Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2011

27. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2011.

Měsíc je kolem první čtvrti. Saturn se pomalu loučí za soumraku nad jihozápadem. Jupiter přichází nad ránem na východě. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta. Zjasňuje kometa Garrad.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 8. července. V té době prochází pod Saturnem nízko nad jihozápadem.

Planety viditelné okem: večer pomalu končí dobrá viditelnost planety Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Vzdálenost od Porrimy se zvětšila na 3/4 stupně.
Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana je viditelný ráno nad východem. Prohlédnout si na něm můžete oba rovníkové pásy a také jasné galileovy měsíčky. Velkou červenou skvrnu zastihneme nejlépe v sobotu nad ránem (na středu ve 3:14 SELČ), za svítání vstupuje na kotouč planety také stín Ganyméda. V noci na čtvrtek zastihneme na kotoučku stín Europy a možná i měsíček Ió.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býkovi, kde svým jasem téměř sekunduje Aldebaranu nacházejícímu se níže vpravo. Stále je to však spíše dvojice pro triedr a průzračné nebe.
Uran a Neptun na konci noci téměř vrcholí. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem, ale na obě se vyplatí vzít rovnou triedr. Za dobrých podmínek je možné obě planety rozlišit při velkém zvětšení jako kotoučky.

Kometa C/2009 P1 (Garrad) je poměrně zajímavá kometa, která nás bude provázet po dlouhé období nejenom letos v létě, ale dokonce i v příštím roce. Přečtěte si o kometě článek Jakuba Černého. Omezme se tedy na upozornění, že kometa je nejlépe viditelná nad ránem na pomezí Vodnáře a Pegasa. Aktuální jasnost se pohybuje kolem 9 magnitud a především fotograficky odhalí dva krátké ohony.

Aktivita Slunce je nejnižší od začátku roku. Toto suché konstatování se omezuje na viditelnost skvrn na jeho povrchu. Zajímavější pohledy může nabídnout h-alfa dalekohled. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka se opravdu vyskytla. V největší intenzitě je spatřili v pobaltských zemích, ale také v Polsku a v posledních dnech i v USA, tak snad se dočkáme konečně i my. Podrobný článek o tomto úkazu vyšel nedávno také na našem webu.

Mapa místa s viditelností dvou přeletů ISS přes sluneční kotouč 7.7.2011
Mapa místa s viditelností dvou přeletů ISS přes sluneční kotouč 7.7.2011
Přelety ISS pokračují ve dne a ne nezajímavě - některým pozorovatelům se trefí přímo na sluneční disk. Zřejmě nejzajímavější situace nastává pro severočechy ve čtvrtek 7. července, kdy lze dokonce pozorovat dvojitý přelet v jednom místě. To vychází předběžně na město Bogatynia hned za hranicemi u Frýdlantu a Hrádku nad Nisou (viz. mapka vlevo, cca 14:22 a 17:34 SELČ). Obyvatelé Šluknovska by mohli ocenit přelet v neděli 10. 7. ve 13:06. To, zda prochází pás tranzitu přes vás, si zjistíte na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Dawn se blíží k planetce Vesta. Aktuální pozici a rychlost si můžete zkontrolovat na obrázku. Nejnovější snímky planetky jsou z 24. června ze vzdálenosti 152 tisíc km.
  • Na rampě 39A Kennedyho vesmírného střediska na Floridě finalizují přípravy na poslední start raketoplánu. Atlantis má stanoveno první startovací okno na 8. červenec v 17:26:46 SELČ. Další možnosti jsou již vypsány až do 28. 7. 2011.

Výročí

  • V červenci 2001 (10 let) se na nebi objevila poměrně jasná kometa C/2001 A2 (LINEAR). Tou dobou se pohybovala hlavou Pegasa, kde nyní najdeme kometu C/2009 P1 (Garrad). Bude to letos malé deja-vu? U komet nikdy nevíte, ale věřme, že ano.
  • 6. července 1976 (35 let) odstartovala ke stanici Saljut 5 kosmická loď Sojuz 21. Posádka Boris Volynov a Vitalij Žolobov byla první, která ke stanici letěla. Ke spojení došlo 7. července a kosmonauti zde pracovali až do 24. srpna. Saljut 5 poté ještě navštívily posádky lodí Sojuz 23 a 24.

Mapa oblohy s úkazy v červenci vhodná k tisku
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sojuz 21


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »