Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2014

24. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 11. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 11. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 9. 6. do 15. 6.

Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter se po setmění kloní k západu. Nejlépe je vidět Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila. Pokračují pozdně večerní přelety stanice ISS. Začíná sezóna nočních svítících oblak.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pátek 13. června. V úterý 10. 6. prochází Měsíc jen 1,5° jižně od Saturnu. Zákryt bude viditelný například z jižní Afriky.

Planety:
Jupiter (−1,8 mag) se večer chýlí k severozápadnímu obzoru.
Mars (−0,2 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Saturn (0,3 mag) vrcholí ve Vahách nad jihem.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce se zvýšila. S nástupem víkendu se objevilo mnoho nových skvrnek v nejméně dvou významných aktivních oblastech. Oblasti se skvrnami se vyskytují poblíž středu Slunce a pokud se jejich magnetické pole bude nadále komplikovat, lze očekávat i silnější erupce. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní nastávají po celou krátkou noc. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Začala sezóna tzv. nočních svítících oblak (NLC). Znamená to, že večer kolem 22:30 nebo ráno kolem 3:30 by mohla být viditelná tato stříbřitá oblaka se zajímavými strukturami. Oblaka se nachází ve velkých výškách kolem 80 km, proto jsou osvětlena Sluncem, ačkoli níže položená oblaka jsou tmavá a na obloze vidíme hvězdy.

Kosmonautika:

  • Dalekohled Kepler bude pokračovat v hledání exoplanet. Mise K2 potrvá dva roky do roku 2016. Dalekohled bude nyní stabilizován jen dvěma setrvačníky, proto bude mířit během roku postupně na devět zvolených polí podél ekliptiky (zdánlivé dráhy Slunce na obloze). Dalekohled během předchozí čtyřleté mise sbíral data o jasu na 150 tisíc hvězd v souhvězdí Labutě a Lyry. Vědci nasbíraná data stále zpracovávají a objevili zde na 1000 exoplanet (a až 3800 kandidátů). Kepler umí najít exoplanety, které přechází přes kotouč vzdálené hvězdy, čímž na chvíli nepatrně poklesne její jas. Z dosud známých dat se ukázalo, že není problém nalézt Zemi podobné planety v obyvatelných zónách kolem jiných hvězd.
     
  • O tom, jak pokračuje vývoj lodi Orion, rakety SLS a dalšího příslušenství, jsme se mohli v týdnu dočíst v článku Nová éra se blíží na kosmonautix.cz.
     

Výhled na příští týden:

  • Letní slunovrat
  • Večerní planety, kometa PanSTARRS
  • Antares/Cygnus k ISS
  • Výročí: William Lassell

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »