Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2012

23. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 6. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 6. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 4. 6. do 10. 6.

6. června nastává dlouho očekávaný přechod Venuše přes sluneční kotouč. Měsíc je ve fázi ubývající po pondělním úplňku. Pokračuje dobrá viditelnost planet Mars a Saturn. Přelety stanice ISS jsou viditelné v podstatě celou noc. Severní polovina ČR už nemá astronomickou noc.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc - v pondělí nastává úplněk. Pouze okrajově zmiňme, že v oceánii, východní Asii, Austrálii, nebo západu Ameriky lze pozorovat částečné zatmění Měsíce. Pro nás tedy pouze zprostředkovaně pomocí internetu.

Planety:

Přechod Venuše nastává ve středu 6. června ráno. Venuše se na své cestě "ke Slunci" střetla na obloze s Merkurem. Zachytili to korónograf SOHO LASCO C3 a také amatérští astronomové. Pěkný snímek přišel i ze Slovenska. Venuši tedy můžete sledovat v korónografu LASCO C3 a také LASCO C2, nebo speciální metodou i pomocí vlastního dalekohledu a na středu vám přeji pěkné počasí.
Merkur (-1,3 až -0,8 mag) nemá tak výhodnou elongaci s ohledem na sklon ekliptiky vůči obzoru (lepší elongace jsou například ty únorové nebo březnové). Přesto by měl být díky velké jasnosti dobře viditelný alespoň triedrem ve výšce kolem 5° zhruba 20 - 30 minut po západu Slunce. Obrazem se můžete vrátit k setkání Venuše a Merkuru minulý týden v pátek.
Mars (0,6 mag) v souhvězdí Lva je už příliš daleko od nás na nějaké úžasné pozorování čepičky či tmavých oblastí, ale pořád se dá za klidného ovzduší něco zachytit. Patrná by měla být především asi 90% fáze (kotouček není přesně kulatý).
Saturn (0,6 mag) v Panně je nad hvězdou Spica. Jeho viditelnost je nyní ideální v první polovině noci.

Slunce je nyní doslova opepřeno skvrnkami a jedna kulička na něm ještě ve středu ráno přibude. Je zkrátka nepochybné, že se blíží maximum sluneční aktivity, jakkoli se zdá, že nebude tak výrazné, jako to bylo kolem roku 2000. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme spatřit nezvykle v průběhu celé noci. Je to dáno tím, že Slunce už neklesá tak nízko pod obzor a ranní přelety se tak postupně překlápí v přelety večerní. Severní polovina ČR už nezaznamenává ani astronomickou noc - Slunce zde neklesá ani 18° pod obzor. Výhodou je, že většina družic zůstává osvětlena a můžeme je snadno pozorovat celou noc. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • 7. června je v plánu start rakety Sojuz-FG/Fregat z kosmodromu Bajkonur. Na palubě bude sestava několika družic. Z těch nejdůležitějších jsou to ruský satelit Kanopus-Vulkan 1 a běloruský průzkumný satelit BelKa 2.
     
  • Firma SpaceX se na svém webu vrátila obrazovou formou k prvnímu úspěšnému letu lodi Dragon na ISS.
     
  • Družice Intelsat 19 vypuštěná 1. června z oceánské základny Sea Launch má problém s vyklopením jednoho ze dvou solárních panelů. Satelit je na přechodové dráze ke geostacionární a technici se snaží problém vyřešit.
     

Výročí:

  • 9. června 1812 (200 let) se narodil německý astronom Johann Gottfried Galle. Do dějin je zapsán jako člověk, který poprvé spatřil planetu Neptun. Společně s pomocníkem d'Arrestem využil informací z dopisu Le Verierra, který jim poslal výpočty polohy hledané planety. Němci tak společně s Francouzem předběhli nadaného Angličana Adamse, který polohu planety také předpověděl, ale jeho angličtí kolegové po planetě pátrali nedůsledně. Galle měl naproti tomu na berlínské hvězdárně k dispozici nové mapy oblohy a tak našli planetu poměrně rychle hned v tu noc, co jim přišel dopis z Francie.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní Merkur
  • ranní seskupení planet a Měsíce
  • výročí: Veněra 4, Mariner 5

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

a href=_blank




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »