Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2019

23. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 5. června 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 3. 6. do 9. 6. 2019. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Mars je vidět večer už jen velmi nízko nad severozápadem a bude se k němu ještě blížit relativně jasný Merkur. Jupiter je vidět celou noc a nad ránem je nízko i Saturn. Dvojpřechod Ganymedu a Io nastane ve středu 5. června nad ránem. Slunce je velmi málo aktivní, možná se to v týdnu změní. Sojuz prokázal, že start za bouřky zvládá a uspěla i raketa Proton. Před 200 lety se narodil John Adams, který se snažil předpovědět polohu neznámé planety (Neptunu).

Obloha

Měsíc bude v novu 3. června ve 12:02 a bude dorůstat do první čtvrti, která nastane v pondělí 10. června v 7:59 SELČ. Vzhledem k nízké deklinaci bude téměř nepozorovatelný. Vidět by mohl být z počátku týdne kolem východu Slunce.

Planety:
Mars (1,8 mag) už je večer jen nízko nad severozápadem. Nyní se k němu bude úhlově od Slunce blížit Merkur (cca −0,5 mag). Je možné jej zkusit vyhledat před západem Slunce na denní obloze, nebo triedrem za soumraku. Jupiter (−2,6 mag) je vidět celou noc. Nad ránem je nízko nad jihem Saturn (0,2 mag).
Ve středu 5. června přechází měsíce Ganymed a Io s jejich stíny. Stín Ganymedu od 1:34 do 3:54, měsíc Ganymed přechází od 2:12, stín Io od 2:29 do 4:41 a měsíc Io od 2:38 do 4:49 SELČ.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Možná se něco změní s příchodem aktivní oblasti z odvrácené polokoule. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Rusko 27. května úspěšně vypustilo z Plesecku družici Glonass-M pomocí rakety Sojuz 2-1b. Při vzletu, podle tohoto záběru, do rakety udeřil blesk. Úspěšný byl i start rakety Proton-M s družicí Yamal 601.

Ačkoli statický zážeh soukromé rakety Omega proběhl úspěšně, ke konci se začala tavit tryska.

Oleg Kononěnko a Alexej Ovčinin provedli 29. května poměrně mediálně sledovaný výstup z kosmické stanice.

Podle Kosmonautix.cz a dalších zdrojů je možné, že projekt Stratolaunch skončí dříve, než začal. Poté, co zemřel zakladatel Paul Alan, je problém s financováním a popoháněním projektu dopředu. Podařilo se však dokončit největší letadlo světa, které mělo k vynášení nákladů sloužit.

V tomto týdnu se očekává odpojení Dragonu od ISS a jeho přistání v Tichém oceánu (3. června). Dále 5. 6. má z lodi ve Žlutém moři odstartovat raketa CZ-11 WEY s družicemi Jilin-1, CAS-6 aj.

Výročí

5. června 1819 (200 let) se narodil anglický matematik a astronom John Coach Adams. Známý je díky příběhu předpovězení polohy tehdy neznámé planety Neptun. Když byl totiž koncem 18. století objeven Uran, z jeho poloh bylo patrné, že není přesně tam, kde má být. Z gravitačního působení neznámého tělesa se snažili o předpověď polohy neznámé planety Angličan Adams a Francouz Le Verrier. Právě předpověď Le Verriera byla nakonec natolik přesná, že na jejím základě planetu snadno vyhledali poblíž předpovězené pozice na berlínské hvězdárně roku 1846.

Výhled na příští týden 

  • Jupiter v opozici

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: John Coach Adams, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »