Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2012

24. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 13. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 13. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 11. 6. do 17. 6.

Měsíc po první čtvrti je ve fázi blížícího se novu. Večer je nejlépe vidět planeta Saturn. Přelety stanice ISS jsou viditelné především před půlnocí. Nastává období NLC.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pondělí v poslední čtvrti. Zmenšující se srpek bude koncem týdne k vidění ráno za svítání. V neděli bude nejblíže Jupiteru - asi 2,5 stupně. Na začátku občanského soumraku však najdeme tělesa pouze 2 až 3 stupně nad obzorem. Pondělí 18. června pak chystá východ Venuše a Měsíce, nebo možná příležitost pro denní pozorování...

Jupiter a Měsíc na ranní obloze 17. června 2012
Jupiter a Měsíc na ranní obloze 17. června 2012
Planety:

Merkur (-0,7 až -0,2 mag) je tento týden již poměrně daleko úhlově od Slunce. Není sice tak vysoko nad obzorem, ale jeho jasnost by pro pozorování s triedrem měla pohodlně stačit a při průzračném počasí bývá vidět i okem. Pozorovací čas bude optimální někdy kolem 21:45 SELČ.
Mars (0,7 mag) v souhvězdí Lva je už příliš daleko od nás na nějaké úžasné pozorování čepičky či tmavých oblastí, ale pořád se dá za klidného ovzduší něco vykoukat. U 7" velkého kotoučku by měla být dobře patrná asi 90% fáze (kotouček není přesně kulatý).
Saturn (0,6 mag) v Panně nad hvězdou Spica je večer asi 30° vysoko na jihozápadě. Pro toto období je to ideálně viditelná planeta.
Jupiter (-2 mag) je možné obtížně spatřit ráno na východě. Uvádíme jej zatím jen pro úplnost v souvislosti s jeho nedělním setkáním s Měsícem.

Slunce je nadále pokryto několika oblastmi slunečních skvrn. Také aktivita je středně vysoká včetně erupce třídy M v neděli. Další vývoj slunečních skvrn sledujte online na snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme spatřit nezvykle v průběhu celé noci. Je to dáno tím, že Slunce už neklesá tak nízko pod obzor a ranní přelety se tak postupně překlápí v přelety večerní. Výhodnější přelety jsou nyní ty před půlnocí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Čína chystá start rakety Dlouhý pochod CZ-2F s lidskou posádkou ke kosmické stanici Tiangong-1 (Nebeský palác). Start je plánován na 16. červen.
     
  • 13. června je plánovaný start rakety Pegasus XL, která startuje z podvěsu pod letadlem. Raketa vynese vesmírný dalekohled NASA NuSTAR. Start se uskuteční z atolu Kwajalein, který je součástí Marshallových ostrovů v západní části Tichého oceánu poblíž rovníku.
     
  • Družice Intelsat 19 vypuštěná 1. června z oceánské základny Sea Launch má poškozený solární panel, který se nepodařilo vyklopit. Podobný problém měla i družice Telstar 14/Estrela do Sul 1 vypuštěná stejnou raketou ze stejné základny v roce 2004. Zajímavé rovněž je, že také náhradní družice Telstar 14R/Estrela do Sul 2 měla poškozený solární panel, ačkoli ta byla vypuštěna z Bajkonuru raketou Proton.
     

Výročí:

  • 12. června 1967 (45 let) odstartovala k Venuši sonda Veněra 4. V říjnu téhož roku úspěšně vysílala data o atmosféře Venuše, než byla velkým tlakem zničena asi 25 km nad povrchem.
     
  • 14. června 1967 (45 let) odstartovala k Venuši sonda Mariner 5. Byla postavena jako záloha Marineru 4, který ovšem uspěl při svém letu k Marsu. Mariner 5 byl proto upraven (zmenšeny solární panely, přidána tepelná ochrana, odstraněna kamera) a letěl k Venuši. Při průletu kolem planety v říjnu téhož roku ověřil měření Veněry 4 o tom, že atmosféra je hodně horká a hustší, než se čekalo.
     
  • 15. června 2011 (1 rok) nastalo 5. nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Prohlédněte si fotogalerii.
     
  • 16. června 1977 (35 let) zemřel německý a po válce americký raketový konstruktér Wernher von Braun. Pro Hitlera zkonstruoval útočné rakety V1 a V2. Na základě těcto prací poté, co se vzdal američanům, vyvinul rakety, které vynesly první americkou družici, astronauta i obří raketu Saturn V, která donesla Apollo na povrch Měsíce.
     

Výhled na příští týden:

  • letní slunovrat
  • plánovaný start MSG-3

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »