26. vesmírný týden 2018

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 28. června v 6:53 SELČ. 27. června bude poblíž Saturnu. Na přelomu 28. a 29. června se bude nasouvat přes hvězdu 3,7 mag omikron Sagittarii.

Planety:
Venuše (−4,1 mag) je po západu Slunce nad severozápadním obzorem. O něco níže je dokonce Merkur (cca −0,2 mag), ale bude viditelný s obtížemi. Jupiter (−2,3 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0 mag) je vidět na jihovýchodě a 27. června bude v opozici se Sluncem. Mars (−2 mag) je viditelný v druhé polovině noci. Kotouček je poměrně jasný a velký, ale zastřený prachovou bouří.
Úkazy Jupiterových měsíců: 24. června přechází Io, měsíc 22:50 – 0:58, stín 23:48 – 1:57 (časy v SELČ). 25. června ve 23:00 začíná přechod Ganymedu (končí 0:41). Téhož večera, 25. 6. ve 23:07 končí zatmění Io. 30. června v 0:30 začíná zákryt Europy. 1. července večer přechází stín Europy, končí ve 23:08.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 24. června ve 21:20, 26. června ve 23:00, 29. června v 0:35 a 1. července ve 22:05.

Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu se vyskytly skvrny s mírně zvýšenou aktivitou. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka potěšila nejednoho pozorovatele. Vyskytla se opakovaně, nejprve 18. a poté ještě lépe 22. června. Fotografie najdete např. na webu ukazy.astro.cz. Vyhlížejte proto za jasných večerů a svítání stříbřitá oblaka nad severem, nejlépe asi hodinu po západu Slunce, nebo před jeho východem.

Opozice Saturnu
27. června je planeta s prstenci v opozici. V té chvíli se jeví prstence jasnější, než několik týdnů před nebo po opozici. Může za to opoziční efekt, kdy na prstenci nevznikají stíny od drobných částic a tak se jejich povrch jeví mimořádně jasný. Podobně můžeme i my v bodě naproti Slunci pozorovat kolem svého stínu zjasnění. Nejlépe je to patrné tam, kde se stíny jeví velmi tmavé, např. na fotografiích z Měsíce.

Kulová hvězdokupa M 54
Messier 54 je pěkná kulová hvězdokupa, nacházející se asi 87 tisíc světelných roků od nás. Patří mezi ty, které obsahují opravdu hodně hvězd a nebýt její malé výšky nad obzorem a velké vzdálenosti od nás, patřila by k nejhezčím, podobně, jako známá M 13. Vyhledává se snadno. Stačí si najít nejspodnější hvězdu tzv. čajové konvice ve Střelci, což je zeta Sagitarii a od ní už stačí jen poskočit kousek (asi 1,5°) doprava dolů.

Kosmonautika

Sonda Hayabusa 2 už je pouze několik desítek kilometrů od planetky Ryugu. Ukázalo se, že je to tvarem zajímavé těleso, je jakoby ze dvou stejných diamantů slepených k sobě. To je vysvětlováno jeho rychlou rotací, která snad byla později zpomalena tím, že přišel o svůj měsíc. Další informace na Kosmonautixu.

Kromě vozítka Opportunity, které se odmlčelo kvůli prachové bouři, už se zakalila atmosféra i v místě přistání Curiosity. Bouře už je skoro celoplanetární.

Ke startu se na Floridě připravuje raketa Falcon 9, která má vynést nákladní loď Dragon s nákladem k ISS. Statický zážeh už proběhl o víkendu. Start je v plánu 29. června v 11:42.

Výročí

27. června 1978 odstartoval v rámci programu Interkosmos druhý kosmonaut ze socialistického bloku. Stalo se tak při letu lodi Sojuz 30 a na palubě byl Polák Mirosław Hermaszewski a Rus Pjotr Klimuk. Společně navštívili orbitální stanici Saljut 6.

27. června 1978 (40 let) odstartovala družice SEASAT. Jednalo se o první satelit určený k výzkumu oceánů. Prohlížel si je pomocí radaru. Sledovala se výška vln, vítr a změny povrchu oceánů. Po 105 dnech však jeho činnost ukončil zkrat.

29. června 1868 (150 let) se narodil významný americký astronom Georg E. Hale. Za svůj život prošel několika známými observatořemi (například Yerkes, Mount Wilson nebo Palomar). Na Mt. Wilsonu spolu se Shapleyem a Hubblem položili základy moderní astronomie. Později byl po něm pojmenován velký pětimetrový dalekohled na Palomaru. Ten byl do postavení šestimetru na Kavkazu dlouhá léta největším na světě a přinesl mnoho objevů.

30. června 1908 (110 let) se nad Sibiří událo něco, co zůstává i po sto letech trochu tajemnou událostí, která však nejspíš znamená dopad největší planetky v moderních dějinách lidstva. Tzv. tunguzská katastrofa by určitě znamenala velkou nepříjemnost, kdyby s velkým štěstím nesrovnala se zemí jen velké plochy lesa téměř neobydlené sibiřské tajgy. Důkazem budiž nedávná čeljabinská událost, kdy menší asteroid vybuch vysoko nad zemí. A to i zde bylo štěstím, že k explozi došlo relativně vysoko. Alespoň tak máme představu, co dopad takové planetky znamená.

30. 6. 2003 odstartovala na raketě Rokot start české družice MIMOSA (Micromeasurements of Satellite Acceleration, česky Mikroměření satelitních zrychlení). Byla to česká družice určená k výzkumu atmosféry pomocí mikroakcelerometru MACEK. Hned po startu se úspěšně oddělila od nosné rakety a bylo s ní navázáno první radiové spojení. V následujících dnech se však objevily technické problémy – nepodařilo se uvolnit (odaretovat) mikroakcelerometr MACEK – čímž byla znemožněna zamýšlená vědecká měření.

Výhled na příští týden 

• planetka Vesta pouhým okem
• Výročí: Henrietta Leavittová
• Výročí: Explorer 38, RAE-A
• Výročí: Nozomi
• Výročí: Lysithea
• Výročí: Fobos 1
• Výročí: Opportunity, start

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.