Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2012

23. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 6. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 6. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 4. 6. do 10. 6.

6. června nastává dlouho očekávaný přechod Venuše přes sluneční kotouč. Měsíc je ve fázi ubývající po pondělním úplňku. Pokračuje dobrá viditelnost planet Mars a Saturn. Přelety stanice ISS jsou viditelné v podstatě celou noc. Severní polovina ČR už nemá astronomickou noc.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc - v pondělí nastává úplněk. Pouze okrajově zmiňme, že v oceánii, východní Asii, Austrálii, nebo západu Ameriky lze pozorovat částečné zatmění Měsíce. Pro nás tedy pouze zprostředkovaně pomocí internetu.

Planety:

Přechod Venuše nastává ve středu 6. června ráno. Venuše se na své cestě "ke Slunci" střetla na obloze s Merkurem. Zachytili to korónograf SOHO LASCO C3 a také amatérští astronomové. Pěkný snímek přišel i ze Slovenska. Venuši tedy můžete sledovat v korónografu LASCO C3 a také LASCO C2, nebo speciální metodou i pomocí vlastního dalekohledu a na středu vám přeji pěkné počasí.
Merkur (-1,3 až -0,8 mag) nemá tak výhodnou elongaci s ohledem na sklon ekliptiky vůči obzoru (lepší elongace jsou například ty únorové nebo březnové). Přesto by měl být díky velké jasnosti dobře viditelný alespoň triedrem ve výšce kolem 5° zhruba 20 - 30 minut po západu Slunce. Obrazem se můžete vrátit k setkání Venuše a Merkuru minulý týden v pátek.
Mars (0,6 mag) v souhvězdí Lva je už příliš daleko od nás na nějaké úžasné pozorování čepičky či tmavých oblastí, ale pořád se dá za klidného ovzduší něco zachytit. Patrná by měla být především asi 90% fáze (kotouček není přesně kulatý).
Saturn (0,6 mag) v Panně je nad hvězdou Spica. Jeho viditelnost je nyní ideální v první polovině noci.

Slunce je nyní doslova opepřeno skvrnkami a jedna kulička na něm ještě ve středu ráno přibude. Je zkrátka nepochybné, že se blíží maximum sluneční aktivity, jakkoli se zdá, že nebude tak výrazné, jako to bylo kolem roku 2000. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme spatřit nezvykle v průběhu celé noci. Je to dáno tím, že Slunce už neklesá tak nízko pod obzor a ranní přelety se tak postupně překlápí v přelety večerní. Severní polovina ČR už nezaznamenává ani astronomickou noc - Slunce zde neklesá ani 18° pod obzor. Výhodou je, že většina družic zůstává osvětlena a můžeme je snadno pozorovat celou noc. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • 7. června je v plánu start rakety Sojuz-FG/Fregat z kosmodromu Bajkonur. Na palubě bude sestava několika družic. Z těch nejdůležitějších jsou to ruský satelit Kanopus-Vulkan 1 a běloruský průzkumný satelit BelKa 2.
     
  • Firma SpaceX se na svém webu vrátila obrazovou formou k prvnímu úspěšnému letu lodi Dragon na ISS.
     
  • Družice Intelsat 19 vypuštěná 1. června z oceánské základny Sea Launch má problém s vyklopením jednoho ze dvou solárních panelů. Satelit je na přechodové dráze ke geostacionární a technici se snaží problém vyřešit.
     

Výročí:

  • 9. června 1812 (200 let) se narodil německý astronom Johann Gottfried Galle. Do dějin je zapsán jako člověk, který poprvé spatřil planetu Neptun. Společně s pomocníkem d'Arrestem využil informací z dopisu Le Verierra, který jim poslal výpočty polohy hledané planety. Němci tak společně s Francouzem předběhli nadaného Angličana Adamse, který polohu planety také předpověděl, ale jeho angličtí kolegové po planetě pátrali nedůsledně. Galle měl naproti tomu na berlínské hvězdárně k dispozici nové mapy oblohy a tak našli planetu poměrně rychle hned v tu noc, co jim přišel dopis z Francie.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní Merkur
  • ranní seskupení planet a Měsíce
  • výročí: Veněra 4, Mariner 5

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

a href=_blank




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »