Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2012

23. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 6. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 6. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 4. 6. do 10. 6.

6. června nastává dlouho očekávaný přechod Venuše přes sluneční kotouč. Měsíc je ve fázi ubývající po pondělním úplňku. Pokračuje dobrá viditelnost planet Mars a Saturn. Přelety stanice ISS jsou viditelné v podstatě celou noc. Severní polovina ČR už nemá astronomickou noc.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc - v pondělí nastává úplněk. Pouze okrajově zmiňme, že v oceánii, východní Asii, Austrálii, nebo západu Ameriky lze pozorovat částečné zatmění Měsíce. Pro nás tedy pouze zprostředkovaně pomocí internetu.

Planety:

Přechod Venuše nastává ve středu 6. června ráno. Venuše se na své cestě "ke Slunci" střetla na obloze s Merkurem. Zachytili to korónograf SOHO LASCO C3 a také amatérští astronomové. Pěkný snímek přišel i ze Slovenska. Venuši tedy můžete sledovat v korónografu LASCO C3 a také LASCO C2, nebo speciální metodou i pomocí vlastního dalekohledu a na středu vám přeji pěkné počasí.
Merkur (-1,3 až -0,8 mag) nemá tak výhodnou elongaci s ohledem na sklon ekliptiky vůči obzoru (lepší elongace jsou například ty únorové nebo březnové). Přesto by měl být díky velké jasnosti dobře viditelný alespoň triedrem ve výšce kolem 5° zhruba 20 - 30 minut po západu Slunce. Obrazem se můžete vrátit k setkání Venuše a Merkuru minulý týden v pátek.
Mars (0,6 mag) v souhvězdí Lva je už příliš daleko od nás na nějaké úžasné pozorování čepičky či tmavých oblastí, ale pořád se dá za klidného ovzduší něco zachytit. Patrná by měla být především asi 90% fáze (kotouček není přesně kulatý).
Saturn (0,6 mag) v Panně je nad hvězdou Spica. Jeho viditelnost je nyní ideální v první polovině noci.

Slunce je nyní doslova opepřeno skvrnkami a jedna kulička na něm ještě ve středu ráno přibude. Je zkrátka nepochybné, že se blíží maximum sluneční aktivity, jakkoli se zdá, že nebude tak výrazné, jako to bylo kolem roku 2000. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme spatřit nezvykle v průběhu celé noci. Je to dáno tím, že Slunce už neklesá tak nízko pod obzor a ranní přelety se tak postupně překlápí v přelety večerní. Severní polovina ČR už nezaznamenává ani astronomickou noc - Slunce zde neklesá ani 18° pod obzor. Výhodou je, že většina družic zůstává osvětlena a můžeme je snadno pozorovat celou noc. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • 7. června je v plánu start rakety Sojuz-FG/Fregat z kosmodromu Bajkonur. Na palubě bude sestava několika družic. Z těch nejdůležitějších jsou to ruský satelit Kanopus-Vulkan 1 a běloruský průzkumný satelit BelKa 2.
     
  • Firma SpaceX se na svém webu vrátila obrazovou formou k prvnímu úspěšnému letu lodi Dragon na ISS.
     
  • Družice Intelsat 19 vypuštěná 1. června z oceánské základny Sea Launch má problém s vyklopením jednoho ze dvou solárních panelů. Satelit je na přechodové dráze ke geostacionární a technici se snaží problém vyřešit.
     

Výročí:

  • 9. června 1812 (200 let) se narodil německý astronom Johann Gottfried Galle. Do dějin je zapsán jako člověk, který poprvé spatřil planetu Neptun. Společně s pomocníkem d'Arrestem využil informací z dopisu Le Verierra, který jim poslal výpočty polohy hledané planety. Němci tak společně s Francouzem předběhli nadaného Angličana Adamse, který polohu planety také předpověděl, ale jeho angličtí kolegové po planetě pátrali nedůsledně. Galle měl naproti tomu na berlínské hvězdárně k dispozici nové mapy oblohy a tak našli planetu poměrně rychle hned v tu noc, co jim přišel dopis z Francie.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní Merkur
  • ranní seskupení planet a Měsíce
  • výročí: Veněra 4, Mariner 5

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

a href=_blank




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »