26. vesmírný týden 2013

Obloha:

Měsíc bude v neděli 30. června v poslední čtvrti.

Planety:
Večer lze pozorovat Venuši (-3,9 mag) velmi nízko na severozápadě. Na jihozápadní oblohu se přesunul Saturn (0,5 mag), který je v Panně 12° od hvězdy Spica. Jupiter je úhlově blízko Slunci viditelný v korónografu SOHO: LASCO C3.

Aktivita Slunce je nevyrovnaná. Skvrny se vyskytují převážně na jižní polokouli a zde docházelo i k ojedinělým erupcím třídy M. Pokud by maximum výskytu skvrn na jižní polokouli přišlo po maximu výskytu na té severní, mohlo by maximum sluneční aktivity mít dva vrcholky, podobně jako ta minulá. Potom bychom ještě to nejlepší mohli očekávat. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) pokračuje. Minulý týden byl ovšem na výskyt NLC zatím nejchudší. V případě vyjasnění je vyhlížejte večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS probíhají ve dne. Nelze proto vyloučit přelety přes sluneční kotouč. Podrobněji si můžete přelety zjišťovat na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• Loď ShenZhou 10 se odpojí od čínské orbitální stanice Tiangong 1 a tříčlenná posádka přistane zpět na Zemi. Zajímavý přelet stanice a lodi zaznamenal známý francouzský lovec podobných úkazů Thierry Legault.
   

Výročí:

• 27. června 1978 (35 let) odstartovala družice SEASAT. Jednalo se o první satelit určený k výzkumu oceánů. Prohlížel si je pomocí radaru. Sledovala se výška vln, vítr a změny povrchu oceánů. Po 105 dnech však jeho činnost ukončil zkrat.
   
• 29. června 1868 (145 let) se narodil významný americký astronom Georg E. Hale. Za svůj život prošel několika známými observatořemi (například Yerkes, Mount Wilson nebo Palomar). Na Mt. Wilsonu spolu se Shapleyem a Hubblem položili základy moderní astronomie. Později byl po něm pojmenován velký pětimetrový dalekohled na Palomaru. Ten byl do postavení šestimetru na Kavkazu dlouhá léta největším na světě (a narozdíl od sovětského dobře fungoval a přinesl mnoho objevů).
   
• 30. června 1908 (105 let) se nad Sibiří událo něco, co zůstává i po sto letech trochu tajemnou událostí, která však nejspíš znamená dopad největší planetky v moderních dějinách lidstva. Tzv. tunguzská katastrofa by určitě znamenala velkou nepříjemnost, kdyby s velkým štěstím nesrovnala se zemí jen velké plochy lesa téměř neobydlené sibiřské tajgy. Důkazem budiž nedávná čeljabinská událost, kdy menší asteroid vybuch vysoko nad zemí. A to i zde bylo štěstím, že k explozi došlo relativně vysoko. Alespoň tak máme představu, co dopad takové planetky znamená.
   

Výhled na příští týden:

• Země nejdál od Slunce
• Výročí: Nozomi
• Výročí: Henrietta Leavittová
• Výročí: Lysithea (objev měsíčku)
• Výročí: start Opportunity

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.