Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2014

23. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 4. června 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 4. června 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 2. 6. do 8. 6.

Měsíc bude kolem první čtvrti. Hned po setmění můžeme pozorovat Jupiter, Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Vyhledat lze taky kometu C/2012 K1 (PanSTARRS). Aktivita Slunce je velmi nízká. Stanici ISS uvidíme také před půlnocí.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. června ve 23:00 SELČ.

Měsíc a Mars v sobotu 7. června 2014. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Měsíc a Mars v sobotu 7. června 2014. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 5. června. Večer se nacházel poblíž Jupiteru a během týdne projde až k Marsu. V sobotu 7. června budou od sebe Mars a Měsíc jen 3 stupně daleko.

Kometa 2012 K1 ve 23. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2012 K1 ve 23. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (−1,9 mag) je večer už nepříliš vysoko nad západem až severozápadem.
Mars (−0,4 mag) je večer nad jihozápadem. Kotouček je trochu ukousnutý (fáze 90 %) a má asi 11 úhlových vteřin.
Saturn (0,2 mag) ve Vahách je večer nad jihem.
Venuše (−4 mag) se velmi brzy ráno nachází 2° nad severovýchodním obzorem. Uvádíme ji spíše pro zajímavost.

Kometa C/2012 K1 (PanSTARRS) se posunula k předním nohám souhvězdí Velká medvědice, jak naznačuje mapka vpravo. Polohy komety platí pro 0.00 SELČ daného dne.

Aktivita Slunce je velmi nízká a bude zajímavé sledovat, co se bude dít dál. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní nastávají na večerní i ranní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • SpaceX odhalila představu osobní verze lodi Dragon. Mělo by se do ní vejít 7 pasažérů a nejbližší lety by měly začít v roce 2015 (bez posádky). Elon Musk uvedl, že by kabina měla být schopna přistání podobně jako helikoptéra na předem stanovené místo na povrchu. Kotvená u ISS by měla mít životnost půl roku jako současné lodě Sojuz. Necháme se tedy překvapit, zda se Dragon V2 opravdu objeví na špici rakety Falcon 9 už v tak krátké době.
     
  • Kosmická loď Sojuz TMA-13M odstartovala úspěšně ve středu pozdě večer a podle plánu se po šesti hodinách letu připojila ke stanici ISS. Posádku stanice doplnila trojice Maxim Surajev (ruský kosmonaut), Gregory Wiseman (americký testovací pilot a kosmonaut) a Alexander Gerst (německý vulkanolog).
     
  • Společnost Sea Launch úspěšně vyslala raketu Zenit 3-SL s družicí Eutelsat 3B. Díky poloze na rovníku je výkon rakety co možná nejvíce navýšen zemskou rotací a tak není problém dostat touto raketou na geosynchronní dráhu i 6 tun těžký satelit.
     

Výročí

  • 5. června 1819 (195 let) se narodil anglický matematik a astronom John Coach Adams. Známý je díky příběhu předpovězení polohy tehdy neznámé planety Neptun. Když byl totiž koncem 18. století objeven Uran, z jeho poloh bylo patrné, že není přesně tam, kde má být. Z gravitačního působení neznámého tělesa předpověděl Angličan Adams a Francouz Le Verrier polohu neznámé planety, která byla posléze poblíž předpovězené pozice skutečně objevena (objev nakonec učiněn na berlínské hvězdárně roku 1846).
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety Jupiter, Mars a Saturn
  • Měsíc a Saturn (zákryt na jižní polokouli)
  • Výročí: JPL

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, John Coach Adams


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »