Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2014

24. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 11. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 11. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 9. 6. do 15. 6.

Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter se po setmění kloní k západu. Nejlépe je vidět Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila. Pokračují pozdně večerní přelety stanice ISS. Začíná sezóna nočních svítících oblak.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pátek 13. června. V úterý 10. 6. prochází Měsíc jen 1,5° jižně od Saturnu. Zákryt bude viditelný například z jižní Afriky.

Planety:
Jupiter (−1,8 mag) se večer chýlí k severozápadnímu obzoru.
Mars (−0,2 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Saturn (0,3 mag) vrcholí ve Vahách nad jihem.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce se zvýšila. S nástupem víkendu se objevilo mnoho nových skvrnek v nejméně dvou významných aktivních oblastech. Oblasti se skvrnami se vyskytují poblíž středu Slunce a pokud se jejich magnetické pole bude nadále komplikovat, lze očekávat i silnější erupce. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní nastávají po celou krátkou noc. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Začala sezóna tzv. nočních svítících oblak (NLC). Znamená to, že večer kolem 22:30 nebo ráno kolem 3:30 by mohla být viditelná tato stříbřitá oblaka se zajímavými strukturami. Oblaka se nachází ve velkých výškách kolem 80 km, proto jsou osvětlena Sluncem, ačkoli níže položená oblaka jsou tmavá a na obloze vidíme hvězdy.

Kosmonautika:

  • Dalekohled Kepler bude pokračovat v hledání exoplanet. Mise K2 potrvá dva roky do roku 2016. Dalekohled bude nyní stabilizován jen dvěma setrvačníky, proto bude mířit během roku postupně na devět zvolených polí podél ekliptiky (zdánlivé dráhy Slunce na obloze). Dalekohled během předchozí čtyřleté mise sbíral data o jasu na 150 tisíc hvězd v souhvězdí Labutě a Lyry. Vědci nasbíraná data stále zpracovávají a objevili zde na 1000 exoplanet (a až 3800 kandidátů). Kepler umí najít exoplanety, které přechází přes kotouč vzdálené hvězdy, čímž na chvíli nepatrně poklesne její jas. Z dosud známých dat se ukázalo, že není problém nalézt Zemi podobné planety v obyvatelných zónách kolem jiných hvězd.
     
  • O tom, jak pokračuje vývoj lodi Orion, rakety SLS a dalšího příslušenství, jsme se mohli v týdnu dočíst v článku Nová éra se blíží na kosmonautix.cz.
     

Výhled na příští týden:

  • Letní slunovrat
  • Večerní planety, kometa PanSTARRS
  • Antares/Cygnus k ISS
  • Výročí: William Lassell

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »