Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2014

2. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 8. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 8. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 6. 1. do 12. 1.

Měsíc je kolem první čtvrti. Venuše se rychle vytrácí z večerní oblohy. Jupiter je těsně po opozici se Sluncem. Po půlnoci vychází Mars a ráno Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná nejlépe nad ránem. Slunce je aktivnější než na konci starého roku. Měla by odstartovat nákladní loď Cygnus k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 8. ledna. Jeho viditelnost tedy spadá do večerních hodin a převážně první poloviny noci. 7. ledna je 3 stupně od Uranu a můžete tak tuto planetu pomocí něj snáze vyhledat.
8. ledna kolem 17 hodin SEČ bude možno spatřit útvar Lunar X. Využijte této příležitosti. Čas vhodný k pozorování je cca půl hodiny kolem uvedené doby!

 

Planety:
Venuše (−4,1 mag) rychle mizí z večerní oblohy. Její velký srpek je možné hledat i přes den, pokud nějak odstíníme Slunce, nebo těsně po západu Slunce, protože Venuše je vysoko nad ekliptikou a tedy jakoby nad zapadajícím Sluncem na jihozápadě. Naskýtá se možnost pozorovat Venuši v dolní konjunkci se Sluncem, která nastane 11. ledna. Ke konci týdne se začíná ze záři Slunce vymaňovat i večerní Merkur s vysokou jasností kolem −1 mag.
Jupiter (−2,7 mag) je těsně po nedělní opozici se Sluncem. Je tedy viditelný celou noc v souhvězdí Blíženců.
Mars (0,7 mag) vychází po půlnoci. Saturn (0,6 mag) ve Vahách je za svítání asi 15° vysoko na jihovýchodě.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
6. 1. 18:25   6. 1. Io přechod měsíc 23:39–(1:54)
Io přechod stínu 23:40–(1:55)
8. 1. 0:10
20:05
  7. 1. Io zákryt zač. 20:57
Ganymed zákryt zač. 21:57
9. 1. 6:00   8. 1. Io přechod měsíc 18:05–20:20
Io přechod stínu 18:09–20:24
10. 1. 21:40   10. 1. Europa zákryt zač. 19:53
Europa zatmění konec 22:48
11. 1. 17:30      
12. 1. 23:20      
Časy jsou v SEČ.

C/2013 R1 (Lovejoy) je stále nejhezčí kometou viditelnou na obloze. Stačí na ni i malý dalekohled a ukáže se nejen hlava, ale i kousek ohonu. Poměrně jasná je také kometa C/2012 X1 (LINEAR), která se nachází ráno podobně vysoko nad východním obzorem a stále mírně zjasňuje.

Aktivita Slunce je stále mírně zvýšená. Na povrchu Slunce se aktuálně vyjímá jedna z největších skvrn tohoto maxima sluneční aktivity. Erupce zatím dosahovaly jen třídy M, ale nejsilnější nelze zcela vyloučit. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď Cygnus se chystá ke svému odloženému startu k Mezinárodní vesmírné stanici. Start byl aktuálně odložen na středu 8. ledna, ale vzhledem k počasí panujícímu na východě USA se nakonec jako pravděpodobnější jeví až 9. leden. V případě středy začíná startovní okno v 19:32 SEČ a ve čtvrtek v 19:10.
     

Výročí:

  • 10. ledna 1969 (45 let) odstartovala k Venuši také Veněra 6. Podobně jako její sesterská sonda Veněra 5, byla i tato jen málo odlišná od předchozí verze Veněra 4, kromě zesíleného štítu a tím i větší hmotnosti. Přistání na Venuši proběhlo 17. května 1969 a přenos dat z atmosféry probíhal úspěšně po dobu 51 minut, dokud ji nerozdrtil velký tlak, který zde panuje. Díky poznatkům ze sond Veněra 4 až 6 mohla být Veněra 7 první sondou, která přistála na jiné planetě.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplněk
  • Večerní Merkur
  • Výročí: Ing. Pavel Příhoda

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »