Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2016

24. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 15. června 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2016. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Večer klesá stále níže Jupiter, v noci jsou vidět Saturn a Mars. Slunce je klidné, ale konečně se objevily skvrny. Vyhlížet můžeme případný výskyt nočních svítících oblak.

Obloha

Měsíc bude v úplňku až v pondělí 20. června ve 13:02 SELČ. V úterý 14. června prochází kolem hvězdy Spica v Panně, od čtvrtka 16. 6. se začne přibližovat Marsu a Saturnu ve Váhách a Štíru. Nejbližší setkání proběhne v sobotu 18. června, kdy bude jen 3° od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–1,9 mag) je vidět nejlépe hned od soumraku. V tabulce ještě přidáváme úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS).
Mars (–1,7 mag) a Saturn (0,1 mag) jsou jako dvě výrazné hvězdy vidět celou noc, přičemž vrcholí nad jihem o půlnoci.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nízko nad východem už se objevuje také Uran (5,9 mag) v Rybách.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 6. 21:30   13. 6. Europa zatmění konec 21:22
15. 6. 23:10   16. 6. Io přechod měsíce zač. 22:23
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale opět se vynořily nějaké skvrny. Jedna aktivní oblast se objevila na západní části disku a pomalu mizí, druhá se naopak v sobotu vynořila a u východního okraje disku navíc vylezla celkem velká skvrna. Ta je v aktivní oblasti 2553 a jedná se o tu samou, která byla vidět o otočku dříve jako 2546 (ale ne ta velká okem viditelná skvrna 2529 alias 2542 viditelná při přechodu Merkuru). Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka nejsou jev astronomický, ale pozorovatelé soumrakové a noční oblohy je asi vídají nejčastěji a proto na ně upozorňujeme i letos. Více k tomuto jevu najdete v samostatném článku.

Kosmonautika

  • Uplynulý týden proběhlo několik zajímavých startů raket. Proton-M vynesl ve čtvrtek telekomunikační geostacionární družici, ale neoběšlo se to zcela bez problémů, které zachránil urychlovací stupeň Briz-M.
    Další start obstarala těžkotonážní raketa Delta IV Heavy, které se to povedlo ale až na druhý pokus, protože čtvrteční noční start překazilo počasí. Na oběžnou dráhu se dostal velký vojenský satelit NROL-37, což by měla být radarová družice, schopná snímat telemetrii raket pomocí snad až 100 metrů veliké antény.
    Třetí start měl proběhnout v neděli navečer v Číně prostřednictvím rakety CZ-3C s další navigační družicí Beidou. 
  • Také další týden nabízí zajímavé starty. SpaceX by měla vypustit další Falcon 9 s geostacionární družicí Eutelsat. Start je zatím v plánu 15. června v 16:29 SELČ. Z Francouzské Guayány potom poletí Ariane 5 ECA s dvěma telekomunikačními družicemi. Start je v plánu 16. 6. ve 22:30 středoevropského letního času.
  • Zkušební mise LISA Pathfinder si vede dobře. I taková informace nás potěšila v minulém týdnu.
  • Nafukovací modul BEAM nebude navštěvován příliš často, ale svou první inspekci už má za sebou.

Výročí

  • 13. června 1831 (185 let) se narodil významný fyzik a matematik James Clerk Maxwell. Jeho přínos fyzikálním poznatkům je na úrovni Newtona či Einsteina. Dokázal teoreticky popsat elektromagnetické vlnění. Dokázal, že elektřina, magnetismus a dokonce i světlo jsou projevem jednoho přírodního jevu – elektromagnetického pole. Zabýval se i teorií pohybu částic plynů a tyto objevy dohromady pomohly v rozvoji fyzikálních teorií 20. století, kterými jsou speciální relativita a kvantová fyzika. Mimo jiné přinesl také poznatky o skládání světel a tím položil základy barevné fotografie. Podrobněji o tomto třetím velikánovi fyziky čtěte česky nebo anglicky.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Saljut 5
  • Výročí: Fred Hoyle

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: James Clerk Maxwell


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »