přechod stínu 23:40–(1:55)
8. 1. 0:10
20:05
  7. 1. Io zákryt zač. 20:57
Ganymed zákryt zač. 21:57
9. 1. 6:00   8. 1. Io přechod měsíc 18:05–20:20
Io přechod stínu 18:09–20:24
10. 1. 21:40   10. 1. Europa zákryt zač. 19:53
Europa zatmění konec 22:48
11. 1. 17:30      
12. 1. 23:20      
Časy jsou v SEČ.

C/2013 R1 (Lovejoy) je stále nejhezčí kometou viditelnou na obloze. Stačí na ni i malý dalekohled a ukáže se nejen hlava, ale i kousek ohonu. Poměrně jasná je také kometa C/2012 X1 (LINEAR), která se nachází ráno podobně vysoko nad východním obzorem a stále mírně zjasňuje.

Aktivita Slunce je stále mírně zvýšená. Na povrchu Slunce se aktuálně vyjímá jedna z největších skvrn tohoto maxima sluneční aktivity. Erupce zatím dosahovaly jen třídy M, ale nejsilnější nelze zcela vyloučit. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď Cygnus se chystá ke svému odloženému startu k Mezinárodní vesmírné stanici. Start byl aktuálně odložen na středu 8. ledna, ale vzhledem k počasí panujícímu na východě USA se nakonec jako pravděpodobnější jeví až 9. leden. V případě středy začíná startovní okno v 19:32 SEČ a ve čtvrtek v 19:10.
     

Výročí:

  • 10. ledna 1969 (45 let) odstartovala k Venuši také Veněra 6. Podobně jako její sesterská sonda Veněra 5, byla i tato jen málo odlišná od předchozí verze Veněra 4, kromě zesíleného štítu a tím i větší hmotnosti. Přistání na Venuši proběhlo 17. května 1969 a přenos dat z atmosféry probíhal úspěšně po dobu 51 minut, dokud ji nerozdrtil velký tlak, který zde panuje. Díky poznatkům ze sond Veněra 4 až 6 mohla být Veněra 7 první sondou, která přistála na jiné planetě.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplněk
  • Večerní Merkur
  • Výročí: Ing. Pavel Příhoda

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »