21. vesmírný týden 2017

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 25. května ve 21:45 SELČ. Hned v pondělí ráno můžete zkusit odpozorovat zajímavé přiblížení stárnoucího srpku Měsíce na ranní obloze kousek západně od Venuše (vzdálenost bude sedm stupňů). Bude to sice jen krátce před východem Slunce, ale rozhodně tyto objekty nepůjde přehlédnout. Nevýhodou je opravdu jen čas, úkaz bude vidět zhruba po čtvrté hodině ranní. Teoreticky by měl jít vidět i srpek v úterý ráno, ale to už je opravdu jen pro nadšence a při dobrém počasí.
Pokud vás zajímá spíše večerní srpek, objeví se již v sobotu 27. května a nedaleko od něj, tentokrát asi deset stupňů vpravo, bude i slabý Mars. V neděli večer už bude srpek snadno viditelný i za pokračujícího příchodu noci.

Planety: Jupiter (–2,3 mag) je vidět už od soumraku poměrně vysoko téměř nad jihem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,1 mag) vychází již po 22. hodině, ale období dobré viditelnosti stále spadá až do druhé poloviny noci. Nachází se bohužel jen nízko v letní Mléčné dráze na pomezí Střelce a Štíra.
Ráno za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,4 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Téměř celý minulý týden jsme nemohli na povrchu vidět ani jedinou skvrnu. Už to samo o sobě je zajímavé. Tentokrát se už uklidnila i geomagnetická aktivita. Poslední zajímavé polární záře byly ve vyšších šířkách zaznamenány na konci dubna. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Amatérsky pozorovatelná supernova se jednou za čas zjeví v některé z bližších galaxií. Jedna z nich, sohodou okolností taková, kde už jich bylo k vidění sedm, je nyní v galaxii NGC 6946. Objekt jde snadno vyfotografovat a při správné přípravě na pozorování i spatřit okem přes větší dalekohled.

Komety mají nyní ideální období viditelnosti, neboť na obloze nesvítí Měsíc. Na přiloženém přehledovém obrázku můžeme vidět mapu oblohy při pohledu nad východ ve 23 hodin našeho času. Níže pod souhvězdím Lyry, přesněji ve spodní části Herkula se pohybuje 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a výše na obloze v Pastýři najdeme kometu C/2015 V2 (Johnson). Dá se předpokládat, že v závislosti na tmavosti oblohy pozorovatele, budou obě komety viditelné už malým nebo větším triedrem.

V pondělním článku jsem se zaměřili na aktuální mapy světelného znečištění. V návaznosti na to Martin Mašek vytvořil podrobnou mapu pro celou Českou republiku. Níže uvedený obrázek je pouze náhled. Velká verze má 6 MB a je pod tímto odkazem.

Pozorování č. 37: Měsíc letos nejblíže Zemi (26. 5. 2017)

Pokud si na pomoc vezmeme tabulku letošních průchodů Měsíce perigeem (přízemím) a apogeem (odzemím) zjistíme, že nejtěsnějšího přiblížení k našemu nebeskému sousedu se v roce 2017 dočkáme 26. května časně ráno.

Právě to je tedy den v průběhu roku, kdy se nám při pohledu ze Země bude Měsíc na obloze jevit největší. Jeho úhlový průměr bude 33' 26". Při detailnějším pohledu na tabulku, která udává nejen datumy a časy (UT) okamžiků extrémních vzdáleností Měsíce od Země, ale i jeho fázi, zjistíme, že tentokrát si maximální velikosti luny moc neužijeme. Pouhých 5 hodin po novu ji skutečně nespatříme, nehledě na to, že při pohledu od nás bude samozřejmě hluboko pod obzorem.
Takže na velký Měsíc na večerní obloze bude nejlépe si počkat na závěr roku. Maximálního úhlového průměru bude dosahovat před úplňkem. Nejlepším časem se pak jistě stane letošní super-skoro-úplněk, který nastává 4. prosince ráno jen 16 hodin po úplňku skutečném (33' 25"). Pokud si jej pak budete chtít porovnat naopak s úplňkem nejmenším, bude nutno si Měsíc vyfotografovat 8. června večer, kdy bude pouhých 14 hodin po úplňku ve vzdálenosti plných téměř 406,5 tisíc km. To odpovídá úhlovému průměru 29' 23". Při pohledu na oblohu si těchto rozdílů ve velikosti Měsíce prakticky nemáme šanci všimnout (není s čím porovnat), ale pokud si vedle sebe položíte stejným způsobem vyfocené snímky lunárního perigeu a apogeu, rozdíl už bude nepřehlédnutelný (viz připojený obrázek).

Vysvětlení, proč dochází k výše popsaným změnám, je jednoduché. Vzdálenost Měsíce od Země se průběžně mění, protože jeho orbita není dokonale kruhová, ale má mírně oválný tvar. A vzhledem k tomu, že Měsíc stihne projít tuto eliptickou dráhu kolem Země za přibližně 27,2 dne, dostane se prakticky každý kalendářní měsíc minimálně jednou do nejbližšího i nejvzdálenějšího bodu své dráhy vůči Zemi. Vzdálenost Měsíce proto kolísá přibližně o 10 %, mezi 355 až 406 tisíci km. V závislosti na tom se mění ve stejném poměru i jeho zdánlivá velikost (průměr) na naší obloze a jeho jas (byť ten ve větší míře závisí na jeho aktuální fázi).

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

• Vynesení družice Inmarsat 5-F4, které obstarala raketa Falcon 9, vypadalo jako rutinní záležitost. Jen více takových bezproblémových startů. Nyní, když má startovat Falcon prakticky co 14 dnů je to více než potřeba. A skutečně, další statický zážeh má na rampě LC-39A proběhnout již 27. května a pokud nebudou nějaké odklady, tak let s Dragonem k ISS je v plánu již 1. června. Zajímavostí bude, že přetlaková část kabiny bude z již letěného Dragonu z mise CRS-4.
• V týdnu jsme se dozvěděli, že Blue Origin neměla štěstí na bezproblémový test jejího vyvíjeného metanovo-kyslíkového motoru BE-4. Došlo k havárii na části zajišťující energii a podle všeho to zdrží vývoj. Zrovna ve chvíli, kdy už to vypadalo na závěrečné testy a přípravu pro použití u raket Vulcan, je to škoda. Nezbývá, než držet firmě palce na co nejbližší úspěch.
• Pokud jste to náhodou ještě nezaslechli, na Novém Zélandu se chystá start revoluční rakety Electron, jejíž elektřinou poháněná čerpadla jasně ukazují, že u raket nikdy nekončí vývoj a mohou se objevit zajímavé směry vývoje jejich pohonu. Od 22. května se prý otevírá desetidenní testovací startovní okno. Uvidíme, zda raketa uspěje hned napoprvé.
• Jistě víte, že Cassini vykonává co čtrnáct dní průlety kolem Saturnu v rámci ukončení její mise letos v polovině září. Nyní se prý naposledy ohlédla, když byla za Saturnem, aby pořídila celou jeho mozaiku včetně prstenců. Jestli to mělo být opravdu poslední komplexní ohlédnutí se, pak stálo za vidění. Věříme ale, že do září uvidíme ještě mnohé z krás kolem planety s prsteny.

Výročí

• 24. května 1962 (55 let) odstartovala ke svému orbitálnímu letu na raketě Atlas loď Mercury (Aurora 7) s astronautem Malcolmem Scottem Carpenterem. Astronaut byl během letu natolik ponořen do plnění úkolů a sledování okolí, že před závěrečným krokem, kterým bylo zorientování kabiny pro návrat, mu nezbylo dost času. Po celý let navíc zlobil orientační systém a tak mu nezbylo ani dost paliva. Nakonec přistál 350 km od plánované oblasti a v záchranném člunu musel čekat na záchranu.

Výhled na příští týden

• 100 pozorování: Kulové hvězdokupy M12 a M13
• Výročí: Martin Schwarzschild

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.