Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2014

2. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 8. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 8. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 6. 1. do 12. 1.

Měsíc je kolem první čtvrti. Venuše se rychle vytrácí z večerní oblohy. Jupiter je těsně po opozici se Sluncem. Po půlnoci vychází Mars a ráno Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná nejlépe nad ránem. Slunce je aktivnější než na konci starého roku. Měla by odstartovat nákladní loď Cygnus k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 8. ledna. Jeho viditelnost tedy spadá do večerních hodin a převážně první poloviny noci. 7. ledna je 3 stupně od Uranu a můžete tak tuto planetu pomocí něj snáze vyhledat.
8. ledna kolem 17 hodin SEČ bude možno spatřit útvar Lunar X. Využijte této příležitosti. Čas vhodný k pozorování je cca půl hodiny kolem uvedené doby!

 

Planety:
Venuše (−4,1 mag) rychle mizí z večerní oblohy. Její velký srpek je možné hledat i přes den, pokud nějak odstíníme Slunce, nebo těsně po západu Slunce, protože Venuše je vysoko nad ekliptikou a tedy jakoby nad zapadajícím Sluncem na jihozápadě. Naskýtá se možnost pozorovat Venuši v dolní konjunkci se Sluncem, která nastane 11. ledna. Ke konci týdne se začíná ze záři Slunce vymaňovat i večerní Merkur s vysokou jasností kolem −1 mag.
Jupiter (−2,7 mag) je těsně po nedělní opozici se Sluncem. Je tedy viditelný celou noc v souhvězdí Blíženců.
Mars (0,7 mag) vychází po půlnoci. Saturn (0,6 mag) ve Vahách je za svítání asi 15° vysoko na jihovýchodě.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
6. 1. 18:25   6. 1. Io přechod měsíc 23:39–(1:54)
Io přechod stínu 23:40–(1:55)
8. 1. 0:10
20:05
  7. 1. Io zákryt zač. 20:57
Ganymed zákryt zač. 21:57
9. 1. 6:00   8. 1. Io přechod měsíc 18:05–20:20
Io přechod stínu 18:09–20:24
10. 1. 21:40   10. 1. Europa zákryt zač. 19:53
Europa zatmění konec 22:48
11. 1. 17:30      
12. 1. 23:20      
Časy jsou v SEČ.

C/2013 R1 (Lovejoy) je stále nejhezčí kometou viditelnou na obloze. Stačí na ni i malý dalekohled a ukáže se nejen hlava, ale i kousek ohonu. Poměrně jasná je také kometa C/2012 X1 (LINEAR), která se nachází ráno podobně vysoko nad východním obzorem a stále mírně zjasňuje.

Aktivita Slunce je stále mírně zvýšená. Na povrchu Slunce se aktuálně vyjímá jedna z největších skvrn tohoto maxima sluneční aktivity. Erupce zatím dosahovaly jen třídy M, ale nejsilnější nelze zcela vyloučit. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď Cygnus se chystá ke svému odloženému startu k Mezinárodní vesmírné stanici. Start byl aktuálně odložen na středu 8. ledna, ale vzhledem k počasí panujícímu na východě USA se nakonec jako pravděpodobnější jeví až 9. leden. V případě středy začíná startovní okno v 19:32 SEČ a ve čtvrtek v 19:10.
     

Výročí:

  • 10. ledna 1969 (45 let) odstartovala k Venuši také Veněra 6. Podobně jako její sesterská sonda Veněra 5, byla i tato jen málo odlišná od předchozí verze Veněra 4, kromě zesíleného štítu a tím i větší hmotnosti. Přistání na Venuši proběhlo 17. května 1969 a přenos dat z atmosféry probíhal úspěšně po dobu 51 minut, dokud ji nerozdrtil velký tlak, který zde panuje. Díky poznatkům ze sond Veněra 4 až 6 mohla být Veněra 7 první sondou, která přistála na jiné planetě.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplněk
  • Večerní Merkur
  • Výročí: Ing. Pavel Příhoda

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »