Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2011

26. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 29. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 29. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2011.

Týden začne blízkým průletem malého asteroidu. Měsíc je kolem novu. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Jupiter je viditelný brzy ráno. ISS začíná přelety přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v novu 1. července. Částečné zatmění Slunce nastává vodách Indického oceánu u Antarktidy.

Planety viditelné okem: večer nad jihozápadem je stále viditelný Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Nedaleko něj ještě svítí Porrima - gamma Virginis (= ta slabší hvězda).
Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana je viditelný ráno nad východem. Prohlédnout si na něm můžete oba rovníkové pásy, jak dokazují kvalitní snímky Michala Vajdy z posledního týdne.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno pod Plejádami, ale na začátku občanského soumraku bude obtížně viditelný v pouhých pěti stupních nad obzorem.

Průlet asteroidu 2011MD objeveného projektem LINEAR bude hlavní událostí začátku týdne. Podle jasnosti je jeho velikost odhadována na 5 až 20 metrů. Potože se přiblíží jen na vzdálenost 12 tisíc km, dojde k výrazné změně jeho dráhy. V pondělí v 18:45 našeho času prolétne nad jižním Atlantikem v menší výšce, než obíhají geostacionární družice. V té chvíli bude od nás asi 22 tisíc kilometrů. Pokud bychom jej chtěli spatřit nebo vyfotografovat, musíme počítat se zachycením rychle se pohybujícího objektu asi 16. hvězdné velikosti. V druhé polovině noci na úterý bude někde mezi galaxií M 33 a hvězdou Mirach z Andromedy. Těsně nad galaxií prolétá v době, kdy je u nás jen asi 10° nad obzorem, ale ani později nebude příliš vysoko, jen do 30°. Není to tedy příliš výhodné, ačkoli bude v té době jen 90 tisíc kilometrů od nás. Prohlédnout si můžete diagramy průletu při pohledu kolmo na rovinu zemské dráhy, při pohledu v rovině ekliptiky a nebo si vygenerujte efemeridu.

Aktivita Slunce klesla. Je otázkou, zda se na Slunci v příštích dnech vůbec budou vyskytovat nějaké větší skvrny. Ověřit si to můžete sami na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka se nám stále vyhýbají. Nyní bude chvíli jasno, tak se nezapomeňte po 22. nebo před 3. hodinou ranní dívat k severu, zda tam není něco podezřelého. Oblaka se mohou vyskytnout naprosto nečekaně. Podrobněji o tomto jevu si přečtěte v samostatném článku.

Přelety ISS ve večerních hodinách končí. Upozorním jen, že přelet v úterý kolem půl desáté večer nastává sice těsně po západu Slunce, ale pokud se vám v tomto okamžiku podaří najít ISS třeba jen triedrem, bude možné díky světlé obloze lépe pozorovat detaily. Už při zvětšení 10x se bude jevit jako různotvarý flek a při použití triedru 15x70 jsem již pozoroval zřetelně tvar H, který tvoří panely a jejich spojnice. Důležité je i upozornění, že začíná období přeletů ISS přes Slunce. Např. v sobotu nastanou dva přelety viditelné z jednoho místa nedaleko Žiliny. To, zda prochází pás tranzitu přes vás, si zjistíte na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • K planetce Vesta se blíží sonda Dawn. Aktuální pozici a rychlost si můžete zkontrolovat na obrázku. Nejnovější snímky planetky dorazily 20. června a ukázaly nové detaily. Ačkoli to nemá žádný vědecký význam, je pěkné sledovat, jak se snímků vždy chopí amatéři a vydolují z nich další podrobnosti.
  • Konec června přinese starty dvou vojenských družic. 27. 6. z Plesecku startuje Sojuz-U s družicí typu Kobalt-M a 29. 6. z Wallops raketa Minotaur-1 s družicí ORS Sat-1.
  • 1. července má ESA v plánu vypustit raketu Ariane 5-ECA z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Vynese dvě geostacionární družice ASTRA-1N a BSAT-3c. Start můžete sledovat na webu ESA.
  • 2. 7. má ze Šríharikoty v Indii odstartovat raketa PSLV-HP s geostacionární družicí GSAT-12.

Výročí

  • 28. června 1911 (100 let) spadly na Zemi úlomky meteoritu Nakhla. Název pochází z oblasti pádu meteoritů v Egyptě, v deltě řeky Nil. Před jejich dopadem byly zaznamenány zvukové projevy v podobě detonace. Meteority jsou prototypem nakhlitů - podskupiny SNC meteoritů, které podle vědců pochází z Marsu.
  • 30. červen 1971 (40 let) přináší smutné výročí přistání lodi Sojuz 11 s třemi kosmonauty - Dobrovolským, Volkovem a Pacajevem. V důsledku poklesu tlaku v kabině během přistávání se posádka udusila.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sojuz 11, Meteorit Nakhla


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »