Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2011

27. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2011.

Měsíc je kolem první čtvrti. Saturn se pomalu loučí za soumraku nad jihozápadem. Jupiter přichází nad ránem na východě. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta. Zjasňuje kometa Garrad.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 8. července. V té době prochází pod Saturnem nízko nad jihozápadem.

Planety viditelné okem: večer pomalu končí dobrá viditelnost planety Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Vzdálenost od Porrimy se zvětšila na 3/4 stupně.
Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana je viditelný ráno nad východem. Prohlédnout si na něm můžete oba rovníkové pásy a také jasné galileovy měsíčky. Velkou červenou skvrnu zastihneme nejlépe v sobotu nad ránem (na středu ve 3:14 SELČ), za svítání vstupuje na kotouč planety také stín Ganyméda. V noci na čtvrtek zastihneme na kotoučku stín Europy a možná i měsíček Ió.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býkovi, kde svým jasem téměř sekunduje Aldebaranu nacházejícímu se níže vpravo. Stále je to však spíše dvojice pro triedr a průzračné nebe.
Uran a Neptun na konci noci téměř vrcholí. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem, ale na obě se vyplatí vzít rovnou triedr. Za dobrých podmínek je možné obě planety rozlišit při velkém zvětšení jako kotoučky.

Kometa C/2009 P1 (Garrad) je poměrně zajímavá kometa, která nás bude provázet po dlouhé období nejenom letos v létě, ale dokonce i v příštím roce. Přečtěte si o kometě článek Jakuba Černého. Omezme se tedy na upozornění, že kometa je nejlépe viditelná nad ránem na pomezí Vodnáře a Pegasa. Aktuální jasnost se pohybuje kolem 9 magnitud a především fotograficky odhalí dva krátké ohony.

Aktivita Slunce je nejnižší od začátku roku. Toto suché konstatování se omezuje na viditelnost skvrn na jeho povrchu. Zajímavější pohledy může nabídnout h-alfa dalekohled. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka se opravdu vyskytla. V největší intenzitě je spatřili v pobaltských zemích, ale také v Polsku a v posledních dnech i v USA, tak snad se dočkáme konečně i my. Podrobný článek o tomto úkazu vyšel nedávno také na našem webu.

Mapa místa s viditelností dvou přeletů ISS přes sluneční kotouč 7.7.2011
Mapa místa s viditelností dvou přeletů ISS přes sluneční kotouč 7.7.2011
Přelety ISS pokračují ve dne a ne nezajímavě - některým pozorovatelům se trefí přímo na sluneční disk. Zřejmě nejzajímavější situace nastává pro severočechy ve čtvrtek 7. července, kdy lze dokonce pozorovat dvojitý přelet v jednom místě. To vychází předběžně na město Bogatynia hned za hranicemi u Frýdlantu a Hrádku nad Nisou (viz. mapka vlevo, cca 14:22 a 17:34 SELČ). Obyvatelé Šluknovska by mohli ocenit přelet v neděli 10. 7. ve 13:06. To, zda prochází pás tranzitu přes vás, si zjistíte na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Dawn se blíží k planetce Vesta. Aktuální pozici a rychlost si můžete zkontrolovat na obrázku. Nejnovější snímky planetky jsou z 24. června ze vzdálenosti 152 tisíc km.
  • Na rampě 39A Kennedyho vesmírného střediska na Floridě finalizují přípravy na poslední start raketoplánu. Atlantis má stanoveno první startovací okno na 8. červenec v 17:26:46 SELČ. Další možnosti jsou již vypsány až do 28. 7. 2011.

Výročí

  • V červenci 2001 (10 let) se na nebi objevila poměrně jasná kometa C/2001 A2 (LINEAR). Tou dobou se pohybovala hlavou Pegasa, kde nyní najdeme kometu C/2009 P1 (Garrad). Bude to letos malé deja-vu? U komet nikdy nevíte, ale věřme, že ano.
  • 6. července 1976 (35 let) odstartovala ke stanici Saljut 5 kosmická loď Sojuz 21. Posádka Boris Volynov a Vitalij Žolobov byla první, která ke stanici letěla. Ke spojení došlo 7. července a kosmonauti zde pracovali až do 24. srpna. Saljut 5 poté ještě navštívily posádky lodí Sojuz 23 a 24.

Mapa oblohy s úkazy v červenci vhodná k tisku
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sojuz 21


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »