Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2014

24. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 11. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 11. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 9. 6. do 15. 6.

Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter se po setmění kloní k západu. Nejlépe je vidět Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila. Pokračují pozdně večerní přelety stanice ISS. Začíná sezóna nočních svítících oblak.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pátek 13. června. V úterý 10. 6. prochází Měsíc jen 1,5° jižně od Saturnu. Zákryt bude viditelný například z jižní Afriky.

Planety:
Jupiter (−1,8 mag) se večer chýlí k severozápadnímu obzoru.
Mars (−0,2 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Saturn (0,3 mag) vrcholí ve Vahách nad jihem.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce se zvýšila. S nástupem víkendu se objevilo mnoho nových skvrnek v nejméně dvou významných aktivních oblastech. Oblasti se skvrnami se vyskytují poblíž středu Slunce a pokud se jejich magnetické pole bude nadále komplikovat, lze očekávat i silnější erupce. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní nastávají po celou krátkou noc. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Začala sezóna tzv. nočních svítících oblak (NLC). Znamená to, že večer kolem 22:30 nebo ráno kolem 3:30 by mohla být viditelná tato stříbřitá oblaka se zajímavými strukturami. Oblaka se nachází ve velkých výškách kolem 80 km, proto jsou osvětlena Sluncem, ačkoli níže položená oblaka jsou tmavá a na obloze vidíme hvězdy.

Kosmonautika:

  • Dalekohled Kepler bude pokračovat v hledání exoplanet. Mise K2 potrvá dva roky do roku 2016. Dalekohled bude nyní stabilizován jen dvěma setrvačníky, proto bude mířit během roku postupně na devět zvolených polí podél ekliptiky (zdánlivé dráhy Slunce na obloze). Dalekohled během předchozí čtyřleté mise sbíral data o jasu na 150 tisíc hvězd v souhvězdí Labutě a Lyry. Vědci nasbíraná data stále zpracovávají a objevili zde na 1000 exoplanet (a až 3800 kandidátů). Kepler umí najít exoplanety, které přechází přes kotouč vzdálené hvězdy, čímž na chvíli nepatrně poklesne její jas. Z dosud známých dat se ukázalo, že není problém nalézt Zemi podobné planety v obyvatelných zónách kolem jiných hvězd.
     
  • O tom, jak pokračuje vývoj lodi Orion, rakety SLS a dalšího příslušenství, jsme se mohli v týdnu dočíst v článku Nová éra se blíží na kosmonautix.cz.
     

Výhled na příští týden:

  • Letní slunovrat
  • Večerní planety, kometa PanSTARRS
  • Antares/Cygnus k ISS
  • Výročí: William Lassell

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »