Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2016

24. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 15. června 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2016. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Večer klesá stále níže Jupiter, v noci jsou vidět Saturn a Mars. Slunce je klidné, ale konečně se objevily skvrny. Vyhlížet můžeme případný výskyt nočních svítících oblak.

Obloha

Měsíc bude v úplňku až v pondělí 20. června ve 13:02 SELČ. V úterý 14. června prochází kolem hvězdy Spica v Panně, od čtvrtka 16. 6. se začne přibližovat Marsu a Saturnu ve Váhách a Štíru. Nejbližší setkání proběhne v sobotu 18. června, kdy bude jen 3° od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–1,9 mag) je vidět nejlépe hned od soumraku. V tabulce ještě přidáváme úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS).
Mars (–1,7 mag) a Saturn (0,1 mag) jsou jako dvě výrazné hvězdy vidět celou noc, přičemž vrcholí nad jihem o půlnoci.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nízko nad východem už se objevuje také Uran (5,9 mag) v Rybách.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 6. 21:30   13. 6. Europa zatmění konec 21:22
15. 6. 23:10   16. 6. Io přechod měsíce zač. 22:23
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale opět se vynořily nějaké skvrny. Jedna aktivní oblast se objevila na západní části disku a pomalu mizí, druhá se naopak v sobotu vynořila a u východního okraje disku navíc vylezla celkem velká skvrna. Ta je v aktivní oblasti 2553 a jedná se o tu samou, která byla vidět o otočku dříve jako 2546 (ale ne ta velká okem viditelná skvrna 2529 alias 2542 viditelná při přechodu Merkuru). Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka nejsou jev astronomický, ale pozorovatelé soumrakové a noční oblohy je asi vídají nejčastěji a proto na ně upozorňujeme i letos. Více k tomuto jevu najdete v samostatném článku.

Kosmonautika

  • Uplynulý týden proběhlo několik zajímavých startů raket. Proton-M vynesl ve čtvrtek telekomunikační geostacionární družici, ale neoběšlo se to zcela bez problémů, které zachránil urychlovací stupeň Briz-M.
    Další start obstarala těžkotonážní raketa Delta IV Heavy, které se to povedlo ale až na druhý pokus, protože čtvrteční noční start překazilo počasí. Na oběžnou dráhu se dostal velký vojenský satelit NROL-37, což by měla být radarová družice, schopná snímat telemetrii raket pomocí snad až 100 metrů veliké antény.
    Třetí start měl proběhnout v neděli navečer v Číně prostřednictvím rakety CZ-3C s další navigační družicí Beidou. 
  • Také další týden nabízí zajímavé starty. SpaceX by měla vypustit další Falcon 9 s geostacionární družicí Eutelsat. Start je zatím v plánu 15. června v 16:29 SELČ. Z Francouzské Guayány potom poletí Ariane 5 ECA s dvěma telekomunikačními družicemi. Start je v plánu 16. 6. ve 22:30 středoevropského letního času.
  • Zkušební mise LISA Pathfinder si vede dobře. I taková informace nás potěšila v minulém týdnu.
  • Nafukovací modul BEAM nebude navštěvován příliš často, ale svou první inspekci už má za sebou.

Výročí

  • 13. června 1831 (185 let) se narodil významný fyzik a matematik James Clerk Maxwell. Jeho přínos fyzikálním poznatkům je na úrovni Newtona či Einsteina. Dokázal teoreticky popsat elektromagnetické vlnění. Dokázal, že elektřina, magnetismus a dokonce i světlo jsou projevem jednoho přírodního jevu – elektromagnetického pole. Zabýval se i teorií pohybu částic plynů a tyto objevy dohromady pomohly v rozvoji fyzikálních teorií 20. století, kterými jsou speciální relativita a kvantová fyzika. Mimo jiné přinesl také poznatky o skládání světel a tím položil základy barevné fotografie. Podrobněji o tomto třetím velikánovi fyziky čtěte česky nebo anglicky.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Saljut 5
  • Výročí: Fred Hoyle

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: James Clerk Maxwell


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »