Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2018

25. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 20. června 2018 ve 23:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše prochází těsně kolem Jesliček a je večer nad severozápadem. Jupiter je večer nad jihem, Saturn se objevuje před půlnocí a Mars v druhé polovině noci. K asteroidu Ryugu přilétá sonda Hayabusa 2. Opportunity má problém s prachovou bouří. Před 40 lety objevil Jim Christy měsíc Pluta, později nazvaný Charon.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 20. června ve 12:51 SELČ. V neděli 24. června po 20. hodině se za neosvětlenou stranu Měsíce schová hvězda gama Librae. Výstup zpoza osvětlené strany se odehraje zhruba ve 21 hodin letního času. Měsíc však bude relativně nízko a Slunce bude zapadat až při konci úkazu, takže nejde o lehké pozorování.

Planety:
Venuše (−4 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad severozápadním obzorem. V těchto dnech mine Jesličky, tedy otevřenou hvězdokupu M 44 v Rakovi. Nejblíže bude 19. a 20. června, kdy bude od hvězdokupy půl stupně.
Jupiter (−2,4 mag) je nyní večer nad jihem. Saturn (0 mag) je vidět od soumraku do svítání. Do opozice se dostane 27. června. Mars (−1,8 mag) je viditelný v druhé polovině noci. Má už velký kotouček, ale moc detailů nečekejme, kvůli malé výšce a prachové bouři, co ohrozila i Opportunity.
Úkazy Jupiterových měsíců: 17. června od 21:02 do 23:10 SELČ přechází Io a jeho stín (21:53 – 0:02). 18. června přechází stín Ganymedu (23:00 – 0:43). 22. června ve 22:07 začíná zákryt Europy.  
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 19. června ve 2:20 a 22:10, 21. června ve 23:50 a 24. června v 1:30.

Aktivita Slunce je nízká a ani skvrny se na povrchu nevyskytly. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka se nad Evropou objevila. Jejich fotografie jsou např. v galerii Spaceweather.com a na webu ukazy.astro.cz. Vyhlížejte proto za jasných večerů a svítání severozápadní či severovýchodní obzor.

Kosmonautika

Sonda Hayabusa 2 je už méně než 300 km od planetky Ryugu a pozvolna (v podstatě rychlostí lidské chůze) se přibližuje. Začínají být vidět první detaily na povrchu. Sledujte aktualizovaný článek Kosmonautixu.

S napětím budeme sledovat, jak se vyvine osud vozítka Opportunity na povrchu Marsu. Zasáhla jej rozsáhlá prachová bouře. Prakticky ze dne na den zde došlo k výraznému poklesu slunečního svitu, skoro se dá říct, že ze dne se stala noc. Vozítko závislé na solárních panelech proto pouze zkouší, zda se situace zlepšila a technici věří, že baterie vydrží, než bude moci být dobita.

Rusové úspěšně vypustili raketu Sojuz 2-1b s družicí navigačního systému GLONASS.

Zajímavý pohled na Zemi od Měsíce poslala retranslační sonda mise Chang’e 4.

Rozrůst se má i čínský navigační systém. 20. června je v plánu start rakety CZ-3B se dvěma navigačními družicemi Beidou.

Na Novém Zélandu se ke startu chystá raketa Electron. Přesný den startu je zatím neznámý.

Výročí

18. června 1983 (35 let) odstartovala do vesmíru první Američanka Sally Rideová (třetí žena po Těreškovové a Savické). Bylo to na palubě raketoplánu Challenger (let STS-7). Jednalo se tedy celkově o sedmý let raketoplánu, z toho druhý start Challengeru. Poprvé navíc letělo do vesmíru 5 astronautů najednou. Kromě vypuštění dvou družic se posádka věnovala manipulaci, vypouštění a zachycování družice SPAS-01 pomocí robotické paže, na jejímž vývoji se Sally Rideová také podílela.

21. června 1863 (155 let) se narodil německý astronom a průkopník astrofotografie Max Wolf. Zajímavostí je, že již v 21 letech objevil kometu 14P/Wolf. Podle všeho z observatoře, kterou mu zbudoval jeho otec doma na zahradě. Jeho život je spojen s městem Heidelberg. Vystudoval zde, učil astronomii na zdejší univerzitě a poté byl 30 let ředitelem zdejší hvězdárny. Byl velkým přítelem Edwarda Barnarda, známého astrofotgrafa. S dalekohledem, určeným nejprve na objevy asteroidů pomocí fotografie, nakonec určoval vlastní pohyby hvězd. Katalog těchto hvězd vydal v roce 1919. Mezi nimi byla i hvězda Wolf 359, identifikovaná jako velmi malá hvězda, červený trpaslík, ležící jen necelých 8 světelných roků od Slunce. Patří tedy mezi nejbližší hvězdy. Fotografická metoda objevování asteroidů byla velmi úspěšná. Za svůj život objevil více než 200 planetek, z nichž např. 588 Achilles byl první Trojan na dráze Jupiteru.

22. června 1978 (40 let) si na fotografiích Pluta všiml Jim Christy malého výstupku, který považoval za měsíc Pluta, později nazvaný Charon. Snímky byly pořízeny přes 61cm dalekohled US Naval Observatory ve Flagstafu v Arizoně. Výstupek se objevoval v souhlasu s periodou rotace Pluta, což znamenalo, že měsíc má vázanou rotaci a zároveň bylo zřejmé, že je neobvykle velký (polovina rozměru tehdy nejvzdálenější planety). Průměr Pluta a Charona bylo možné změřit díky tomu, že v letech 1985 až 1990 procházela oběžná rovina těles dráhou Země, takže bylo možné sledovat zákryty těles. Později bylo možné vyfotografovat Pluto i Charon pomocí HST a změřit tak jejich průměr přímo.

Výhled na příští týden 

  • Kulová hvězdokupa M 54
  • Výročí: Sojuz 30, první Polák
  • Výročí: SEASAT
  • Výročí: Georg E. Hale
  • Výročí: Tunguzská katastrofa
  • Výročí: MIMOSA

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sally Ride, Max Wolf, Charon, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »