Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2016

24. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 15. června 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2016. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Večer klesá stále níže Jupiter, v noci jsou vidět Saturn a Mars. Slunce je klidné, ale konečně se objevily skvrny. Vyhlížet můžeme případný výskyt nočních svítících oblak.

Obloha

Měsíc bude v úplňku až v pondělí 20. června ve 13:02 SELČ. V úterý 14. června prochází kolem hvězdy Spica v Panně, od čtvrtka 16. 6. se začne přibližovat Marsu a Saturnu ve Váhách a Štíru. Nejbližší setkání proběhne v sobotu 18. června, kdy bude jen 3° od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–1,9 mag) je vidět nejlépe hned od soumraku. V tabulce ještě přidáváme úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS).
Mars (–1,7 mag) a Saturn (0,1 mag) jsou jako dvě výrazné hvězdy vidět celou noc, přičemž vrcholí nad jihem o půlnoci.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nízko nad východem už se objevuje také Uran (5,9 mag) v Rybách.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 6. 21:30   13. 6. Europa zatmění konec 21:22
15. 6. 23:10   16. 6. Io přechod měsíce zač. 22:23
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale opět se vynořily nějaké skvrny. Jedna aktivní oblast se objevila na západní části disku a pomalu mizí, druhá se naopak v sobotu vynořila a u východního okraje disku navíc vylezla celkem velká skvrna. Ta je v aktivní oblasti 2553 a jedná se o tu samou, která byla vidět o otočku dříve jako 2546 (ale ne ta velká okem viditelná skvrna 2529 alias 2542 viditelná při přechodu Merkuru). Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka nejsou jev astronomický, ale pozorovatelé soumrakové a noční oblohy je asi vídají nejčastěji a proto na ně upozorňujeme i letos. Více k tomuto jevu najdete v samostatném článku.

Kosmonautika

  • Uplynulý týden proběhlo několik zajímavých startů raket. Proton-M vynesl ve čtvrtek telekomunikační geostacionární družici, ale neoběšlo se to zcela bez problémů, které zachránil urychlovací stupeň Briz-M.
    Další start obstarala těžkotonážní raketa Delta IV Heavy, které se to povedlo ale až na druhý pokus, protože čtvrteční noční start překazilo počasí. Na oběžnou dráhu se dostal velký vojenský satelit NROL-37, což by měla být radarová družice, schopná snímat telemetrii raket pomocí snad až 100 metrů veliké antény.
    Třetí start měl proběhnout v neděli navečer v Číně prostřednictvím rakety CZ-3C s další navigační družicí Beidou. 
  • Také další týden nabízí zajímavé starty. SpaceX by měla vypustit další Falcon 9 s geostacionární družicí Eutelsat. Start je zatím v plánu 15. června v 16:29 SELČ. Z Francouzské Guayány potom poletí Ariane 5 ECA s dvěma telekomunikačními družicemi. Start je v plánu 16. 6. ve 22:30 středoevropského letního času.
  • Zkušební mise LISA Pathfinder si vede dobře. I taková informace nás potěšila v minulém týdnu.
  • Nafukovací modul BEAM nebude navštěvován příliš často, ale svou první inspekci už má za sebou.

Výročí

  • 13. června 1831 (185 let) se narodil významný fyzik a matematik James Clerk Maxwell. Jeho přínos fyzikálním poznatkům je na úrovni Newtona či Einsteina. Dokázal teoreticky popsat elektromagnetické vlnění. Dokázal, že elektřina, magnetismus a dokonce i světlo jsou projevem jednoho přírodního jevu – elektromagnetického pole. Zabýval se i teorií pohybu částic plynů a tyto objevy dohromady pomohly v rozvoji fyzikálních teorií 20. století, kterými jsou speciální relativita a kvantová fyzika. Mimo jiné přinesl také poznatky o skládání světel a tím položil základy barevné fotografie. Podrobněji o tomto třetím velikánovi fyziky čtěte česky nebo anglicky.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Saljut 5
  • Výročí: Fred Hoyle

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: James Clerk Maxwell


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »