Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2011

27. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2011.

Měsíc je kolem první čtvrti. Saturn se pomalu loučí za soumraku nad jihozápadem. Jupiter přichází nad ránem na východě. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta. Zjasňuje kometa Garrad.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 8. července. V té době prochází pod Saturnem nízko nad jihozápadem.

Planety viditelné okem: večer pomalu končí dobrá viditelnost planety Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Vzdálenost od Porrimy se zvětšila na 3/4 stupně.
Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana je viditelný ráno nad východem. Prohlédnout si na něm můžete oba rovníkové pásy a také jasné galileovy měsíčky. Velkou červenou skvrnu zastihneme nejlépe v sobotu nad ránem (na středu ve 3:14 SELČ), za svítání vstupuje na kotouč planety také stín Ganyméda. V noci na čtvrtek zastihneme na kotoučku stín Europy a možná i měsíček Ió.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býkovi, kde svým jasem téměř sekunduje Aldebaranu nacházejícímu se níže vpravo. Stále je to však spíše dvojice pro triedr a průzračné nebe.
Uran a Neptun na konci noci téměř vrcholí. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem, ale na obě se vyplatí vzít rovnou triedr. Za dobrých podmínek je možné obě planety rozlišit při velkém zvětšení jako kotoučky.

Kometa C/2009 P1 (Garrad) je poměrně zajímavá kometa, která nás bude provázet po dlouhé období nejenom letos v létě, ale dokonce i v příštím roce. Přečtěte si o kometě článek Jakuba Černého. Omezme se tedy na upozornění, že kometa je nejlépe viditelná nad ránem na pomezí Vodnáře a Pegasa. Aktuální jasnost se pohybuje kolem 9 magnitud a především fotograficky odhalí dva krátké ohony.

Aktivita Slunce je nejnižší od začátku roku. Toto suché konstatování se omezuje na viditelnost skvrn na jeho povrchu. Zajímavější pohledy může nabídnout h-alfa dalekohled. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka se opravdu vyskytla. V největší intenzitě je spatřili v pobaltských zemích, ale také v Polsku a v posledních dnech i v USA, tak snad se dočkáme konečně i my. Podrobný článek o tomto úkazu vyšel nedávno také na našem webu.

Mapa místa s viditelností dvou přeletů ISS přes sluneční kotouč 7.7.2011
Mapa místa s viditelností dvou přeletů ISS přes sluneční kotouč 7.7.2011
Přelety ISS pokračují ve dne a ne nezajímavě - některým pozorovatelům se trefí přímo na sluneční disk. Zřejmě nejzajímavější situace nastává pro severočechy ve čtvrtek 7. července, kdy lze dokonce pozorovat dvojitý přelet v jednom místě. To vychází předběžně na město Bogatynia hned za hranicemi u Frýdlantu a Hrádku nad Nisou (viz. mapka vlevo, cca 14:22 a 17:34 SELČ). Obyvatelé Šluknovska by mohli ocenit přelet v neděli 10. 7. ve 13:06. To, zda prochází pás tranzitu přes vás, si zjistíte na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Dawn se blíží k planetce Vesta. Aktuální pozici a rychlost si můžete zkontrolovat na obrázku. Nejnovější snímky planetky jsou z 24. června ze vzdálenosti 152 tisíc km.
  • Na rampě 39A Kennedyho vesmírného střediska na Floridě finalizují přípravy na poslední start raketoplánu. Atlantis má stanoveno první startovací okno na 8. červenec v 17:26:46 SELČ. Další možnosti jsou již vypsány až do 28. 7. 2011.

Výročí

  • V červenci 2001 (10 let) se na nebi objevila poměrně jasná kometa C/2001 A2 (LINEAR). Tou dobou se pohybovala hlavou Pegasa, kde nyní najdeme kometu C/2009 P1 (Garrad). Bude to letos malé deja-vu? U komet nikdy nevíte, ale věřme, že ano.
  • 6. července 1976 (35 let) odstartovala ke stanici Saljut 5 kosmická loď Sojuz 21. Posádka Boris Volynov a Vitalij Žolobov byla první, která ke stanici letěla. Ke spojení došlo 7. července a kosmonauti zde pracovali až do 24. srpna. Saljut 5 poté ještě navštívily posádky lodí Sojuz 23 a 24.

Mapa oblohy s úkazy v červenci vhodná k tisku
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sojuz 21


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »